MUDr. Šmucler je nejspíš ten známý zubař, který nespravuje špatné zuby, ale dělá lidi krásnější - provozuje estetickou stomatologii. Vyučoval (vyučuje ji na VŠ?), kde svým studentům říká, ať nedělají obyčejnou zubařinu, že tím si přece nic nevydělají. Aktivně radil při covidu (hned v počátcích věděl, že je jako lehčí chřipka), teď má tedy onkologickou kliniku (tedy zřejmě ji vlastní jako komerční podnik, nevede ji odborně). Jako šéf českých zubařů reaguje na kritiku, že při nedostatku zubařů jsou i tací, kteří netrhají zuby tím, že zubní medicína se specializuje jako jiné obory a že je to tedy vlastně pokrok. Co říkáte, je to on? (Možná jste si ho poprvé všimli, když na TV Nova uváděl kdysi erotické programy.)
Většina z nás takhle už pár let píše. Hlídá si každé slovo. Někdy stačí sloupek na 20 řádek, abyste rozzuřili tři sta adolescentních feministek. A když se proti jejich útokům ohradíte, přijdete o práci. TOHLE je situace spisovatelů v Česku v době, kdy tu společenské klima určují agresivní woke aktivisti.
Když jsem byl propuštěn z FF UK, zhrzený Pavel Brycz o mně napsal povídku do knihy "Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být". Její hlavní postava se sice jmenuje Lustig, ale je to "mluvčí Filozofické fakulty v Praze", jehož vyhodili proto, že napsal do plátku Metro fejeton o tom, že holkám sluší roušky. Přijde Vám to jako identifikace konkrétní osoby dost jasné? Mně ano. Nazývá tam mou postavu honimírem a všelijak jinak mě dehonestuje.
Myslíte, že jsem zvažoval, že ho dám k soudu, nebo to aspoň budu žalovat Klíčové do Alarmu? Ani na vteřinu. Ani na vteřinu!! Ne proto, že jsem skeptický k procesům na ochranu osobnosti, ani proto, že Klíčová by určitě byla na Bryczově straně. Výhradně proto, že Pavel Brycz je spisovatel. Má právo chytat témata ve veřejném prostoru, inspirovat se jimi a tvořit z nich své texty. Tohle je princip slovesného umění, to mi nikdo nevymluví. Nemusí se mi to líbit, ale mám-li zůstat věrný svému přesvědčení, musím to akceptovat.
To je ovšem něco, co Kadlecová, Klíčová nebo Zbořil nikdy nepoberou. To ale na věci nic nemění. Alena Mornštajnová se příběhem Toy Box neinspirovala - říká to a já jí věřím. Ale ať se inspirovala čímkoli, je to jen její věc. To je princip literatury. To je princip autorské svobody. Té svobody, které je tu den ode dne míň.
Pane Kukale, sice si Vás velmi vážím, ale s Vaším hodnocením kauzy pí Mornštajnové velmi nesouhlasím. 1. Úlohou literární kritiky není chválit a chválit a hladit autorky a autory po hlavičkách. Věřím, že v tomhle se shodneme. 2. Spisovatel/ka nese kůži na trh - musí počítat i negativní kritikou (od profesionálů i čtenářů) a ta může být někdy i tvrdá. (Kdysi jsem kritizoval věcné chyby v učebnici chemie pro 8. třídu - paní autorka se mnou nechtěla veřejně diskutovat, zvala mě na kávu, že to proberem v soukromí). (Váš případ je hodně jiný - hlavně v tom, že jste byl zaměstnanec a Váš zaměstnavatel se nepřiměřeně naštval. Paní M. zaměstnavatel nevyhodil.) 3. Paní M. musela určitě vycházet z nějakých skutečných příběhů, rešerší. Zprvu to zcela popřela, pak prý zaslechla jakýsi příběh od vedlejšího stolku v kavárně, pak uvedla, že si samozřejmě dělala rešerše. Myslím, že se přitom těžko vyhnula příběhu Toy Box. Zároveň si myslím, že ho zdaleka nemusela použít záměrně, ale jeví se to opravdu, že šlo o jednu z jejích inspirací (snad i hlavní), 4. Ale ta kritika a ani reakce Toy Box neobsahovala jen otázku původu příběhu, šlo o víc věcí: Paní kritička upozorňuje např. na to, že není pravda, že paní M. otvírá nové téma (tp zdůrazňuje zejména nakladatelství), a uvádí příklady jiných autorek, které téma použily a přitom ho zpracovaly lépe. Toy Box vnímá z hlediska své životní zkušenosti zpracování tématu jako necitlivé, neempatické. A to je vlastně to hlavní. 5. Je ovšem otázka, jak vysokou a kvalitní literaturu čekat od autorky bestselerů, která se psaním živí. To je spíš protimluv
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A čím se vlastně liší jablečný ocet od obyčejného? Možná trochu jinak voní a to vše. A že vydrží až rok v lednici? Dobře prokvašený a uzavřený by měl vydržet i déle a za normální teploty - vždyť je to prostě ocet. V prodejně ho taky nechladí.