Po jistém osobním příběhu často uvažuji o kameře v autě. Jela jsem s dcerou z naší obce. Vedle nás cyklista. Předjely jsme ho a po pár metrech zpomalily neboť v silnici byla díra zasypana sterkem. Připravená k opravě. Cyklista nás dojel, pěstí praštil do střechy auta a řval jako pominuty . Nechapaly jsme důvod. Navíc 5 metrů od silnice je nádherná cyklostezka. Když jsme ho na rovině opět predjizdely, zase řval a hrozil. Proč nevíme ani dnes. Víte myslím si že v současnosti zde chybí podpora pro řidiče. Pokud je cyklostezka vedle vozovky, nemá cyklista na silnici co pohledavat. A také nechápu proč se vynakladaji tak velké peníze pro parky a trasy určené cyklistům kdyz jim zákon vychází vstříc vůči řidičům. Úmyslně? Nebo o tom rozhodují nevzdelani lidé?

Násilí je všude. Slovní mezi lidmi i rodinou, fyzické na telefonu nebo v televizi. Tresty žádné ani ve škole. Doma se ještě většina dětí poučí, že se nemají dát a hned rovnou vypálit pěstí. Ne jen v případě chlapců, též dívek. Už dávno se doma neučí, že mlátit slabšího je zbabělost a přihlížet bití jiného je podlost. Obviňujeme nasilnika a přitom doma své ratolesti stejnou pouckou krmime. Vemte oba kluky aby se vyříkal důvod útoku a to na policejní stanici. Také domluva by zde měla mít své místo a nastolení smíru. Bezduvodne se to nestalo a i když útočník je silnější, neměl by být zatracen. Hořkost z trestu za něco, co považoval za správné může časem přinést mnohem horší situace. Ani zbytek chlapců by neměl být opomenut. Zalezi vám na vašich dětech? Tak jednej tak i s cizími. Dokud je tu šance, že tito chlapci vyrostou ve správné chlapy. Spravedlnost je důležitá vůči každému z nich.