Sice je to odbočka stranou, ale i příjmení Brody má zjevnou vazbu na naše území.
Mezi Židy jsou dost frekventovaná příjmení odvozená od slova Brod, tedy konkrétně od názvu města Uherský Brod na Jihovýchodní Moravě. V tomto městě byla ve středověku až polovina obyvatel židovského původu a žilo tam mnoho významných židovských osobností. A nejen židovských, i Jan Amos Komenský pocházel z brodské měšťanské rodiny a minimálně od dětství žil ve velkém měšťanském domě přímo na náměstí (místo narození je sporné, ale to by bylo zase na jinou debatu).
Četl jsem, že právě odvozeniny slova Brod měly ve své době poukazovat na původ (nebo aspoň pobyt) rodin v tomto (kdysi významném) městě.
Že byl Tomáš Baťa na své zaměstnance tvrdý, se obecně ví... Minimálně v začátku to byl pochopitelný přístup.
Větší filantrop byl jeho bratr Jan, který impérium po Tomášově smrti v roce 1932 převzal.
Jan byl k lidem vstřícnější a mnohem víc naslouchal jejich potřebám. Navíc byl ještě větší megaloman než Tomáš. Do války impérium násobně zvětšil, vybudoval dopravní kanály, postavil mrakodrap apod. Majetek mu nebyl vyvlastněn na základě Benešových dekretů, ale komunistickým podvodem. Ani toho ale nesrazilo a impérium v zahraničí vybudoval od píky znova.
Přijde mi trochu smutné, že se téměř výhradně vzpomíná jen na Tomáše a úspěchy Jana jsou upozaděny. Kromě toho hromada Janových zásluh a je špatně přisuzovaná právě Tomášovi.
Měl jsem nejlepšího kamaráda, který mi taky tak trochu záviděl. Lepší vzdělání, lepší rodinu, lepší zázemí, větší podporu od rodičů, lepší životní příležitosti, větší vitalitu, lepší zdravotní stav, lepší finanční situaci, přítelkyni i dítě.
Vždycky jsem ho bral jako slabšího bráchu, kterému jsem po všech stránkách pomáhal. Dělil jsem se s ním o věci, pomohl mu se studiem, s financemi (víc peněz jsem mu dal, než jen půjčil), s věcmi, bydlením i s prací...
Nikdy by mě nenapadlo, kam to může zajít. Nejlepší kamarád, můj svědek na svatbě, se dal do kupy s rozvedenou švagrovou. Cíl měl ale jiný. Pokusil se rozbít mou rodinu a získat pro sebe moje nejmilejší, až když mu to úplně nevyšlo, tak se opět vrátil ke švagrové a založil si vlastní rodinu s ní. Samozřejmě vše důsledně nahrál tak, aby ve všem ostatním byl vítěz on. Výsledek? Moje žena a já (především) jsme pro celou rodinu vyvrhelové, od kterých dala i nejbližší rodina ruce pryč. Nyní si (už ne kamarád) švagr užívá největší přízně a podpory a ačkoliv toho ani s pomocí širokého okolí a rodiny zdaleka nedokázal tolik, co já jen s pomocí několika (podotýkám OPRAVDOVÝCH) přátel, za své úspěchy je vynášen do nebes. Všechno špatné, co udělal, je zapomenuto a když už, tak je to přičítáno na vrub mé ženě a mně.
Závist, sebelítost a nepřejícnost jsou vlastnosti psychopatů a od takových lidí se, po špatných zkušenostech, už raději držím dál. Ale jak se říká, i špatná zkušenost může být ve výsledku dobrá. Spíš než špatnou zkušeností bych tuto životní zkušenost nazval vyloženě katarzí.
Svazky STB se měly protáhnout komínem a udělat restart. Ještě po 35 letech to dělá neplechu.
Nejsem příznivec Babiše, jeho chování a přístup je odporný, ale znám příběh podobně kvalifikovaného člověka. V roce 1987 mu bylo 28 let, měl vystudovanou strojní fakultu a uměl plynule tři jazyky: Angličtinu, Němčinu a Francouzštinu. Zaměstnán byl u PZO (Podnik Zahraničního Obchodu) a celkem pochopitelně měl členství v KSČ.
Před první "ostrou" obchodní cestou do Švýcarska byl osloven právě STB a podepsal spolupráci a mlčenlivost. Kromě oficiální cesty měl totiž i neoficiální úkol a schůzku, kvůli tajnému nákupu strategické technologie, na kterou bylo uvaleno embargo (COCOM). Tvrdil, že měl podobné úkoly všehovšudy asi dva, byl pod dozorem STB a postupoval podle jejich pokynů. Žádné donášky po něm údajně nechtěli a poté už žádné výjimečné akce neproběhly.
Před lety ho ale zápis ve svazcích stál vysokou pozici a zůstala mu nálepka udavače. Možná to bylo trochu jinak, ale prokazatelně byl rozdíl mezi spolupracovníky STB z řad běžných občanů a třeba právě zahraničních obchodníků... U nich STB asi víc zajímaly akce v zahraničí než to, že sousedovic "mánička" hulí trávu a poslouchá Sabbaty...
Každá mince má dvě strany.
Takový případ... Mám známé (rodilé) Brity, kterým je 80 let. Až u nás před lety ochutnali uzenou slaninu z bůčku. Chuť si zamilovali a v Británii pátrali, proč se to u nich nedělá. Místní (oproti nim jen o malinko mladší) vyhlášený řezník-uzenář jim potvrdil, že se taková uzenina skutečně dřív dělala, ale protože to nebylo kvalitní (příliš tučné) a nebylo to moc chutné, přestalo se to už dávno dělat. On sám to už nezažil, ale učil se o tom a píše se to i v odborných publikacích. Názor na věc nemínil změnit až do chvíle, kdy mu naši známí Britové nedovezli z Moravy vzorek. Povzdechl si nad tím, že i kdyby to vyráběl a prodával, že by to stěží někdo byť jen ochutnal, natož aby se to znovu rozšířilo do jídelníčku.
Co jsem tím chtěl naznačit? Přebíráme postoje od lidí, kteří čerpají ze studií a rozsáhlých publikací, kteří už ale nemají reálnou zkušenost a neměli ji ani jejich přímí předci.
Když budete psát rešerši na nějaké téma, vždy si napřed stanovíte určitý cíl. To je studie. Tam se vyzdvihují fakta potvrzující záměr a nejvíc se zkoumají hraniční situace. Kdyby se aplikovaly vědecké metody, tedy "studie" s předem nejistým výsledkem - přistupoval bych k výsledkům úplně jinak.
Když půjdeme dál. Tak jak si od zapřísáhlého vegetariána nenechám radit, jak dělat klobásky, od kněze radit, jak praktikovat sex, tak si od odborníků ze zahraničí nenechám radit, jak vychovávat děti.
Kromě zmíněného byla i lepší hygiena v raném středověku, než později. Lidé se víc koupali a to převážně společně. Když ve městech byly lázně, tak neoddělené a chodili tam všichni. Že se tam děly "neřesti" je taky známo. Kromě toho tehdejší lidé měli obvykle dvoje šaty - všední a sváteční. Údajně když se všední šat pral, lidé chodili jednoduše nazí a nikomu to nepřišlo divné. Až s rostoucím vlivem Církve a jejích učenců se to začalo měnit...
Součástí projednávaných návrhů ohledně těch aut by mělo být to, že auto s vyměněným motorem či převodovkou by už legálně neprošlo technickou kontrolou. Obejít by to kvůli speciálním identifikátorům nešlo. Takže zrovna na tomto "šprochu" je pravdy víc než trochu... Životnost auta se dá ovlivnit kvalitní péčí, převodovka či motor ale můžou náhle odejít třeba po 100 tisících km. No a to se může klidně stát u 3 roky starého auta. Často nebezpečné převařované a vykitované totálky tak na silnicích budou jezdit dál, ale zánovní auto budete nuceni sešrotovat třeba jen kvůli vadné převodovce.
Jistě, zatím se to jen projednává, ale nedivil bych se, kdyby to s tichou cestou prošlo a u nás se to bez výtek přijalo v nejtvrdší možné variantě.
Přesně takového mám jednoho 64 let starého kamaráda. Totožné názory s výjimkou názoru na Putina - toho právě vnímá jako onoho pomazaného mesiáše, který se snaží zachránit upadající svět. Jediný on totiž není ovládaný Židy... Znám takových lidí ale hromadu 😕. Přitom až na výjimky jsou to převážně inteligentní a vzdělaní lidi. Tento dotyčný má 2x maturitu, další má dokonce Karlovu univerzitu s červeným diplomem...
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Mám ve svém okolí několik lidí, kteří bezmezně věří Ruské straně a Rusům fandí. Neustále se mě snaží přesvědčit, přeposílají mi různé řetězovky apod. Proč? Napsal bych k tomu takové malé zamyšlení...
Jsou to sice velmi inteligentní a vzdělaní lidé, mají ale něco společné. Větší část života prožili za minulého režimu a většina z nich ho (tehdy) nenáviděla.
Tak jak se za socialismu nedalo věřit veřejným médiím a vše byla buď hloupá propaganda, nebo totální nesmysly, tak ostatní zdroje informací (samizdat, informace předávané ústně z člověka na člověka, zahraniční radiovysílání...) měly pro lidi obrovskou váhu. Předpokládám, že kdo byl tehdy myšlenkově proti režimu, tak tyto zakázané a potírané informace vnímal vždy jako ty pravdivé. No a co si budeme, nějakého mlžení a překrucování informací se dopouštěla i "druhá strana". To je ale jedno. Podstatné jsou dvě věci: Nenávist k aktuálnímu režimu a "zakázané" protirežimní informace.
Další věc, co mnou zmiňované lidi spojuje, je nespokojenost s aktuální dobou (režimem). Nostalgicky vzpomínají na "dobré" z minula a na špatné systematicky zapomínají. A tak nějak, jakoby v nich byla zakořeněná nedůvěra k veřejným médiím. Znova se upínají na "zakázané" informace, šířící se maily a pochybná (internetová) média. Propaganda si hraje s jejich nostalgií, představami o správně fungujícím světě (anti-woke, anti-migrace, anti-ekologie, anti-EU, anti-NATO, apod.).
Je to bláznivé, ale i ze zarytých antikomunistů se můžou stát přisluhovači Ruska a KSČM a z hrdých svobodných Američanů pomatení voliči Trumpa.
Za vším je strach ze změn.
3 odpovědi