Vr-T-bovská zahrada. Jmenuje se po hrabatech z Vrtby. Že se nestydíte..

Klobouk dolů, autore! Napsal jste to krásně, procítěně a pravdivě. Báseň o české kuchyni! Díky za ni i za češtinu, kterou řadu Čechů strčíte do kapsy.

Díky za zasvěcený přehled postojů a názorů a komentář. Smutné je, že tohle všechno Izrael oslabuje v dobách, kdy by měl být pevný a jednotný.

Dobře jste to napsala. Krásné svátky vám, manželovi i všem čtenářům.

Opravdu dobré čtení, pane Macoune, dík za možnost to vidět. Těším se na pokračování. Umíte ukázat, co je zajímavé a pěkné je i video.

Veliký herec. I z nevelkých rolí udělal něco poutavého, silného. Člověčího. Díky za každou roli.

Paní Švagrová už to napsala za mě, včetně přání na závěr. Není co dodat.

Za tahle slova by vás měl anděl políbit na čelo. A vaši maminku samozřejmě také.

Je úžasný ve všem, zcela nenapodobitelný. Jsem ráda, že je hrdý na roli v Pánech klucích, protože dávno tvrdím, že to je herecký šperk. Přitom role není velká, ale to, co tam pan Nárožný jako ředitel školy předvádí, nemá prostě obdoby. Přeji mu dlouhá léta ve zdraví a díky za vše.

Krásné a zajímavé vyprávění. Opravdu pěkně píšete, radost číst. Napoleonovi jeho zastávka v Jablonném moc štěstí nepřinesla, ale našinec by po vašem vyprávění měl chuť se tam rozjet. K díkům těm třem mladým restaurátorům se aspoň v duchu připojuji.

Mějte se krásně, buďte oba zdrávi a pište (foťte) dál!

Lézt či lozit, prosím. Ale volat zásadně po česku halelujáááááá!

Belgie to jistě nebyla, neexistovala. Snad studoval v biskupském knížectví Lutyšském.

V Praze byly skvělé ten na Kulaťáku a na Letné pod Broukem a Babkou. Oba čisté, se stolky ke konzumaci na stojáka. Krom bohatého výběru dobrot jste tam mohli ochutnat pověstnou smaženku.

Je za šťourala i ten, kdo upozorní na nevhodné používání přivlastňovacího zájmena „naše“ (s našimi znalostmi a vědomostmi,naše znalosti), případně se zeptá, jak se tedy nazývala ona Pražská univerzita, podle níž byla nazývána Univerzita Karlova (v testu se píše o tom, že UK byla původně nazývána JAKO Pražská univerzita)? Zaplevelování češtiny by se znalostní testy myslím měly vyhnout.

Járovi myslím pomníku netřeba, slovy klasika - zbudoval si svůj pomník sám. Dobře to věděl, stejně jako to, že národ, jenž to neuzná, je pronárod. Nicméně z celého vyprávění je nejsilnější to o Robikovi. Hluboká poklona paní, která mu zachránila normální život.

Vaše vyprávění je velmi pěkné a člověk se podívá na místa, která by jinak neviděl. I video máte povedené. Všechno tam působí ohromujícím a velkolepým dojmem, což je nejspíš i smyslem a cílem takové architektury, ale ze všeho tak nějak cítím, že tam lidé nežili a nejspíš ani žít nebudou. Když se záběry přesunou ven k vodě, je to osvobozující pocit. Na vaše další vyprávění se těším. I když naše zubem času poznamenané památky jsou mi daleko bližší. Moc děkuji.

Někdo si může o svém vzhledu dělat falešné iluze. Aby došel k deziluzi, chtělo by to nějaký impuls. Lepší osvětlení nebo něčí drsnou poznámku. Zmocnilo by se ho rozčarování, trpěl by deziluzí.

„Blaho se stěhuje do mojí duše“, když vaše vyprávění čtu. Nejde jen o popis všech těch malebností, ale o rytmus, drobná vysvětlující zastavení nebo svěření osobního pocitu. Krásně píšete o krásné krajině. Dobře, že ani ta jedová kapka u nádherné louky nenarušila celkový tón. Děkuji a těším se na další vyprávění.

To nemá chybu.

Díky za článek. Asimov je i mým oblíbeným autorem. Připomenu, že mezi Karlem Čapkem a Asimovem byl rozdíl 30 let. Čapek se narodil v době, kdy teprve vznikal automobil, Asimov přišel na svět v roce premiéry Čapkova díla. R.U.R. je objevitelská vize. Ne tím, že přivádí na scénu „umělého člověka“, ani Josefem Čapkem geniálně vymyšleným názvem, ale zamyšlením nad tím, co všechno by to mohlo znamenat. Myslím, že Čapek se i přes „robotí“ název R.U.R. zamýšlí především nad člověkem. Proto je aktuální.