Otázka pro ty, kteří chování řidiče schvalují. Že pochybné existence si sedají v promočených věcech ve veřejné dopravě řídící nevadí? Proč nevyhazoval i takové lidi? A teď otázka za zlatého bludišťáka: schvalovali byste jednání řidiče i kdyby to nebyli lidé cizí národnosti? A teď situace v obchodě: lidé dávají děti v botách a kolikrát opravdu špinavých botách do nákupního košíku. Proč takhle nezasahují prodavačky nebo ostatní nakupující?
Základní škola je od toho, aby se zajistilo co dětem jde, nejde, co je baví nebo nebaví. A podle toho se pak zjistili jestliže je to studijní typ, nebo manuální, má vlohy k umění, sportování, atd. Učitelé se bojí dávat horší známky než jedničky. Je to špatně. Samozřejmě je špatně dělat z horších známek než jedniček bůhví co, jak kdyby to byl konec světa. Mám dva kluky. Jeden vždy proleze jen tak tak, druhý je prostě chytrý v hlavě. Jeden se bude muset učit, protože by nezatloukl ani hřebík, druhý se uživí i kdyby neudělal výuční list. Je totiž manuálně zručný. Obojí je správně. Potřebujeme jak manuálně pracující, tak ti, kteří umí papíry. Jen tak bude svět v roznováze. A pokud budou děti už od první třídy dostávat ze všeho jen jedničky, tak si nikdy pořádně neuvědomí v čem jsou lepší a na co by se měly zaměřit.
Ani jako bývalá servírka názor, že host je povinen nechat dysko, nikdy nepochopím. Ano, bylo to vždy fajn a ještě jednou všem díky za veškeré dyškrecie. Ale slušný vychování je o dost víc než hulvát co pak nechá stovku. Víte co? Nebudu se rozčilovat. Všem přeji při návštěvě gastro podniku příjemnou obsluhu a obsluze milé a slušně se chovající zákazníky.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Zkusím chvilku uvažovat jako ženská, která má tohoto pána doma a ten je takto obézní: Když ho opustím, budu za tu mrchu, která ho nechala ve štychu, stejně tady už dlouho nebude, protože se pomalu zabíjí a mě už je stejně hodně, to už vydržím, proč se na stará kolena s někým rozcházet. V průběhu proměny: No, mění se, vypadá dobře, ale už to není ten člověk, kterýho jsem znala, je jiný, aktivnější, dokonce i začíná jinak uvažovat, už s ním přestávám i rozumět, je to člověk se zájmem o život. Na konci proměny: Jo, tak tys mi dal kopačky, celou dobu jsem tu pro tebe byla a ty na mě takhle. Po roce od proměny: Ty jo, já po těch letech žiju konečně jak chci já a ne jak chce a potřebuje abych žila někdo jiný.