Přesně. To jsou pořád nějaké zákazy. Za chvíli zakážou lidem i dýchat. Hrozně sviňská doba

Mám dojem,že vědci akorát přijdou vždy s nějakou blbinou,kterou dávno zná každý obyčejný člověk s mozkem a nepotřebuje k tomu rádoby odborníky.Já piju kdy a kolik chci.Někdy mám chuť někdy ne.Dá se říct,že piju každý den po práci a je mi to úplně fuk.Piju střídmě a o víkendu se rozjedeme ve větším.Ale doma,nikde neděláme bordel, protože UMÍME PÍT.Piju tak,aby sem věděla co dělám a jak se chovám.Zakažte kuřákovi,přestat kouřit.Taky nemám v plánu přestat,můžu s klidem říct,že sem kuřák a alkoholik na antidepresivech.Co z toho života člověk má,když ten život kolem nás stojí za...Někteří lidé,jako já,prozijou v dětství trauma a jsou psychicky deptani.Plus kdyz vidím co se v našem státě děje,je mi do breku. Rodiče byli oba alkoholici,rodina se rozpadla a od mala jsem byla mlacena jak žito jen proto,že si na někom potrebovali vybít vztek.Matka neuměla nic jiného,než jenom jak generál buzerovat, rozkazovat a ponizovat. Cokoliv jsem se snažila jako malá naučit bylo špatně,pro alkoholickou nanu,co si říkala matka,jsem stála ve všem za ho*no a litovala,že si mě pořizovala. Přitom jsem ji nedělala nic.Jenom sem špatně zformulovala větu a dostala sem přes držku.Občas sem chodila za školu,protože sem byla tak dobitá a doma neměla tam oporu a hledala sem ji u přátel a babičky.Babča umřela,přišla láska, ta umřela taky,další rána,psychika v háji,léky,další tři vztahy-nasilnik,fetak,další léky,alkohol a dneska už mám člověka,který při mě stojí,ale nerozumí mi tomu co je psychická porucha a syndrom vyhoření.Netopim se v pití,cigach a lécích,vydělám si na to a uklidňuje mě to.Kazdeho věc