Superhrubá mzda stále existuje - jmenuje se osobní náklady. Pouze se změnil výpočet daně z příjmu. My položku osobní náklady na výplatní pásce máme. Tak je vidět, že z toho, co zaplatí zaměstnavatel jsou odvody skoro 50%. To, že se pracuje s hrubou mzdou, je jen oblbování lidí, aby si mysleli, že platí malé daně.

Jedná rovina je technická - nárazová výroba, ale i spotřeba, je problém. To ale zapomínáme na to, proč dotujeme OZE. Abychom neměli prostředí znečištěné.pálením uhlí. Jasně, měly by to krýt emisní povolenky. Ale jejich zaplacením se vzduch nevyčistí. Tedy by v podobném duchu měli být majitelé odměňováni nejen investiční dotací, ale i za provoz, že nemusíme dýchat horší vzduch.

Asi bych vyšel z faktů - v článku se píše, že 40% ceny elektřiny tvoří regulovaná složka, tedy 40% ceny elektřiny může ERÚ ovlivňovat. "poplatky odrážejí náklady provozovatelů DS" - A jsou tyto náklady ospravedlnitelné? Je to ERÚ schopen zkontrolovat? Pokud ne, tak si myslím, že tento úřad moc velkou váhu nemá.

Veřejné zakázky se musí soutěžit. Distributoři jsou sice soukromí, ale na svém území monopolní.

Nekopu za e.ON, ale mám rád logiku: "... (e.ON) vychází o 415 Kč za rok dráž než ČEZ". Je to ale přesně obráceně, dražší je ČEZ.

Myslím si, že problém je daleko hlubší. Nejen že školství konstatuje, že nemá učitele, podle mě některým lidem chybí i motivace a tudíž chuť k práci.

Je evidentní, že vláda hledá úspory kde se dá. Myslím si, že má ale jiné možnosti, které by mohla využít než hledat u jednotlivců. Je zajímavé, že starobní důchody, penzijní pojištění je komunikováno, kdežto např. participace firem s majiteli v daňových rájích mi přijde, že nikoho moc nezajímá. Možná by se společnost měla rozhodnout pro to, čeho si vážit.

Přirovnal bych jeho postoj asi k tomu jak se zachovat k vrahovi. Pokud zachovám neutrální postoj, tak nezabráním, aby vraždu páchal. A to je podle mě co p. Svoboda nechce udělat - nechce zaujmout názor. To si myslím, že je špatně.

"sítko ... je čisté jako slovo boží" - to přeci o ničem nevypovídá, důležité je, jestli přvod ke kotli je měděnou trubkou nebo ne. Nám se to v práci zaneslo 2x během 3 měsíců, doma mám ke kotli ocelovou trubku a tam nic řešit nemusíme.

Myslím si, že vláda dělá chybu v tom, že příliš nekomunikuje. Tím podle mě ztrácí důvěru a proto roste nespokojenost.

Já mám 2 otázky:

1) Prodává ČEZ 100% vyrobené elektřiny na burze?

2) Za kolik nakupuje elektřinu zpět?

3) S jakým časovým předstihem prodává a s jakým nakupuje? (argumentace spotovými cenami je dle mého názoru max. tak pro DPI)

Konečně správný článek, který ukazuje na příčinu. Vše ostatní je podle mého názoru jen mediální masáž. Buď bych pátral kdo za ní stojí, tedy kdo jsou autoři článků, případně majitelé medií.

Druhá možnost je spekulovat, jak by to mohlo fungovat. Obchodníci nakupují na burze, kde ČEZ prodává. Zřemě tedy nejsou schopni nabídnout dostatečně vysokou cenu. Nicméně poté za eště vyšší cenu elektřinu koupí. Musí tedy existovat nějaký důvod, jak je možné, že ČEZ dokáže elektřinu prodat dříve než se spáruje s poptávkou obchodníků. To ať zkusí vysvětlit nějaký burzovní makléř. Pak už jen zapátrat v daňových rájích, možná že i nějaký nadnárodní či německý holding, který si může dovoit složit vysokou kauci na velký objem obchodů.

Odstavec podle mě říká, že je potřeba znát nejen hodnotu inflace, uváděnou v médiích, ale je potřeba vědět, jak se tato hodnota spočítala. T.j. i když se uvádí, že inflace klesla, tak fakticky stoupla.

Protože co je zastropování - místo, abychom zaplatili cenu za elektřinu rovnou, tak ji za nás zapatí stát, jenže ten to platí z vybraných daní. To, co se stane, j jak ekonomika pojede ve skutečnosti, "navzdory" slibné hodnoě inflace, uvedené v médiích.

Podstata je jinde - ČEZ zdražuje, i když má 8x vyšší meziroční zisk. To, že 70% jeho akcií vlastní ministerstvo financí, je další vizitka státu. Vládě fandím, ale vadí mi, když mě někdo balamutí.

Pokud to vezmu čistě matematicky a vzmu pouze vztah např. e.ON a zákazník. Tak e.ONu se zdvihá zisk, zatímco zákazník je rád, že je rád a přes stát to ještě sám zastropováním dotuje.

Z logiky věci vyplývá, že nefunguje trh mezi zákazníkem a e.ONem. Co kdyby se lidi domluvili, že týden nebudou elektřinu vůbec odebírat? Chápu, že to je nereálné, ale byla by to cesta? Tvrdí nám, že ceny musí být vysoké, aby byli uspokojeni jejich akcionáři, ale diktátem zákazníkovi?

Otázka je, zda nezměnit i zavedený stereotyp začátku práce? Pokud má firma fotovoltaickou elektrárnu, pak se jí vyplatí spustit výrobu později. Slunce pořádně svítí i v létě až od 9 a po 14h. Pokud např. pila přestane řezat ve 14h, tak se při instalovaných 250 kWp připravuje cca o 300 kWh denně, vynásobte cca 8 Kč, 20 dní a máte úsporu 48 tis. Kč. Třeba to posunutí vynutí obnovitelné zdroje ...

Zcela nesmyslné je aplikovat meziroční inflaci na 1 měsíční příjem. Inflace je za 12 měsíců, proto je podle mě potřeba aplikovat vždy jen 1/12 inflace. To, z které strany počítám procenta už není při těchto částkách podle mého názoru zas tak kritické. Druhá možnost by byla říci, že to je částka, o kterou rodina přišla vzhledem ke stejnému období předchozího roku.

Čtu tu různé příspěvky a tak bych rád vnesl více světla: 1) "... a z něj plynoucím zpřetrháním dodavatelských řetězců a problémy s logistikou ..." - v článku mi chybí pravdivý obraz skutečnosti: automobilky samy na začátku epidemie snížily objednávky čipů, což některé továrny prý i zavřelo a znovu rozběhnout výrobu trvá dlouho - vyčistit vzduch, sehnat čistou vodu, dodávky čistých křemíkových monokrystalických plátků, zaučit zaměstnance.

2) Intel nabízí čipy - čipy jsou potřeba do různých částí automobilu, každý má za úkol něco jiného - vstřikování paliva, řízení serva zpětného zrcátka, cyklování stěračů. Každý čip je tam, kde je potřeba, aby se ušetřilo na kabeláži, jednodušší úkoly dělají jednodušší čipy, které Intel nenabízí. Také si nestavíte železnici pro dopravu 5 koleček hlíny 100 m daleko.

Co přesně znamená "napáruje" nevím, ale dokáži si představit, že trojan dokáže změnit jak obsah SMS, tak i tel. číslo, z kterého jakoby přišla. Případně i podstrčit zprávu, která ve skutečnosti ani nešla vzduchem.