Pro svoji maminku nechávám dovážet obědy. Asi do října to léta fungovalo tak, že přivezli oběd v ešusech (takový ten jídlonosič v držáku s třemi nádobami) a odvezli si umytý prázdný. Od listopadu nesmí být obědy z nařízení hygienické stanice rozváženy v jídlonosičích, ale v jednorázových zatavených obalech. Takže plastová miska s polévkou a plastová dělená miska s druhým jídlem. Zaděláno přitaveným plastem. V obci třídíme, každý má u domu popelnici žlutou na plasty, modrou na papír a zelenou nebo černou na komunál. Ale umíte si představit, kolik přibylo plastového odpadu? No má to logiku?

Z které země nebo kterých zemí by ten plyn pocházel ( čímž myslím kde by se těžil)? A bylo by ho dost pro všechny? A za kolik?

Tak tuto asi znáte: Info z rádia: "pozor , pozor, výstraha řidičům. Po dálnici té a té na x tém kilometru směr tam a tam se řítí jeden osobní automobil v protisměru." A naštvaný řidič nadává: "jó, kdyby jen jeden. Všichni!".

A co kdyby se teda domluvili tři černí a dva z nich se zabělili? A černý by mohl zpívat: ti dva bílí stojí vpředu a já radši budu vzadu.

Každá rodinná situace a nemohoucnost člena rodiny je jiná a poučující moralisté by to pečování měli zažít osobně, a aspoň rok. Moje matka dostala před 8 lety mrtvici, z nemocnice jsem ji brala k nám jako nevnímajícího ležáka, dle doktorů byl její stav nevratný a že do 2 měsíců bude konec. Chtěla jsem tedy, aby klidně zemřela doma a měla pořádnou péči, bez proleženin apod. Mně tehdy bylo 55 let, účetní v menší účetní firmě, zrovna začínal nový rok, tzn.uzavíral se minulý rok, nemohla a nechtěla jsem náhle zůstat doma a hodit tu práci na kolegy. A manžel zrovna krátce předtím začal rozjíždět podnikání, ještě nevydělával. A také ta úvaha "já skončím, maminka odejde a kde pak budu shánět ve svém věku práci?". Synové oba skoro čerstvě ženatí, u jednoho již měli miminko a bydlí 80 km od nás, druhý začínal v naší obci stavět. Proto jsem sháněla pečovatelku, která po část dne bude v naší domácnosti, navečer se stavoval bratr a místní syn se snachou, když bylo potřeba nás vystřídat. Bylo to hektické období, od zařízení potřebného vybavení a pomůcek po shánění pečující osoby a vyřízení příspěvku, což je proces, který by zde mohli popsat ti, kteří ho také vyřizovali. Náš obývák se stal marodkou, protože ložnice jsou v podkroví. Celé noci mi bublaly na sporáku dlouze tažené výživné vývary, kterými jsme maminku krmili, s manželem jsme přemístili postele k ní a 3 měsíce spávali u ní a v noci několikrát vstávali, přebalovali, čistili a polohovali. A ráno do práce. A ona se začala probírat, posazovali jsme ji, rozhýbávali, poté i postavovali na nohy, na vozíku vyjížděli ven.Pokračování:

Máte chybu v názvu obce. V Moutnicích, ne v v Moutnici. Jsou to ty Moutnice, ne ta Moutnice.

Když mají stromeček nastrojený od konce listopadu, tak už si ho užili a nakonec- je to jejich věc a jim to tak vyhovuje. Akorát - dárky rozbalují až 25.12. a hned stromeček odstrojí....U nás se zdobí stromek večer nebo v noci 23.12. nebo dopoledne 24.12., takže si ho chceme užít. Jedna z vnuček má narozeniny 27.12. a slavíme je samozřejmě s dortem u jejich rozsvíceného stromečku. Děti by byly nešťastné, takto brzo přijít o stromek. Po večerech u něj sedáváváme skoro přes celý leden.

Máte pravdu hned v první větě - jo, vypadáte jako zapšklý paprika.

Moje babička, narozená 1913 (a byla téměř nejmladší ze svých sourozenců), vždycky vykládala, že doma mívali ozdobený péřový stromek (z barveného peří). U nás nejsou moc lesy, ani velké rybníky s rybami, jen remízky a hlavně pole. Takže v té době málokdo měl uřízlý stromek, hlavní byl betlém. Ona pocházela z celkem slušného statku, takže dostávali i hračky. Ryby prý tehdy neměli, nevím, co všechno, ale pamatuju si, že hlavní byla dobrá vánočka, která se jedla s omáčkou z vařeného sušeného ovoce. A divoké cukroví ( na které se používaly "divoké" kvasnice, ale nikdy jsem to nevyzkoušela, ani nevím, co ty divoké kvasnice vlastně jsou). Mívali také ořechy a ovoce. Hlavní bylo to duchovno a mše nebyla půlnoční, ale na Boží hod jitřní, cca v 5 h ráno. Jitřní mše bývala zde i za mého dětství a mládí. Když měla babička své děti (v polovině 30.let), už měli i rybu a salát. Babička provozovala koloniál, takže mívali i jiné, tehdy vzácnější, ovoce a pamlsky. Hlavní ale bylo to duchovno.

S manželem jsme byli na dovolené na Korčule a vypluli jsme na fakultativní výlet na Mljet. Na cestě mně bylo trochu špatně, tak jsme si sedli jinam, než naše skupina, katamaran dorazil k břehu, my vystoupili, katamaran odplul a my jsme zjistili, že nikdo z naší skupiny tam není. Ti pluli dál na jiné místo. Tak jsme si pěkně udělali vycházku za nimi a nakonec jsme z Mljetu užili víc než oni.

Jak humánně a šetrně byli zabiti ti nevinní kapři, kteří jsou naporcováni v obchodech?

Ale tak...od toho přece máme povinně placená veřejnoprávní média, aby infomovala nestranně a uváděla vše na pravou míru, ne?

Kampusy? Opravte si ten titulek.

Vypláchnout, uložit. Spočítal někdo v závislosti na předpokládaném počtu vracených petek a plechovek nárůst spotřeby vody?

Teda 20 až 30 minut na 200 stupňů je moc.

Tak...de.il nadávka je. Ale na druhou stranu - jestli je de.il......

Lidičky, já nejsem medvěd, já jsem Vašek!

Proč máte u fotek popis "Smetanova cukrárna" a píšete " mezi věřiteli Smetanovy cukrárny" apod., když je to SmetanovÁ cukrárna? A jediný obchod je v Praze? V Brně na Kounicové je také Smetanová cukrárna. Nebo už tam není?

Nějaká narušená, ne? Tu bych nenechala bez dozoru ani po odpykání trestu.

Nejsou peníze? Kdyby banky a zahraniční společnosti nevyvezly do zahraničí zisk 1700 miliard Kč, ale zůstal by v republice pro další investice, prosperita by byla zřetelná.