Co koho obtěžuje. Už teď plavou v řekách a mořích tuny odpadů z plastu. Ty neobtěžují veškerou přírodu a život na této planetě. Je to lenost tlustejch, pohodlnejch lidí a jejich potomstvo to odnese. To by bylo tak těžký nastřádat petky do jedné nádoby a jednou za čas to vrátit? Styďte se.

Velké zklamání. Třeba zbytečně dlouhé záběry z útrob kostela, šumlování, scény, které by měly být tajemné mě někdy i rozesmály.

Mám hodně snů, ani ne tak barvité a voňavé, ale myslím, že skutečně podvědomě řeší moje určité problémy i radosti. Nejvíc se mi zdají před probuzením, když dýl spím. Někdy jsou opakované. Jako když řeším něco nepříjemného, nebo vím, že mi zbývá na nějakou věc málo času a musím to zvládnout. To pak ve snu mám stačit vlak a nemohu zabalit rozházené věci do kufru. Jindy se mi zjevují lidé, kteří zemřeli, ale občas taky události, které se staly, ale já jsem skutečně o nich nevěděla. A pak překvapim onoho člověka, kterého se to týká, že to vím.

Jak mohou vyzývat hajzly k ohleduplnosti vůči druhým. Rovnou ten nejpřísnější zákon a trest.

Myslím taky, tedy nejsem odborník, že je tolik vos, protože ovoce dozrálo letos v době, kdy jsou noci velmi teplé, takže vosy a sršni ani neopouštějí stromy. Mám hrušeň už 60 let. Letos docela urodila, jenže plody byly nejsladší a dozrály už v půlce července a začátkem srpna. Dřív začaly dozrávat 21. srpna a dávala jsem je dětem do školy ještě v říjnu, když nebyly mrazy. Takže když bylo chladněji v noci vosy na nich téměř nebyly. Teď už nemám ani jednu hrušku, ale taky žádnou vosu.

Ralsko, Hamr na jezeře, plno lesů a uprostřed jezero s písečnou pláží. Jídlo vynikající za přijatelné ceny, těsně před prázdninami klid, romantika, možnosti krásných výletů. Pobytů u moře mám dost, plácat se někde na přeplněné pláži ve vedru, to mi ani nenapadne. A u nás je tolik kouzelných míst, které člověk ještě neviděl. Asi jsem tady jediná a pravda, že se u nás hodně zdražilo. Ale abych si ve Španělsku připlácela 100 Euro za jeden výlet, jinak jen kolem hotelů, to mi připadá taky předražené.

Vzpomínka na ladovskou zimu jak zpíval tenkrát Jaromír Nohavica. To jsme nevěděli co s haldami sněhu. Měl by někdo zase napsat ladovské léto.

Škoda, vždycky to bylo dobré a trefné. To, že byly spory ať jakéhokoliv rázu mezi redaktory, to divák nepoznal. Jde o smysl pořadu. Obtěžování ať pravdivé nebo ne, to se nedozvíme. Co si budem povídat, jaké byly aféry v církvi, a to se dopady nedají vůbec srovnat, a církev byla kvůli tomu zrušená?

Mám ráda černou a bílou. K tomu nějaký originál. Ale nepřeplácané. Je to docela pěkný, ale postrádám uzavřené knihovny, u nás je hrozně prachu ze silnice, i když mám předzahrádku. Kam dát studijní materiály, knihy, rozpracovné věci atd. Nepovažuji to za ideální bydlení. Ale každý má jiný vkus a cítí se dobře v něčem jiném.

U nás udělali v centru dům pro nepřizpůsobivé. Kolem i v okolí se povalují plechovky od piva, i v bývalém parku, děti po sobě házejí PET lahve, někdy i polonaplněné. Myslíte, že tihle lidé třídí odpad. Jsem pro zálohování.

Je mi líto, že pirátská strana neobstála v džungli politiky. Zdálo se mi, že je to nejmíň zkorumpovaná strana. Myslím, že jim uškodily poslední volby, kdy Babiš se soustředil na boj právě proti nim, protože se bál jejich konkurence a v klidu tím proplula a získala ODS, která nám to v devadesátkách svými podvody a zkorumpovatelností pěkně zavařila. Ale to lidem nevadilo.

Tady se pořád přehazují politici jako hnůj vidlemi. Jednou naberou víc a přehodí na hromadu, podruhé jen trochu a na záhoně nic neroste. Ale nikdo nevysvětlí, Čím budou pomáhat v zastupování naší republiky našim lidem. Jak rozumí a chápou naše ekonomické záležitosti, kulturu národa, právnické záležitosti v celkovém kontextu EU. Přemýšlí vůbec Češi, nebo jim vyhovuje, že hloupost není v dnešní době ostuda? Tento výrok není z mé hlavy, ale zaslechla jsem ho v rozhovoru Lucie Výborné. Tak ať žije stádové myšlení.

Snažím se nic nevyhodit. Ale nějak to pokaždé nejde. Často koupím v Bille,či Albertu zabalený ledový salát, borůvky, jahody a jiné, přes balení prohlížím a vypadá dobře. Překvapení mě čeká po rozbalení. Část je shnilá a je to narafičené. Co s tím, nadávám a vyhazuju. Nebudu jíst shnilé věci.

Někteří lékaři, zvláště v cizině, zjistí při velkých bolestech endometriózu, která se dá odstranit operativně, ale někdy už to ani nejde, takže doporučují ženám, které už nechtějí otěhotnět hormonální léky, které zabraňují menstruačnímu krvácení. Kdyby mi to doporučil v mladším věku můj lékař, brala bych to. Pamatuji si, jak jsem trpěla, trapnosti v práci, ale i už ve škole, plánování dovolené a jiných aktivit, protivnej manžel, atd. Teď ve stáří jsem v tomhle ohledu nejspokojenější, protože tyhle problémy po přechodu odezněly. Tohle mladým ženám nezávidím.

Nejhorší je, že tu neexistuje strana, o kterou by se český poctivý a pracovitý člověk (a neříkejte, že takového neznáte) mohl skutečně opřít. Je to jen honba za mocí a ve všem jsou peníze.

Politici zapomínají, že ti, co se teď dožívají vysokého věku a proto prodlužují odchody do důchodu, se narodili v době, kdy nebyla ještě tolik používána chemie, nebyla tolik toxicita vody, nedýchali výfukové plyny, chodili všude pěšky a obézní byli skutečně jen nemocní lidé. Zase nebyly takové lékařské pokroky, ale pomůže to k tomu, aby se za 50 let člověk dožil 70 let ve zdraví a v klidu ještě předával životní zkušenosti vnoučatům dalších 15-20 let?. Jinak souhlasím s mnohými zde, že pro důchodce, i když kupuje hlavně kvalitní, potraviny nejsou tou hlavní finanční zátěží. Jsou to náklady na energie, vodu, zdravotní péči a léky, a ostatní potřeby pro život.

To bude nějaká finta. Žádné slzy nad ubohou Monikou, ale vychytralost. Copak Babiš jako nepřevedl velkou část majetku na svou ženu? Jak ho budou dělit? Není to náhodou kvůli volbám a soudu ohledně dotací na ČH.?

A to jestli někdo používá teflonové nádobí, děti nosí bundy proti dešti, krásné, barevné, nepromoknou, ale z 80 procent karcinogenní, to nikdo nezkoumá.

To není naivita ale drzost.

Podpora propouštění lidí bez udání důvodu mi připadá dost riskantní. Zvláště v atraktivních, dobře placených a přitom důležitých místech a oborech. Existuje všude lidský faktor - ruka ruku myje, mazlikovský syndrom. Kdo bude prověřovat ředitele a vedoucí pracovníky, kteří o vyhazovu budou rozhodovat? A co majitelé firem, kteří se zaměstnanci hýbají jako s figurkami na šachovnici. Je sice malá nezaměstnanost, ale jen v určitých oborech.