Mě pomáhá k dobrému usnutí začít si vzpomínat na sen, který se mi zdál některou předešlou noc a pamatuju si jej, nebo alespoň jeho část.

Nepropadli bychom až k druhému povrchu, protože po minutí středu bychom byli brzděni a nevylítli už tak vysoko, začali se vracet a po několika těchto kmitech bychom zůstali ve středu Země. Zajímavé je, že pád by trval vždy stejně dlouho, i když bychom startovali z libovolné hloubky. Je to vlivem nižší gravitace a tedy pomalejšího pádu z blízkosti středu Země.

„Přelidnění, vyčerpání zdrojů a klimatické změny. Náš druh modrou planetu zničil," vysvětloval.

A takto by to dopadlo i s další planetou, kam by vkročila lidská noha. Homo debilis by se neměl dál šířit.

Přikláním se k možnosti, že život jako takový, tak i inteligence se vyvíjí od primitivnější k vyspělejší. Na Zemi je inteligentní život primitivní a je třeba víc času aby vyspěl. A druhá překážka je velikost vesmíru, s kterou si ale opravdu inteligentní život možná poradí.

6 000 000 000 000 000 000 : 8 000 000 000 = 750 000 000

Toto je šest trilionů děleno osmi miliardami lidí a vychází to na sedmsetpadesát miliónů zápalek na jednoho obyvatele za rok. Čirý nesmysl v článku.

Mohli by zveřejnit výši svých platů (právní zástupkyně, ředitel Primy a další). Nebudou to jen mírně nadprůměrné platy a mají strach, že si budou muset ubrat. Opravdu by mě zajímalo, kdo se na přiblblé reklamy dívá.

Když je čas a prostor neoddělitelný, tedy tvoří prostoročas, tak proč to chtějí vědci při cestování oddělovat. To přece nepůjde vrátit se v prostoročase, protože prostor v minulosti vypadal jinak, každý atom a všechno ostatní bylo přece na jiném místě a vrátit to zřejmě nepůjde. Země se nevrátí na místo kde byla, když žil můj dědeček.

Setrvačnost má na "svědomí" Higsovo pole, ve kterém subatomární částice "drhnou". Viz Brian Green: Struktura vesmíru.