Rozfázování je základní věc, co se elektrikář učí.
A to, proč je nutné měření po fázích byla moje první otázka.
Z technického hlediska nevidím jediný důvod, proč by to mělo být.
Napsal jsem zde tuto otázku a doufal jsem, že mi na ni někdo odpoví. Že se konečně dozvím důvod, podle mě zbytečnosti.
Zatím se nikdo nenašel.
Pokud to víte, rád se nechám poučit.
V tom s Vámi souhlasím, že technický důvod pro to nevidim. Reagoval jsem na p. Novoměstského, který psal, že měření po fázích je kvůli udržování rovnovážného stavu. Chtěl jsem zdůraznit, že kvůli tomu to není.
S Vámi nesouhlasím v tom, že podle mě nemůžete vědět na které fázi má která domácnost pračku nebo varnou konvici. Nicméně z praxe vím o průmyslových objektech, kde je asymetrie odběru i 10 - 20 kW na fázi. Srovná se to až kdesi "nahoře".
Váš soused má tu konvici zapojenou na 2. fází a další soused na třetí.
A v tom množství odběrných míst na jeden transformátor to udělá cca rovnováhu.
Nevím na základě čeho tak soudíte? Elektroinstalatéřii se těžko domluvili na jaké fázi bude zásuvka v kuchyni.
Ale pokud vím, tak argument byl, že se má platit za rovnovážný stav, který objekt porušuje. A teď píšete, že se to k 1. trafu srovná. Tak když se to srovná, proč chcete, aby za to lidi platili?
To máte sice ve všem pravdu, ale pokud vím, tak symetrické střídače se v ČR už v podstatě nemontují.
Je dostatečný výběr kvalitních asymetrických střídačů a tak k tomu není důvod.
To samozřejmě neznamená, že nějaké staré instalace ještě symetrický střídač nemají...
Ano, to je přesně co píši- že se montují střídače horší kvality. Děláme dispečerská řízení i pro MWp fve, tam jsou stále pouze symetrické.
S těmi střídači máte samozřejmě pravdu, jsou kvůli nám komplikovanější.
Na druhou stranu pokud už takový střídač máte, tak se vám v podstatě nemá jak stát, aby jste na jedné fázi dodával a na jiné odebíral.
Takže jediný přínos by to zrušení počítání měření po fázích mělo ve zjednodušení použité techniky a to by se projevilo až za pár let.
Neříkám, že bych byl proti, přijde mi to jako zbytečná komplikace zvyšující cenu všeho vybavení. Ale na druhou stranu mi to nepřijde jako nijak velký problém🤷♂️
Tzv. asymetrické střídače jednak tu asymetrii zvládají jen do určitého %, typicky 1/3 - 1/2 nominální výkonu střídače a druháku jsou buď dražší nebo typicky ty, co se montují, méně kvalitní.
2 -3 sekundy bude i s odezvou z nějaké řídicí centrály přes internet. Fotovoltaika technicky může vypnout nebo omezit výkon okamžitě z jednoho 50Hz kmitu na druhý, to jsou dvě setiny sekundy. Nebo ještě rychleji, pokud nevadí zdeformovaná sinusoida. FV panelům se nic nestane, když z nich najednou elektřina nebude odebírána. U větrníků je mechanická setrvačnost vrtule a generátoru a to, že když elektřina z pohybujícího se generátoru indukovaná pohyblivým magnetickým polem nebude odebírána, naindukuje se tam přepětí, které může leccos zničit. Tam budou ty sekundy.
Takže nerovnováha mezi produkcí a spotřebou lze čistě technicky z velké části regulovat samotnými OZE zdroji.
U baterek je to přirozeně totéž, protože taky tam je taky klíčová komponenta střídač.
Jinak ale v klasických elektrických rozvodech sítí není větší problém reakční doba sekundy až nižší desítky sekund u rotačních zdrojů, běžně robustní sítě ty sekundy určité nerovnováhu zvládnou udržet bez nějakých zásadních následků.
Ano, většina střídačů umí změnit výkon velmi rychle, ale zatím máte předepsané podminky, kdy střídač by měl měnit výkon po rampě. Právě proto, aby to nezpusobovalo šoky v síti. Na druhou stranu, když vypněte např. 70 kW ohřev lázně, tak by mělo být střídači umožněno tento skok nahradit. To chce ale tlačit na distributory.
V Německu vládnou ZELENÍ magoři se socialisty a jejich vláda už se hroutí. 😉
Měření po fázích vyplývá z nutnosti udržovat ve třífázové energetické soustavě rovnovážný stav zatížení mezi jednotlivými fázemi, který musí neustále hlídat. Že se to fotovoltaickým nadšencům nehodí do krámu, je druhá věc. Náklady, které pak udržováním rovnovážného stavu v síti způsobíte, musíme platit dodatečně my ostatní v cenách regulované složky el. energie. V Německu jdou tyto náklady prudce nahoru ve výši několika miliard EUR ročně.
Jsou 2 přístupy - buď fáze vyrovnat již v objektu nebo až v ulici. Pokud nepotřebujete 3 fáze na cirkulárku nebo něco podobného, tak třeba v Austrálii připojuji domy střídavě do různých fázi a tím vyrovnávají asymetrii spotřeby.
Dokud budou prioritou číslo jedna plná koryta, nic se v této krásné republice nedorazí ode dna, za třicet čtyři let se nenašel politik a zvláště ministr který by nám šel příkladem. Chybí a obávám se ze chybět i nadále budou skutečné elity.
Co radíte?
Politici dělají takové kroky, aby se zalíbili voličům. Jestliže se to voličům nelíbí, měli by to politikům ukázat ve volbách. Jenže výsledky voleb ukazují, že značná část voličů nepřemýšlí a nechává se nalákat na populistické sliby. Co by mělo být prioritou?
Samozřejmě, že to elektřinu zdraží. Cílem FV není aby byla elektřina levná. A nikdy nebyl. To je až druhotný efekt za několik let.
Obrovská výhoda FV je hlavně alespoň částečná soběstačnost (podle instalovaného výkonu přinejmenším několik měsíců, ale někdo i většinu roku.)
Cílem je nakopnout trošku vývoj obnovitelných zdrojů a decentralizovat výrobu. Díky rozmachu, který FV zažívají nyní má pomalu každdý desátý barák na vesnici fotovoltaiku. To znamená, že i kdyby došlo hodně velkému několikadennímu výpadku, tak mohou lidé natáhnout tukabel tukabel tukabel a získat tak alespoň trošku šťávy na nabití mobilu a rádia.
Navíc se nakopne vývoj a výroba FV v obrovském rozsahu. Cena bude prudce klesat a za pár let bude možnost třeba 5 kWp na střeše nebo 1 kWp na balkoně každý druhý.
Pokud jsou střídače schopné pracovat v ostrovním provozu. Pokud jsou jen "on-grid", tak se při výpadku sítě vypnou.
Superhrubá mzda stále existuje - jmenuje se osobní náklady. Pouze se změnil výpočet daně z příjmu. My položku osobní náklady na výplatní pásce máme. Tak je vidět, že z toho, co zaplatí zaměstnavatel jsou odvody skoro 50%. To, že se pracuje s hrubou mzdou, je jen oblbování lidí, aby si mysleli, že platí malé daně.
Hlavně klídek jo. Asi víte, co znamená základní vzdělání. I ohledně matematiky. Tam se sčítání probírá, žádný strachy. A když je maturita nepovinná, tak tam na to všichni kašlou. Trochu logiky by to chtělo.
Zažil jsem na vlastní krevní řečiště, že mi namíchali omylem 10x silnější roztok na ředění krve a pak mě chodili celou noc kontrolovat, jestli nekrvácím. Takže za mě na zdrávce nemusí umět upravovat algebraické výrazy, ale poměr roztoků by měli umět.
Matematiku bych přejmenoval na Logiku a to se hodí obecně.
Čeština je úplně zbytečná. Matematika je za mě v pořádku, ale pokud je maturita nepovinná, tak opět jen se zdviženým obočím. Rozhodně by se matematika měla učit jen na technickém směru, nikoli třeba na zdravce atp. To je potom jen ztráta času, potenciálu a energie. Takže celkově je to za mě celé jen směšné divadlo. Mrzí mě to takto říct, ale bohužel je to pravda.
Tak až Vám píchnou do žíly špatně naředěný roztok, tak možná změníte názor.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jasně. Ty solární parky nemají žádnou vlastní spotřebu, natož náhodnou na jiných fázích. Tam dává smysl jednoduchý symetrický střídač.
Ale v domě, kde vám spotřeby na jednotlivých fázích lítají, je naopak ten symetrický střídač nevhodné řešení.
Chcete dodávat energii vždy do té fáze, kde je spotřeba a ne posílat cennou energii z baterie na dvou fázích do sítě, když se pustí bojler, nebo varná konvice, nebo trouba v kuchyni. To je opravdu hodně špatně.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
V tom s Vámi souhlasím, že pro domácnost je lepší asymetrický. Nicméně je složitější.
Nejedná se o solární parky, zatím jsme vždy řešili fve u průmyslového objektu. Důvod je ten, že výkonnější asymetrické střídače se nedělají. Ani distribuovaná řešení jako Studer (max. 72 kW) a Victron.
S kvalitou bychom museli zřejmě uvést konkrétní příklady.
U asymetrie je důležitá i rychlost, s jakou je střídač schopen reagovat na změny odběru. Např. Goodwe má pomalou odezvu a není schopen poskytnout údaj o jalovém výkonu, ačkoli v dokumentaci to udává. Zase INVT sice údaj o jalovině poskytuje, ale už nerozlišuje mezi kapacitní a induktivní. Proto poukazuji na horší kvalitu.