Paní Marvanová odvozuje závěry podle svých předpokladů, protože sama uvádí, že policie "zřejmě" něco neudělala. Co když udělala a zaměstnanci podali chybnou informaci? My to nevíme a neví to ani paní Marvanová. Jako máma si ani nedovedu představit zármutek pozůstalých této obrovské tragédie. O to víc mi vadí, že se této tragické události zneužívá k osobnímu i politickému získávání bodů tím, že média zveřejňují domněnky a názory typu "kdyby" a "jestliže". Nejsem na ničí straně, ať se věc řádně prošetří a pak se teprve zveřejní skutečnost. Pozůstalí potřebují pravdu a podporu, ne domněnky.
Stačilo, aby se pan poslanec podíval na web školy, veškeré informace by našel hned na úvodní stránce. Informace zveřejňovala i televize. Pan poslanec si v článku stěžuje na PČR, která jeho dceru vynesla ven a poskytla ji první pomoc. V takové situaci policisté udělali maximum, co mohli. Vlastně jí zachránili život. Slušelo by se policii poděkovat. S odvozem do nemocnice by se měl pan poslanec obrátit na HZS.
Proč mají někteří potřebu urážet uznávaného člověka i po smrti? Vy, kteří tyto komentáře píšete, zamysleli jste se někdy nad svým životem, nad tím, co jste dokázali, čeho ještě chcete dosáhnout a co pro to uděláte, jste ochotni obětovat kus své pohodlnosti? Jaké jsou vaše hodnoty? Máte komplexy z toho, že nejste bohatí šlechtici, nevlastníte zámky a pozemky? Máte zlost na ty, kteří toto bohatství mají? Myslíte si, že to je v životě to hlavní a v hloubi duše závidíte a proto kopete kolem sebe? Také nemám zámek a polnosti. Zbytné věci si často odřeknu. Přesto necítím závist, mám vše, co mi mohl život dát, rodinu, kde se respektujeme, střechu nad hlavou, s batohem na zádech jsem poznala spoustu krásných míst, mám přátele, na které se můžu spolehnout, vlastními silami jsem dokázala věci, které mě pozvedly. Mám i sny, uběhnout aspoň ještě jednou maraton, vzít vnoučata na bivak, naučit se na klarinet. Lidi, nebuďte závistiví srabi a zamyslete se, co můžete udělat vy sami pro to, abyste se cítili spokojeněji.
Vážení diskutující, jak je v článku napsáno, organizace nedostala prostředky z žádného grantu. Tedy ty, kteří nepřispívají dobrovolně v charitativních aukcích nebo se neúčastní akcí konaných na podporu školní jídelny v Jemenu, nestoji akce ani korunu z veřejných nebo soukromých peněz. Jestli kolem sebe vidíte žít lidi v bídě, nic vám nebrání uspořádat aukci, která je podobná té na podporu jídelny v Jemenu a která teď běží na FB. Výtěžek můžete věnovat na zmírnění bídy, kterou vidíte kolem sebe. My doma nepijeme alkohol, nekouříme, nevyhazujeme peníze za každou zbytečnost, takže nikomu není nic do toho, kumu darujeme naše ušetřené, vydělané prací a zdaněné peníze. Také nikomu nemluvím do toho, za co utrácí.
Podle mě je celá úvaha mimo. Na Mašíny mají lidé rozdílné názory nikoli kvůli neujasněnosti svého češství, ale protože každý z nás má jinak nastavené hodnoty. Těžko soudit, kde je pravda, v každém konfliktu trpí nevinní civilisté. Na druhou stranu je humánní, aby se všechny strany zapojené do konfliktu snažily tyto civilní ztráty omezit. Otázka je, co upřednostňujeme v případě, kdy si musíme vybrat. Humanitu, nebo boj za ideje i za cenu ztráty zivotů nevinných?
Zdravotní pojišťovny nemají bezedné pokladny. Jsme ochotni platit si běžné cenově přijatelné léky, které nám předepíše doktor, ze svého? Jsme ochotni platit stravu v nemocnici? Chodíme na preventivní prohlídky nebo se chlubíme, že jsme 10 let nebyli u doktora? Jsme ochotni připustit platby za nadstandardní služby ve zdravotnictví, aby si lidé nadstandard koupili oficiálně, nikoli úplatkem? Jestli ano, pak bude i na drahé léčby. Jestli chceme nechat pojišťovnu zaplatit každou maličkost, pak na takové léčby asi nezbyde.
Tak co dělá špatně, má svůj názor nebo ne? Bod 1 = nemá, bod 2 = má a mistruje politiky, bod 3= má, ale až moc. Vyváženost nespočívá v tom, najít na každý jeden klad jeden zápor. Po letech máme prezidenta, na kterého můžeme být hrdí, neuráží, neposmívá se, nesnaží se zalíbit totalitářům, je zastánce lidských práv, je odvážný a respektovaný. Až udělá chybu, o které stojí za to psát, udělejte to.
Děkuji za tento článek. I když podle reakcí tady v diskuzi se sešli lidé, kteří se zřejmě na velikonoční pondělí chovají ohleduplně a s žádným obtěžujícím chováním se nepotkali. Není to tak ale pokaždé, zažila jsem "hodování" na ulici od cizích opilých chlapů, když jsem šla odpoledne! na návštěvu. Pár modřin z toho bylo. Nebo když někdo hoduje opravdu s gustem a velkou silou. Vím, že to není běžné chování a věřím, že normální chlapi tohle nedělají. Je ale potřeba o tom mluvit, aby se i těmto hulvátským koledníkům dostalo do povědomí, že ani během velikonočního pondělí nemají právo vrhnout se na každou ženskou, kterou potkají a hodovat, co se do ní vejde. Nikomu tento zvyk neberu, autorka článku také ne. Jen se pozastavuji nad tím, jak hodně lidem vadí, když někdo upozorní na to, že někteří lidé tento zvyk dodržovat nechtějí.
Byli jsme na Šumavě před měsícem, pobyt jsme si rezervovali už v létě. V penzionu bylo plno, zrovna tak v restauracích, na sjezdovkách na Zadově i v Kvildě taky. Jeli jsme na běžky na Modravu, parkoviště bylo taky zaplněné. Tak jsme asi chytli jediný týden, kdy na Šumavu přijeli lyžaři. Škoda, bylo by příjemné sjezdovat na liduprázdné sjezdovce.
Neandrtálci nebyli hloupí, jak se jim přisuzuje. Měli mozek, jako máme my, dokonce měli větší část, která je zodpovědná za prostorové vnímání. Docházelo ke křížení člověka neandrtálského s moderním člověkem, proto kromě Afričanůbmáme v sobě 3% genomu neandrtálců. Genom pravděpodobně může za naší světlou pleť, rovné vlasy a bohužel i snadnější ukládání tuků. To, že vyhynuli, bylo způsobeno pravděpodobně explozi supervulkánu, která zasáhla valnou část území, které neandrtálci obývali.
1
Sledujících
2
Sleduje
1
Sledujících
2
Sleduje
Někdo má pocit, že když někde něco leží nebo stojí nezamčené, nepřivázané, může si to normálně vzít, ani ho nenapadne, že i tak je to krádež.
Klidnějšímu nakupování by pomohlo, kdyby markety nenutily pokladní markovat jak o závod, házet zboží na malý prostor za pokladnou. Pak by pokladní nemusela hrnout namarkované zboží hned za zboží předcházejícího zákazníka. Člověk by si pak všiml, že mu tam ještě něco leží.