Styďte se všichni, to se dobře dělá hrdina z gauče, který kydá na lidi kteří za něho padli, aby on mohl žít, ono je něco jiného v té válce nasadit svůj život. Já jsem válku prožila v těsné blízkosti německého vojska a sídla esesáků, je mi 87 let. Takže jsem prožila také osvobození našeho města a kasáren od německé armády. Ti rudoarmějci byli velmi slušní a milí lidé, přesto že bylo spousta těžce raněných, nějakou dobu pobývali v kasárnách a tak jsme je mohli dobře poznat. nikomu neublížili. byla jsem také v Plzni v době ,kdy Američané bombardovali Škodovku, to bych Vám nepřála zažít. Ale mohla bych zase já, jako vy kydáte na rudoarmějce špínu kydat já konkrétní příhody na americké vojsko, co se tam opravdu staly. ale nebudu, protože to byla doba kdy všecko je jinak než v normálním mírovém životě. je mi Vás líto.
Toto dílo není socha, působí jako dekorace, nebo by mohlo být jako logo budovy, nebo sloužit jako vývěsní štít a pod. Všechna autorova práce je jako poutače, některý nápad je zajímavý, ale to je vše. také zpracování některých je velmi neprofesionální, poznatek z dílny, kde byly odlévány některé objekty. Zajímala by mě jeho vlastní ruční výtvarná páce na těchto objektech.
Já teda nevím, na co se přišlo, ale mě když se narodil první syn byl tak krásný, růžolící a jako by byl už nějakou dobu na světě. v porodnici se na něho chodili koukat jak personál , tak další rodičky. Moje těhotenství probíhalo v době, kdy jsem studovala Vysokou školu a chodila na obědy do menzy, tedy strava ne zrovna zdravá. Ani žádné jahody se šlehačkou jsem nikdy nejedla, jak se mě často ptali.
jako by jste popisovala mé problémy, k tomu mám ještě revmatoidní artritidu ,
operované 2x křečové žíly , ty mě také bolí, po operaci kolene tromboza, zlomené dva obratle, po kterých mám bolesti zad,, ale bolesti v nohách překonají všecky jiné. Ale zatím jsem vydržela, je mi už 86 let, někdy mám pocit, že už nevstanu, ale pak zatnu zuby a co krok, sebemenší pohyb se skřípěním zubů zvládám. V noci beru často Neurol, abych usnula, ale i tak těžko.
Souhlasím s paní Kvitovou a panem Doubravou. Všude v kostelích bylo otevřeno a chodila jsem s dětmi podívat se na Betlémy. Ve škole jsme měli vždy Mikuláše, anděla a čerta, také vánoční stromeček. Brambory jsme měli objednané v pytlích a uskladněné ve sklepě, cena brambor , o té si můžeme dnes jen zdát. Chodili jsme na koncerty vážné hudby do kostelů zdarma! Mohlo by se vzpomínat na další. Často ty lži šíří lidé, co v té době nežili, a Ti co žili si neuvědomují, že právě spoluvytvářeli celou společnost, že se podíleli na všem, když tu žili? Tak proč haní vlastně svůj život?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To "oko" je dobrý nápad, jen by bylo možná zajímavé, kdyby se otáčelo a vidělo by tak více obrazů krajiny.