Zbytečně složité já to mám udělané z kuchyňské utěrky a tkalounu a je to skladnější.

Naprosto souhlasím s panem Poláškem. Lidé by na vesnici stejně chov prasete neutajily. Protože aspoň jednou do roka se dělal soupis chovu hospodářských zvířat. Při každé porážce prasete musel řezník odevzdat takzvaný krupon, část stažené kůže. Kdo choval prase tak už se připravoval od léta protože schánět některé věci na zabíjačku byl docela problém. Paradoxně se spíš sehnaly ve městě. Třeba plechovky, špejle, majoránka, smola, atd.

Nebylo by lepší používat vodní pákové baterie než kohoutek který je už retro?

Musím se přiznat že při nákupu pečiva také nepoužívám jednorázové rukavice. Protože jsem si vědom že je to nefér vůči ostatním zákazníkům, proto pečivo nepřebírám a každý

kus pečiva který vezmu do ruky vložím do sáčku.

Stačí se podívat na obce a jejich kulturní domy, místní knihovny, zdravotní střediska a robustní infrastrukturu, která zajišťovala dostupnost běžných občanů.

Soudružka Konečná zapomněla dodat že tyto domy, knihovny, střediska a další občanskou vybavenost si občané budovali v Akci Z. takzvaně svépomocně. Kdyby čekali na stát tak to tam není dodnes.

A z přehlídky pojedou rovnou na frontu. Pokud se Trampovy nepovedou mírové snahy o ukončení války.

Měl by se nechat umístit na uzavřené oddělení Psychiatrie aby už tyto bludy nemohl dál šířit mezi lidem.

Hlavně když jsou s pěti pokladen otevřeny dvě.

Tady nejde o úklid listí ale o reklamu na drahý výrobek, já používal fukar s funkcí vysavače který zároveň to listí částečně drtil a šetřil tak místo na ukládání.

Můj otec byl myslivec a rybář. Takže už jako malého mě brával na ranní šoulačky (procházky) po lese a učil mě jak se mám chovat k přírodě a zvěři. O prázdninách jsme jezdily aspoň na týden k přehradě chytat ryby. Spaly jsme ve stanu. Naučil jsem se jak z minima rozdělat oheň, připravit ulovené ryby atd. Jak po sobě před odjezdem po sobě uklidit tak aby tábořiště mohli po nás používat další rybáři. Když už jsem byl náctiletý a začal jsem s kamarády jezdit na čundry býval jsem často za hvězdu s mými znalostmi táboření. Dodnes nato velice rád vzpomínám a nepozoruji že by to na mě zanechalo nějaké následky.

Je to hezky napsané, ještě by by to mohlo být napsané česky.

Cestou do školy jsem pravidelně chodil okolo samoobsluhy kam zavážely pečivo s roburem se skříňovou nástavbou. Nahoře se nacházeli dva větráčky, z kterých se linula vůně čerstvého chleba a pečiva.

Já se také těšil na lázně po operaci do Františkových Lázní. Za komplexní lázeňský pobyt na 28 dní jednolůžkový pokoj, stravu a kulturní příplatek požadovaly

44000 Kč. Což jsem musel bohužel z finančních důvodu odmítnout.

Já používám tuto osvědčenou metodu: Před vrtáním označené místo na obkladu lehce naruším buďto důlčíkem nebo nastřelovacím hřebíkem, to my zajistí že my vrták neujíždí jinam.

Já bych to nabíjel střelivem a ne palivem.

na straně trubky která se bude vrážet pod základ je dobré vyříznout zuby které usnadní prorážení a na druhé straně provrtané otvory s krs které potom můžeme kulatinou pootáčet trubku.

Já používám tablety do myčky už asi 3 roky a žádný z uvedených problémů jsem zatím nezaznamenal. Ono bude pravděpodobně záležet na výběru tablet , typu pračky a na zvoleném postupu.