Tento případ je jenom další z dlouhého řetězu nedodržovaných zákonů na obou stranách soudní stolice. Na jedné straně drzý ignorant, který evidentně hřeší na to, že mu ledasco projde a na straně druhé apatičtí zaměstnanci státní správy, kteří si neplní své úkoly dohledu nad dodržováním paragrafů.

V Česku běžná praxe, nad kterou se už ani nikdo nepozastaví.

EU razí na Starém kontinentu přinejmenším zvláštní filozofii.

Zatímco daňová zátěž na tabáku dosahuje likvidačních výšin, tak závadné potraviny na pultech českých obchodů velkoryse přehlíží. Bezprávní prostředí, jímž lidé trpí, a jehož následkem raketově stoupají počty psychicky nemocných též nikomu nevadí. Statistiky úmrtí a sebevražd dokonané vlivem těchto faktorů drží bruselští úředníci striktně v tajnosti.

"Jednotná" Evropa žije v opravdu zajímavém prostředí různého výkladu zdravých poměrů, o které její vrcholní představitelé údajně tak urputně usilují.

Pozor, tabák je pro úředníky strašně velký problém, přičemž na tvrdý alkohol frčí jedna reklama za druhou bez sebemenšího omezení. V EU se zřejmě uvažuje podle hesla; tvrdá játra nevadí, hlavně že jsou prolitým lihem dobře vydezinfikovaná.

Těžký vágus Huťka, který se po revoluci vrátil z exilu a pokud vím nikdy nic nedělal a nikde nepracoval pobírá na české poměry docela hodně zajímavý starobní důchod. Bylo by nás asi více, koho zajímá na základě čeho mu jej ČSSZ vlastně přiznala?!

Při tušené nedostatečné účasti na sociálním zabezpečení zůstává běžnému pracujícímu občanovi nad výší jemu přiznaného důchodovému výměru rozum stát.

Další ukázka z řetízku korálků bezprávního systému, který vládne v Česku.

Autor článku zřejmě aspiruje na nejvtipnější nadpis roku, bravo.

Pane Káli, máte jistě pravdu v tom, že z kategorie účetních se v hojné míře rekrutují největší zloději, koneckonců jedna taková drzá straka "pracuje" pro zastupitelstvo naší obce. Komentářem jsem ale měla na mysli, co vám asi uniká.

Klidně mě opravte pokud se budu mýlit, ale od revoluce v ´89 neznám jedinou fúzi českých firem s americkými, která by naší stranu nepřivedla na pokraj krachu. Namátkou mi teď napadají třeba Aero Vodochody, kopřivnická Tatra, Zbrojovka Brno atd atd.

Operace se zámořím není těžké prokouknout.

Buďto se jedná o vyvádění peněz na financování války, nebo obyčejný podvod, který přivede pana Strnada na buben.

Ryba smrdí vždycky od hlavy a není žádným tajemstvím, že v Česku vládne mafie. Nejsou to totiž jenom potraviny, kde dává mafie na odiv své špinavé praktiky, kterými zemi bezbřeze vládne.

Od prvopočátků své existence zajišťoval model Forester v portfoliu automobilky Subaru páteř svébytného auta pro širokou obec řidičů zajíždějících alespoň čas od času do mírného terénu. Škoda, že se této filozofie výrobce nedržel a zabřednul do stojatých vod všeobecně rozšířené produkce.

Pamatuji ještě Forestra s příjemnou redukční převodovkou, která sice svými parametry nijak neoslňovala, ale své uplatnění sem tam jistě nacházela. Namísto prvků jízdní konstrukce se ale dnešní generace řidičů zřejmě s potěšením raději ukájí nad barevnými obrázky obřího infotainmentu situovaného uprostřed palubní desky.

Nemohu si pomoci ale zvenku na mne auto působí poněkud neforemnou krabicí jakoby posazenou na nevýrazných kolečkách nákupního košíku. Třebaže jsou dnes čelní masky inspirované komiksovými výtvory obludária v módě, tak u auta střední kategorie působí tento prvek úsměvně neřkuli přímo monstrózně.

Ke složitostem komplikovaného pohonného ústrojí je škoda se vyjadřovat.

Automobilový průmysl se sice za léta svého vývoje naučil vyrábět složité tvary, které karosářsky vzato vytváří někdy až dechberoucí designové prvky, co je to ale platné, když auta zároveň pozbývají svých základních prvků. Za stěžejní považuji i po čtyřech letech spolehlivý vůz s nízkými pořizovacími a provozními náklady, který lze ještě s dobrým pocitem prodat, poněvadž neutrží příliš velkou ztrátu z ceny.

Politici vedou ČR k zániku, a proto národ volil změnu, ta se však opět nekoná. Otázkou je proč?

30ti % volební účast je jedna věc, nicméně výsledky dle mého rozhodně neodpovídají náladě ve společnosti.

Výsledkům voleb tudíž nevěřím.

Spojovat Česko s termínem právní stát je už hodně za hranou nejenom průměrné, nýbrž výrazně slabé inteligence. Vypustit z úst takovou troufalost může buďto amorálně smýšlející státní zaměstnanec, anebo po něm už jenom mentálně retardovaný jedinec.

Mafiózní prostředí ČR, a že prý právní stát!?? No, to je fakticky silná káva.

Pane Bárto, samozřejmě nemůže být Defender špatný autem, jinak by v požívané úctě nesloužil celé dekády let v mnoha armádách po celém světě, neplnil úkoly vysoko v italských Alpách a nepomáhal záchranářům v těžko dostupných místech. Schopnosti tohoto vozu v terénu zůstanou pro ostatní sériově vyráběná auta stejného zaměření nedostižná asi tak, jako výkony naší ikony Praga V3S. Nehodlám se opakovat, ale míra spolehlivosti u jakékoli věci vždycky odpovídá zacházení a pochopitelně také přístupu k údržbě. Pro zajímavost na závěr uvedu jeden příklad, nad kterým kdysi nevěřícně kroutili hlavami inženýři v Solihullu.

V opravdu těžkých podmínkách jistého nemalého kamenolomu sloužily tamnímu vedení dva vozy. Zatímco jeden řidič si jej nemohl vynachválit, tak u druhého Defender trpěl natolik, že došlo k ohnutí panhardské tyče. Defendera jste měl doma, takže předpokládám, že vám neuniklo, jakáže to tyč příčně ustavovala přední nápravu? Pro osvěžení paměti připomenu, že parametrově stejné tyče u jiných značek drží nápravy pětitunových náklaďáků!

Defendery shazovala britská armáda z nízko nad zemí letících přepravních letounů. Továrna tyto letmé výsadky svého času s úsměvem komentovala; "... pouze střední platforma." Zajdu-li ve svých myšlenkách ještě trochu dále, tak poznamenám, že pancířem opláštěný Defender bez problémů odolá pěchotní mině. To už bychom ale přecházeli od běžného užívání k extrémům, které zůstanou s tímto autem už navždy spojené. Co tím vším chci říci?

Třeba jenom tolik, že právě pro tyto vlastnosti zůstává Defender trvale zapsán v srdcích mnoha jeho majitelů.

Pane Bárto,

automobilových značek obdařených synonymem nespolehlivosti je docela dost, prémiových značek nevyjímaje. Ať už se to někomu bude líbit či nikoli, tak tradiční britský specialista na terén stojí na špičce kategorií off-road a SUV. Žel bohu tato auta při svých vysokých cenách zrovna bezproblémovým provozem neoplývají. Poruchy v největší míře spočívají ve vysoce sofistikované elektroninstalaci.

Pakliže v průmyslu obecně platí "čím složitější výrobek, tím náchylnější k poruchám," pak toto pravidlo provází automobilové odvětví dvojnásob. Je to dáno tím, že automobil musí ve veskrze rychle se střídajících klimatických podmínkách odolávat horku, mrazu, dešti, Slunci a vlhku.

Téma zdejší diskuze se týkalo vozu Land Rover Defender, tudíž pokud se problematiky přidržíme, tak jsem zde svůj názor již zveřejnila. Díky svým vlastnostem se na jedné straně jedná o opěvovanou ikonu a na straně druhé o vesměs pro běžného řidiče nepohodlný vůz. Každému holt dopřává, anebo naopak ubírá podle jeho gusta a zaměření.

Vyjma poslední generace, k níž se nechci vyjadřovat, byl Defender a nadále zůstává ve všech svých generačních obměnách mimořádně spolehlivým automobilem. Nerada bych se uchylovala ke klišé výrokům, ale těžko tuto skutečnost napadnout, když od roku 1948 po současnost 3/4 produkce brázdí silnice a cesty celého světa. Tak či onak si pevně stojím za svým tvrzením, že o spokojenosti s každou věcí rozhoduje lidský faktor. Někdo se s citem pro materiál rodí, jiný jej může v průběhu života získat, přičemž mnozí další zůstanou vždycky jenom uživateli.

Jak vidím pane Bárto, tak máme minimálně každý z nás dvou zcela odlišné povědomí o automobilech Land Rover. Zbytečně se ale opakovaně snažíte napadat můj postoj, protože vždycky ke všemu zastávám objektivní názory.

Zkoušíte vytahovat nešvary také na ostatní modely prémiové britské automobilky, načež bych vám musela zase oponovat. Freelander bylo auto do terénu s nadmíru pozoruhodnými schopnostmi. U znovu vzpomínané Discovery II byla příčinou slabě dimenzovaná elektroinstalace motor managementu. Automobilka se ale k problémům postavila čelem a otevřeně samovolně vznikající těžkosti přiznala. Koneckonců také proto zadalo vedení firmy projekt elektroinstalace pro navazující model Discovery III automobilce Toyota. Mimochodem Discovery III byla po všech stránkách designu a techniky hodně povedené auto, na jehož úspěchy už nástupce nedokázal navázat.

Z vašeho zdejšího projevu vyšlo doposud najevo, že jistými znalostmi na adresu diskutované značky snad vskutku oplýváte, koneckonců proto jsem také tento dialog přijala, nicméně s přibývajícími řádky začínáte s prominutím tzv, vařit z vody. Můžu pochopit vaší rozmrzelost nad landrovery, ale snahu donekonečna dštít síru své zloby budete už v těchto chvílích těžko obhajovat.

K jistému servisnímu úkonu je sice opravdu potřeba odšroubovat karosérii od pohonného ústrojí. Proces se ale netýká Discovery, nýbrž modelu Range Rover III.

Pakliže jste došel konce svých znalostí, vůbec mi to nevadí, ale věřte, že budu raději, když si zachováte svou tvář v místě, kam jsme spolu došli.

Otevírat nakonec dveře diletantismu by mne mrzelo.

Pakliže se vaše špatné zkušenosti s landrovery váží k modelovému roku 2000 vozů určených pro český trh, potom je vskutku docela možný výskyt některých řekněme výrobních nedotažeností. Více se k tématu nechci s prominutím vyjadřovat, protože vysvětlení zůstává v gesci vedení továrny v Solihullu. Každopádně nepřehlédněte prosím termín "vedení závodu" a nikoli konstrukčního oddělení.

V ohledu druhé generace modelu Discovery nebudu vést s nikým polemiku, protože spolehlivostí zůstane zapsána coby nejtragičtější auto značky.

Karoserie Defendera zhotovená z hliníkových panelů byla v bodech dotyku s ocelovým rámem příkladně odizolovaná pryžovými destičkami. Stejné technologie bylo použito ve styčných prvcích s ocelovými sloupky A - B a krátkého C, který byl napevno přivařen k rámu. U dlouhé stodesítky se pak logicky princip uchycení opakoval ještě na D sloupku.

K nostalgické připomínce věhlasné Camel Trophy.

Zajisté se jednalo o reklamu, protože všechny podobné podniky nebudou nikdy ničím jiným, nežli reklamou. Jedno vím ale docela určitě. Něco tak úžasně realistického svět už nikdy nespatří.

Ve zmínce nasměrované k Jaguaru bychom se už poněkud odkláněli od tématu, nicméně zareaguji alespoň ve stručnosti. Jaguar vyráběl vždycky moc krásná auta, žel bohu poruchová. Ke koloniální politice britské vlády jste v mém případě ťal do živého. Vykrádání Afriky silně odsuzuji!

No, a na závěr zmíním už jenom dvě skutečnosti, které jsou všem aspoň trošičku zainteresovaným dobře známé.

Automobily anglické provenience měly vždycky ducha.

No, a Defender nebyl nikdy autem pro každého.

Pane Bárto, k relevantnímu posouzení vašich výhrad proti Defenderovi bychom se museli odsud přenést do jiného prostoru. Konkretizace by si patrně vyžádala obšírnějšího dialogu.

Za sebe a mnohé další však musím s dovolením trvat na svém názoru.

K výtce proti motoru Td5, který máte zřejmě v poslední odpovědi na mysli, slyším o čtyřech žhavících svíčkách také poprvé.

Jak říkám, na bližší objasnění zde není prostor, nicméně sdělíte mi prosím, kterého modelového roku výroby se vzpomínaná abnormalita týká? Pro snazší posouzení nebude od věci, pokud byste mi k tomu ještě sdělil specifikaci vozu, pro který trh byl prodejně určen?

Pane Bárto máme spolu s mnoha dalšími majiteli s Defenderem jenom ty nejlepší zkušenosti. Na vaše a trápení dalších majitelů už kdysi ve dvou větách v Anglii odpovídal jistý renomovaný specializovaný servis poznámkou: "Nové Defendery vyjíždí z výroby vždycky bezchybné, poté ale hodně záleží na tom, jak je s nimi v provozu nakládáno." "Auto sice po určitou dobu snese poměrně dost neurvalého zacházení nicméně není nezničitelné, jak se mnozí lidé domnívají."

Osobně znám spousty příběhů a historek, které se okolo tohoto auta tradují, přičemž jsou tohoto tvrzení důkazem.

Brutálním přístupem zničíte všechno například i lakatoše, který je konstruován k celodennímu vývozu pokácených stromů z těžko přístupných míst v lese.

Pane Černý, děkuji za poznámku.

O výměnách pohonného ústrojí na vzpomínané šňůře expedic jsem u Defendera nikdy neslyšela. Pravdou ale je, že model Discovery naproti tomu vskutku velkou spolehlivostí neoplýval, myšleno v civilním provozu.

Defender byl vždycky neskutečný držák, což často říkal i slovutný pan Mejznar z autorizovaného servisu ve Vrchlabí.

Nevím jestli za vznikem nového oddělení automobilky Land Rover s názvem Classic Works stojí čistě komerční záměr, nicméně reinkarnací původního Defendera se továrna v podstatě přiznává k historicky špatnému rozhodnutí. Za sedm let výroby se totiž prodejní výsledky oble mdlého Defendera oproti hranaté ikoně odvíjí ve zlomcích kusů.

Motor V8 je u takto koncipovaného terénního auta tendenční úlitbou pro lidi bez vlastního rozumu, není totiž ani za mák praktickým řešením. Jsem toho názoru, že úplně postačovalo buďto jenom vylepšit spolehlivostí vyčnívající agregát Tdi, nebo sáhnout k osvědčenému hi-tech Td5, který dodnes vyniká vstřikováním paliva čerpadlo-tryska a spolu s dvojicí odstředivého a plnoprůtokového olejového filtru zde bylo použito mazání suchou klikovou skříní. Pokud je mi známo, tak těmito technickými prvky nedisponuje žádný teréňák současné produkce.

Každopádně se Defender svými nedostižnými schopnostmi zapsal do historie automobilismu nesmazatelným písmem. Za tímto tvrzením stojí kupříkladu legendární Camel Trophy. Nákladnému mega podniku, jemuž se svým pojetím a rozsahem nepodařilo žádné jiné automobilce byť jenom přiblížit. Později narozeným nelze nepřipomenout, že se tehdy jednalo o jedinečnou ukázku vlastností čistě sériových vozů, které opustily výrobní linku bez sebemenší úpravy, zcela stejných, jaké byly určeny zákazníkům!

Avizovaná cena za individuálně nakonfigurovaný Defender s velkým "D" se jistě nerekrutuje z těch lidových, ale copak bylo v Land Roveru někdy něco levného? Třeba pouhé potahy předních sedadel už tehdy před 20ti lety stály 12 000 Kč.

Pane Hromádko, děkuji Vám za odezvu, ale má slova si s dovolením špatně vysvětlujete.

Kratičkým komentáře samozřejmě nemám v úmyslu někoho urážet, tím méně rozumem obdařené a uvědomělé jedince, kterým leží dobro národa a rodné vlasti na srdci. Česká republika totiž nemusela až tak hluboko ekonomicky a morálně klesnout, kdyby se občané více brali za svá práva a nedovolili bezcharakterním zaprodancům a sobcům, aby se pomocí sociopatických nohsledů po celých 30 let drželi u moci.

V odrazu událostí posledních několika let všechno nasvědčuje tomu, že Česká republika zanedlouho úplně zmizí z mapy Evropy. Ztratit tak krásnou zemi s jeho úžasným jazykem, který je systematicky potlačován, to vskutku považuji za trestuhodnou mírně řečeno hloupost!

Hloupý národ není potřeba vyzývat ke klidu, ten zůstává klidný už od devadesátých let, kdy země začala ztrácet státnost a právní prostředí bralo rychle zasvé.