Zetor měl za totáče cca 11 tisíc zaměstnanců a byl největším Brněnským podnikem. Nevyráběly se tam jen traktory. Traktory putovaly do celého světa vč. USA, Kanady, Austrálie atd. Pokud by to byly takové krámy, asi těžko by je tam někdo kupoval.

Nevím proč se zde kamenuje každý motorkář.

Bez finanční podpory státu a kraje na zalistovací poplatek to nepůjde.

Tak předně. Nejde asi jen o nový povrch a úpravy tratě, ale jako nezbytnou vidím i celkovou rekonstrukci . Vše je zubem času zanedbané. Kdo se byl v poslední době na okruh podívat, ten mi dá za pravdu. Nicméně potenciál je veliký a tradice pořádání závodů neoddiskutovatelná.

Když stát nemalou částkou přispívá např. na biatlon, o který se zajímá oproti GP hrstka lidí a to jen ve střední a severní Evropě , tak proč nepřispět na takovou akci co sledují lidé doslova na celém světě. I takové MS v hokeji sledovalo celosvětově daleko méně lidí než závody GP.

Držím palce ať se MS motocyklů zase vrátí.

Je tomu už 8 let co jsem řešil podobný problém a ano psalo se o tom i tady na Novinkách. Matka mi v podstatě od narození omezovala kontakt s dítětem. V jeho cca třech letech to došlo tak daleko, že jsem byl nucen kontaktovat ospod a s nimi celou situaci probrat. Ospod si matku pozval, ale nic se nezměnilo. Nebudu zde popisovat co jsem tehdy prožíval. Kdo miluje své dítě jistě pochopí. V zásadě jsem měl dvě možnosti. První možností bylo se na dítě "vykašlat" a nechat to tak jak chce matka,(šlo jí jen o to abych platil výživné, ale dítě neviděl). Druhou možností kterou jsem zvolil byla soudní cesta, byla to cesta nelehká, ale s odstupem času nelituji. Nebudu zabíhat do podrobností, ale došlo to tak daleko, že matce bylo dítě odebráno a svěřeno do mé péče. Tento stav trval více než rok. Poté došlo za asistence KC k naší dohodě o návratu dítěte matce. Od té doby vše funguje tak jak má. Matka už nebrání mému pravidelnému styku s dítětem. S dítětem máme výborný vztah a těšíme se jeden na druhého.