Vážená autorko,
ve svém článku o množství zlata na Zemi uvádíte naprosto nereálné údaje dílem z neznalosti základů astronomie ( hmotnost Země - 5,97 * 10^24 kg ), dílem z intelektuální lenosti, neboť problematiku rozdílného zápisu velkých čísel v anglosaském světě a v kontinentální Evropě lze pochopit během několika minut brouzdání po Wikipedii. V USA kvadrilion představuje 10^15, v kontinentální Evropě 10^24. Vámi uváděných 1,6 kvadrilionu tun zlata je zhruba 266 x více, než je hmotnost Země.
JASTR
Paní Mejzrová,
vyhněte se prosím tématům, kterým vůbec a vůbec nerozumíte. Aby měl článek z pohledu fyziky a nebeské mechaniky hlavu a patu, musí mít autor určité znalosti z daných oborů. A Vy tyto znalosti evidentně nemáte. Některé věty či formulace jsou velmi úsměvné.
- Mars není vzdálen od Země "zhruba 225 milionu km" - vzdálenost mezi Zemí a Marsem ve skutečnosti kolísá zhruba od 78 do 378 miliony km.
- Tvrzení, že doba letu bezposádkového plavidla je 7 měsíců, kdežto s posádkou nejméně 9 měsíců, nemá žádný racionální podklad.
- Na chemický pohon nefunguje "většina", ale bez vyjímky všechny minulé i současné rakety.
Jaderně tepelný pohon bezpochyby představuje kvalitativní krok ve srovnání s chemickým pohonem. Například kyslíko-vodíkový pohon má specifický impuls kolem 4600 s, kdežto jaderný pohon ( přímý ohřev vodíku ) má specifický impuls kolem 10000 s při pracovní teplotě 3000 stupnů C. Vývoj použitelného reaktoru byl již v 90-tých letech minulého století dokončen US společností Advanced Technologies. NASA však v té době jaderný pohon odmítla z bezpečnostních důvodů.
Věcně vzato vyšší přeletová rychlost mezi planetami znamená i vyšší příletovou rychlost u cílové planety a nevyhnutelně i vyšší energe- tické nároky na přistávací manévr.
Již po prvním pracovním cyklu reaktoru by po určité době došlo k jeho tepelnému zničení v důsledku druhotného rozpadu štěpných meziproduktů, neboť dlouhodobé chlazení reaktoru v kosmu není reálné.
Dalším svízelným problémem jsou ztráty kapalného vodíku při dlouhodobém letu ( až 1 % za den ).
JASTR
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
"Průsmyk" v rovině severovýchodního Polska může hledat jen naprostý ignorant.
JASTR