Ve výčtu československých pilotů trestuhodně opomněli toho nejlepšího, četaře Josefa Františka. Byl nejúspěšnějším pilotem vůbec v období "Bitvy o Británii", měl přiznaných 17 sestřelů. Na Hurricane určitě létal. Ovšem československé velení se na něj dívalo nevraživé, protože pro neshody s ním odešel létat do polské 303. perutě. Asi se ta nevraživost táhne až dodnes ...
Citace na okraj článku, z wiki: [ Dle generála Davida Allvina je označení F-47 poctou druhoválečnému bojovému letounu P-47 Thunderbolt, připomínkou založení Letectva Spojených států amerických v roce 1947 a zároveň uznáním klíčové podpory vývoje prvního stíhacího letounu šesté generace na světě ze strany 47. prezidenta Spojených států amerických.] Ten 47., to je právě současný, Trump 🙂 (Mně se nejvíc líbí odkaz na P-47, byl to úžasný stroj.)
Náhodou jsem na článek narazil, když jsem hledal příklady latinských středověkých nápisů, a když tu není žádná reakce, tak aspoň přidám, že ten jsem latinu a ni dějepis nestudoval, ale zmíněný zápis je často citovaný z dob náboženských sporů: "Čí je vláda, toho je víra" (míněno pro poddané). Dostalo se to i do populární historie Čachtické paní od Joža Nižnánskeho, kde Báthoryčka vyhrožuje faráři, že pokud ji nevyhoví, změní vyznání a tím přejde na jinou víru celé její panství a farář bude vyhnán a nahrazen kaplanem odlišného náboženství.
Dovolím si přidat text k tomu žánrovému obrázku mladíka a dvou dívek, v zdobném oválu: [ Obrazový panel ze sady osmi obrazů zobrazujících Achillův život, původně ze salonu hotelu Grimod de la Reynière v Paříži. Tento detail zobrazuje Achilla, jak hraje na lyru pro Deidameiu, dceru Lykoméda, a její sestru. Navrhl a namaloval Charles-Louis Clérisseau, Paříž, 70. léta 18. století. Muzeum Viktorie a Alberta.]
Kdyby si někdo chtěl blíže prohlédnout obrázek od Káji na první fotografii vlevo 😉 Odkaz
Doufal jsem, že Letnice vyhrají. Doslova mne uhranuly už při "Čtení na pokračování" v rozhlase Vltava, kdy jsem je nejen napjatě poslouchal přímo, ale druhý den si je ještě oživoval ze záznamu. Stále je to z archivu ČR dostupné: Odkaz 1
Oprávněně je vzpomenut film F. A. Brabce, ale neoprávněně není zmínka o Kytici divadla Semafor, i když je to jistě jedno z nejslavnějších představení v historii tohoto divadla. Sám při "vážných" recitacích původního textu vždy napovídám textové varianty Jiřího Suchého: "U lednice dítě stálo, z plna hrdla zpívalo, na tranzistor k tomu hrálo, do rytmu se kývalo" ... "Okolo lesa pole lán, na vraném koni jede pán, koník je silný a statečný a pán je tak trochu na slečny, zkrátka donchuán".
Mělo se zmínit, že měl jedinečný "zahuhlaný" hlas, snad nejcharakterističtější ze všech herců. Vyprávělo se, že v divadle jednou režisér neprozřetelně zavolal: "Kde je Vojta?" - a z nejméně šesti různých míst se ozvalo jeho hlasem "Tady!". Kdysi v televizi byl zábavný program, v jeho průběhu byla soutěž, který ze čtyř skrytých imitátorů napodobí nejlépe hlas J. Vojty. Nevím, kdo byl první, ale sám Vojta se umístil v hlasování publika třetí. :)
Posměváčci v této diskusi nemají ani ánung, jak nízko jsou motory tohoto letadla nad zemí. A pokud jedou na plný výkon, což při vzletu určitě ano, tak jak už tu někdo psal, mohou nasát cokoliv, co je na dráze. Viz Odkaz
31
Sledujících
0
Sleduje
31
Sledujících
0
Sleduje
No vize o cca tříletém rozkvětu české kultury a literatury je pěkná, jen trochu opomenula profil Fridricha Falckého. Byl to Němec jak poleno, česky neuměl a je jisté, že Čechy pohrdal. Vítězství, jakkoliv jen dočasné, by znamenalo utužení spojenectví s německými protestanty a Čechy by se staly dalším "německým" státem a státní správu by ovládla němčina. A Fridrich byl kalvinista. Je známé vyplenění chrámu sv. Víta na Hradčanech, protože výzdoba odporovala kalvinismu. Ten byl militantně nesnášenlivý a Jan Amos jako bratr z konkurenční církve by možná musel balit narychlo svá "zavazadla" (on to slovo skutečně vynalezl!) tak jako tak.