Jenže při současné inkluzi to jinak nejde. Pokud bychom zvedli laťku, tak 1/3 dětí ze systému vypadne úplně a školu odchodí negramotné. Prvně se musí změnit tohle.

Jedná cesta je nabídnout dceři psychologické testy, které by jí mohly pomoct s rozhodováním. Druhá cesta je nechat ji být, může si zvolit obor, kde bude fungovat jinak, může jít cestou výzkumu, dělat obory, kde se s pacienty nepotká.

Jednoduché řešení- teď to nechat být, jen probrat s bratrem , zda bude ochoten

se o své dědictví s mámou podělit- a po babiččině smrti můžete oba mamince dát podíl, který by dostala, kdyby ji babička nevydědila.

Souhlas s článkem. Na začátku si otec řekl, co by pro syna chtěl, čas. A to taky dostal, jenže pak mu to bylo málo, chce víc a víc. Má pocit, že on má přece na víc nárok. Kdyby nebyla sbírka, chodil by do práce, a je otázka, na co všechno by synovi vydělal.

Normálně vím, že násobení a dělení má přednost, ale v tom čtverci mi to chvíli nedocházelo.

Tramvaj má jasný signál, že může jet rovně, takže odbočující auto jí musí dát přednost.

Problém je spíš naše " ode zdi ke zdi". Za mne- ponechat rodičovskou 3 roky, ponechat možnost, aby stát platil zdravotní pojištění za osobu stávající se o dítě do 7 let, když je někdo jiný uživí. A současně zvýhodnit částečné úvazky, pokud 1,0 seskládám ze 2-3 mít mírně zvýhodněné odvody státu, samozřejmě s nějakými mantinely, zlepšit možnosti dětských skupin- však stát nemusí vše hlídat do puntíku, do špatného prostředí většina rodičů své dítě nedá, aby mohli vydělávat.

Hezké komentáře. A přemýšleli jste někdy o tom, co by tihle lidé dělali bez dávek? Myslíte, že by měli míň dětí a chodili fo práce? Nebo by to s dětmi bylo podobné, ale živili by je mnohem spíš z různých drobných krádeží, jak to bylo v minulosti (když nebyl tenhle sociální systém - umělou zaměstnanost z dob ČSSR do toho počítám taky). A co je pro společnost výhodnější, pěstovat si kriminálníky, stíhat je, zavírat, živit a hlídat, nebo platit sociální dávky?

Možná jste si toho nevšiml, ale zdravotní pojišťovny už toto můžou dělat a dělají mnoho let.

Tak si říkám, kolik lidí četlo víc než nadpis. Ta dotyčná nerozporuje dobrý a láskyplný a pomáhající vztah s rodiči, jen říká, že se nejedná o dluh, tedy o něco, co jste povinni zplatit. Dluh ke zaplacení ve smyslu zaplacení zdravotní a sociální pomoci má stát - tito rodiče platili státu sociální a zdravotní daně, aby je stát dal potřebným a tady mají právo očekávat, že

jim to stát zplatí, až budou sami potřebné.

Článek v mnohém dobrý, ale v jednom je vidět určitá zkostnatělost - ve škole jsou hodiny, předměty, přestávky. Učila jsem se jiný způsob výuky čtení a psaní, Sfumato, a učitelka, která ho vymyslela, ho cca 10 let pilovala ve vyučování. Bez problémů ignorovala hodiny, předměty i přestávky ( ty dělala dle potřeby, ale tak, aby nerušili ostatní třídy, které jely klasiku), děti vše zvládly v propojení. Tohle jde bez větších potíží minimálně do 3. třídy, i když při inkluzi ne bez asistenta. Zákon i ŠVP to umožňuje, jen školy a učitelé si to raději přetavují do jim známých osnov, předmětů a 45 minutových vyučovacích hodin.

Je třeba vycházet z prognóz. Dnes jsou schopni vám říct, kolik lidí jakého pohlaví a věku zemře příští rok ve druhém čtvrtletí v okrese Blansko a seknou se max. v řádu jednotek. V tomhle jsou statistické předpovědi nyní velmi přesné.

Mohli by se inspirovat v Brně na Mendlově náměstí. Tam místo laviček dali jednotlivá sedátka kousek od sebe, bezdomovci už na nich ležet nemůžou, sedět se dá. Jen bych je nedělala z kovu, který se v létě rozpálí, ale z recyklovaného plastu.

Jediná možnost- ať vám maminka daruje byt nebo vám dá plnou moc, spojte se s dalšími " postiženými" a na schůzi prosaďte placený úklid. Vše je o dohodě.

Hejný není těžký, jen je jiný. Ve druhé třídě ( pokud to dělá od 1.) by vám to měla dcera být schopná vysvětlit. Pokud to neumí, nemá úkol dělat, jen tak učitel pozná, že tomu nerozumí.

Autobus - jezdí z 1 zastávky do další a nastupují a vystupují cestující. Děti si to nejprve zkoušejí ve třídě "na živo" a u toho počítají ( na A nastoupili 3, takže dál jeli ?, na B vystoupili 2 a 4 nastoupili, takže dál jeli ?,....) , pak s panáčky a počítají v hlavě, aby do autobusu neviděli, a na konci si ověří výsledek a pak jdou teprve na papír. Cílem je naučit řetězit sčítání a odečítání na přirozeném prostředí.

Sousedi- cílem je dosadit taková čísla, aby vždy 3 vedle sebe dávaly součet na špičce (např. špička 6, čísla 1,2,3,1 nebo 0,3,3,0 nebo 3,1,2,3). Cílem je zjistit, že existuje princip - čísla se musí od 4. opakovat ( pokud by sousedů bylo víc) a že jeden výsledek může vyniknout součtem různých čísel. Některé děti tady už dokonce zvládnou dosazovat i záporná čísla a zjistí, že řešení je mnohem víc. A pak by mojly být vedeny k tomu, aby to zkusily vysvětlit spolužákům.

Mmch, dyskalkulie s IQ opravdu nesouvisí.

Udělala bych to jako v Austrálii. Jeden zkušený člověk bude procházet každou půl hodinu pacienty, zjišťovat závažnost a podle toho je dělit. Bez ohledu na to, jestli je odvezla záchranka.

Jedině tak se závažně nemocní dostanou na řadu dřív a lidi z banalitami si posedí třeba celý den.

Dneska se často dostane na lidi podle toho, jak přicházejí nebo kdo je dovezl. A ti s drobnostmi si neuvědomují, že nutí pracovat lidi, kteří za sebou mají třeba 20 h práce a pak u závažnějších pacientů snáz něco přehlednou.

Samozřejmě ještě k tomu se musí podpořit funkčnost praktiků a ideálně je znovu zaháčkovat do pohotovostí - když je před 20 lety pojišťovny nutili k předávání všeho odborníkům a přestali platit, že stačí, když platí RZP, byly hodně krátkozraké. A teď se to zpátky bude dávat blbě.

Sestry- ty starší - učili na střední lékaři. Ti tam dnes nejsou a nedostanete je tam. Ale návazné studium už se před několika lety změnilo, sestra jde buď na VŠ, kde stačí Bc., nebo na " doškolovák", obojí 2 roky.

Doktoři- problém není ani tak v penězích, jako v podmínkách. Pokud zavedete povinných 10 let, kdo donutí zaměstnavatele, aby jim během toho umožnil praxi a vzdělání? A lékařky, kterých začíná převažovat, protáhl byste jim to ještě o mateřskou a rodičovskou a nejlíp přepočítal podle výšky úvazku, když si ho kvůli dětem zkrátí? Takže by pak neřešily povinných 10, ale třeba 20, 25 let? Kolik lidí by pak u nás tu medicínu chtělo studovat nebo po ní zůstat, když v Rakousku si splatí studium u nás v pohodě za poloviční dobu? A právě ti, kdo odjedou studovat za hranice nebo tam odejdou hned po škole, se ve většině nevrátí.

Když navrhujete A, musíte k tomu přidat i B a C, jinak skončíme ještě ve větší řiti, než kam se to řítí teď

Docela by mě zajímalo, jestli vedení školy o této situaci ví. Pokud ano, snaží se paní učitelku nějak motivovat k tomu, aby se její výuka změnila. A víte, jestli její chování v další hodině bylo opravdu odrazem toho, co jí vytkla inspekce (tedy, že se nelíbil její ukázkový styl) nebo ji naopak pochválili, což mohla nést nelibě vzhledem ke své obvyklé činnosti? Zpráva z ČŠI by měla být dohledatelná.

Jj, někdo to tak prostě má. Zkusila jsem to zavést u tchyně, manžel to chtěl taky, nepochodili jsme. A tak si každý rok vyměňujeme obálky a dárkové koše, obvykle se to aspoň sní. U mé mámy zabralo až to, že jsem rostlou kytku, o které jsem 2 měsíce avizovala, že ji určitě nechci, odnesla při jejím odchodu do popelnice. Vytáhla ji, odvezla a ODS té doby respektovala aspoň přání co ano a co určitě ne.

Všechno hezky černobílé. A nejlepší jsou ti, kdo k výchově používají příklady z přírody, ale jen, když se to hodí - malé dítko co nejvíce u mámy, něha, City, vždyť to je u savců i vyšších primátů obvyklé ( za mne souhlas), ale že titíž občas použijí přiměřené násilí k nápravě chování potomstva, to už nee, nejsme přeci zvířata....