Paní Kubíková, smekám před Vámi a souhlasím s každým Vaším slovem beze zbytku. Je mi velice líto, čím jste si prošla spolu se sourozenci, a to ještě jako dítě, které už vůbec nemá kam utéct, pokud vůbec chuděrka chápe, co se vlastně děje, protože nic jiného ani nepoznalo...
Víte takových lidi i děti kteří musí čelit zlu jsou miliony potkáváme je my všichni denně jen to na nich nejde moc poznat pokud zlo nedosáhne vrcholu jako v tom případě, nesmíme se vzdávat a musíme si pomáhat, jednu výhodu to v mém případě má, takového člověka, ktery to má v sobě poznám po první větě, zlo má tisíc podob, snažím se pomáhat, ale můžu říct že vas to poznamená na cely život v kazdodenosti mam problémy se spánkem, imutu mam dokonale rozhozenou, trpim pocity trvalého neopodstatněného strachu a úzkosti a to je můj otec už mrtvy, mam o něm noční můry neustále se mi vracejí ty šílené situace nebo mam často živé sny ze žije a ja prožívám znovu akutní stres ze to cele neskončilo pak se vzbudim a uklidnuju se ze uz tu neni ze to mam za sebou ale porad ten strach mam i z toho co se jeste muze stat kolik toho budu muset jeste vydržet, pomohli mi cizi lidé učitele, kamarádi, rodiče kamarádů díky nim jsem poznala co to je normální rodina, ted uz mam svou rodinu a moje dítě má krásné dětství to považuju za svůj úspěch překonání útrap a schopnost normálně žít ale často nikdo netuší co vnitřně prožívám
Si úžasná, pytlik ti docela závidím ja trpim cely život se střevy take užila jsem si a užívám tolik vtipných situací o hov…, přistupuji k tomu se stejným nadhledem, přece se z hov… nepos… jen ty bolesti občas to už není taková prd.., drž si sáček zivot máš cely pred sebou a ted uz to bude hladka jízda
Teď se do mě klidně pusťte. Ale opravdu je výhra, že přežila?
Chapu vas postoj ale vzdy je nadeje mnoho zkušenosti z minulosti dává naději kdyz je vůle a ta je, chce to čas a ta energie co ji dávají může přemoct vse , chci věřit ze bude lip a bude lip dle kvantové fyziky čisté teoreticky když dame dohromady spousty pozitivních myšlenek a daru ma šanci
Take jsem přispěla jsem dítě otce co nás trýznil, naučil mě bránit se chránit všechny okolo, snad to s ni nevzdají, pece musí být extrémně náročná, prosím držte se, zlu se nesmí ustupovat, držím vám palce je to těžká cesta přetěžká prosím kvuli nám všem co jsme zlu neustoupili vydržte, vim ze je to těžké vydržte vždy je šance na návrat jste stateční, čest všem co ji pomáhají, čest všem kdo pomáhají
Článek jsem nečetla, “šikana” starších vůči mladým dospělým byla vždy i ja jsem ji zažila ale tehdy se o tom tolik nemluvilo, nemohlo mluvit proste jsme drželi hu.u a jelo se a v podstatě si nyní uvědomuji ze k mateřství a manželství jsem touto formou byla dotlačena abych se vyrovnala, nyní mam 15 letou dceru chapu ji maximálně a budu se snažit aby mela začátek dospělého života jiny než ja, mladým lidem fandím
Absence strachu docela funguje, kdo zažil třeba tzv. zparalyzování těla v noci, tak může asi docela potvrdit. Ne vždy to ale jde, když člověk něco nevidí, tak je těžké se s tím "prát". Když se budete moc bát, představte si (místo kouření) bílé světlo kolem sebe a to rozšiřujte (vizuálně) po celém bytě. Tohle funguje podle síly vizualizace. K tomu klidně můžete říkat, že tady bydlíte vy a ať se pakuje. 😄 Samozřejmě dobrovolně bych se nenastěhovala do domu, kde už tzv. straší. Tam to chce asi fakt odborníka na očistu.
Všechno co popisujete dělám už ani strach nemám zažívám to od útlého dětství bohužel to nesouvisí s místem děje se mi to s různou intenzitou všude zkusila jsem všechny možné taktiky včetně toho to proste zkoumat pozorovat ale neda se to vydržet stejně začnu bojovat jako by se něco chtělo dostat do me pres pater, pokud se začnu modlit vizualizuji si světlo přestane to jenže jakmile mam pocit ze dobrý, útok začne znovu ale s větší intenzitou, zažila jsem a videla za svůj život toho hodně ale párkrát i nadpozemské krásné zážitky kteří podpisuji ti co zemřeli a znovu se probrali proto jim to i věřím, zažívám i to co slavné americké medium proto mu to věřím, jediné použitelné v normálním životě je asi moje intuice která je někdy až mimo chápání, třeba rok před covidem jsem rodině tvrdila že musíme jet na dovolenou hrozí že už se nikam nedostaneme a když mam tyto stavy říkám nemam racionální argument, proste to cítím neznám jak se to odehraje ale odehraje se to vzdycky tak jak to cítím, vim ze nekdy musim mlčet nikdo by to nepochopil jen manzel a moje matka ti jsou se mnou nejvíc času v mém životě a ty jsem parkrat zcela konkrétně varovala tak tem jediným to můžu říct naplno a matka ta mi věří nejvíc jelikož se mnou byla moje dětství jako treba otce jsem varovala před autonehodou dvě hodiny pred ni nevěřili mi no a bylo to napálilo do nej auto z vedlejší teckove křižovatky
Má cenu něco říkat cítím jen zmar, to se chce odstehovat ale na jinou planetu je tu tolik lidi co schvaluji násilí, agrese je v lidech na každém kroku, covid byl málo, války jsou málo co nás donutí racionálně uvažovat a udržet pospolitost vycházet si vstříc radovat se se vzájemného úspěchu, pomáhat si, lidsky se respektovat, nejsem věřící ale co se drzet třeba jen desatera, vážně musí být v životě tolik zla?? Lži ?? Násilí ?? Každý z nás aspon ve svém okolí buďme dobrého srdce, snažme se chápat ostatní, respektovat se, každý den udělat něco dobrého pro sebe i pro ostatní, vždyť ten život tady nemusí být nutně těžký děláme si to sami všechno, jednotlivec má možná pocit ze je vse zbytecni, není prosím mějme alespoň víru a humor
Celý život poslouchám, jak jsem blbá, tlustá, nikdy nic nedokážu a žádný chlap to se mnou nemůže myslet vážně, jsem dobrá jen na prc..., a pak odkopnout. Na jednu stranu si říkám, že mi můžou políbit zadel. Na druhou stranu od vlastní rodiny to mrzí a člověk si na to asi nikdy nezvykne.
Pokud vám to říká vlastní rodina utečte co nejdřív a uz se k nim nevracejte, vybudujte si svůj život, neposlouchejte je jsou to velmi toxičtí lidé to ze jsou vaše rodina neznamená ze je jejich názor pro vás důležitý, neni
JCelý že to zlé.Jsem nepovedený potrat.matka mně nechtěla,ale já byla celkem houževnatá,takže jsem se narodila,ale poškozená.Byla jsem sama,matka se starala o svou vysněnou princeznu,já byla nemehlo,krátké nohy,krátké ruce,ale hlava mi fungovala..Dnes říkám,že nemít dědečka,nepřežila bych.Když zemřel.přišla jsem o jedinou společnost,kterou jsem měla,Tu jsem pak našla v knihách.Bylo to ku prospěchu,ano,ale pořád jsem byla sama.Urážek jsem si užila také dost,ale nikomu bych to nepřála.není příjemné zjištění,že jste nechtěný a nemůžete za to.matce jsem odpustila,ale bude to ve mně pořád.
Je mi to lito snad najdete smířeni rodiče umí neskutečně ublížit držím vám palce
Si dovolím vyslovit svůj názor, partnerkou prezidenta je tato osoba jaksi nedobrovolně, stát reprezentuje, kdyby chodila v hadrech zase se to nikomu líbit nebude, lidu se nezavděčí nikdo, nemůže normálně pracovat to taky neni fér tudíž je fér za tuto roli dostávat plat, vůbec jsem netušila že to je neplacená role, je lidem neustále na očích pod drobnohledem to neni příjemná situace, muset reprezentovat a pak o sobě neustále číst jak vypadala nebo nevypadala a nedostat na to ani korunu neni fér, hodnotí ji všichni kde se ukáže, ona si tu roli nevybrala ona vyšla vstříc svému muži v jeho životním směru
Musím říct, že jestli se Vám nepodařilo se s někým seznámit,měla byste možná na sobě trochu zapracovat.Sleduju stand up ale s prominutím- Vás uz preskakuji,ale párkrát jsem viděla takže jsem si názor udělala.Nekritizuji jen tak....Ja jako chlap bych se Vas bala.Jste moc afektovana,hlučná,rychla,strasne melete...takovej nucenej nasilnej projev...přitom kdyby to bylo volnější klidnější, byla byste určitě lepší.Pokud takhle nastoupite na chlapa,uteče.Ja jako ženská bych utekla.Pritom si myslím že jste baba do nepohody a vtipná.
Nejsem kritická pokud nevěřím ze je to ku prospěchu, slečna je fajn ale její chování neni její přirozenosti, mate pravdu, svým způsobem je obdivuhodná ale ze nema vztah chápu, přitom je to fajn holka, boji se být sama sebou
Děti neznají cenu "dárků"' a mívají drahá přání. Můžu jim dát, jen to na co mám.
Malé děti ano často chtějí “kraviny”, také jsme měli hluboko do kapsy když byla dcera mala naštěstí si nepamatuje jaké chudobné Vánoce jsme měli když byla mala ale to nevadí, ted už ji bude 15 let a uz to jde plnit přání velmi si toho váží a vse co ji dame umí si toho považovat
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Bože to je sranda než do toho důchodu půjdu jestli se ho dožiju se tyto jejich “podmínky” změní ještě 40x, kdo ma rozum vi ze pokud nebude šetřit/investovat tak hold bude makat do smrti, nějaký ten “důchod” neboli větší volno si je potřeba udělat několikrát za dospěly produktivní život, opravdový důchod bude stát za ho. Vno staří je krutá věc a ta almužna od státu no tak to raději bych řešila jinak ….