Je mi vás líto, já jsem napsala pravdivě co jsem prožila, nikomu nic nevnucovala, jako vy, už dříve jsem psala, že každý prožil svoje, má právo na svůj názor, ale vy hned každého ponižujete a osočujete když si myslí něco jiného než vy. Přeji vám více světla a míru v duši.

myslím, že by Vám prospělo myslet. Možná by jste přišel na to, že se můžete velmi často mýlit. Každý člověk má své zkušenosti a jiné než vy, hlavně prožité.

Fronty asi byly také proto, že nebyly samoobsluhy. Třeba v masně nebo v mlékárnách, v zelenině nebo polotovarech, vždy jsem koupila co jsem chtěla a kvalitní. Později byla samoobsluha u Bílého a tam byly regály vždy plné, nakoupila jsem vše, co jsem potřebovala a zase kvalitní. Nikdy jsem to, co pán popisuje nezažila, žiji již 87 let, tak si toho za svůj život pamatuji dost.

Přesně totéž bych napsala, začala jsem chodit do školy v Jičíně v r.. 1943, dále v Mladé Boleslavi a nakonec v Praze. měli jsme dokonce i náboženství a vše v pohodě, pionýr pro nás jako děti byl výborný, nikde jsem se nesetkala s politickým nátlakem ,prostě jak to píšete s tím souhlasím, to je pravda. V Praze jsem vystudovala i Vysokou školu a výuka byla zaměřena na odbornost, marxismus se bral jen jako nutnost. Profesoři byli vynikající.

To "oko" je dobrý nápad, jen by bylo možná zajímavé, kdyby se otáčelo a vidělo by tak více obrazů krajiny.

nevím, jaké články máte na mysli, také nevím, kolik je Vám let, já a mnoho mých příbuzných jsme válku prožili velice těžce, ona to není jen jednoduchá záležitost, ale velmi trpká a bolestná zkušenost.

Styďte se všichni, to se dobře dělá hrdina z gauče, který kydá na lidi kteří za něho padli, aby on mohl žít, ono je něco jiného v té válce nasadit svůj život. Já jsem válku prožila v těsné blízkosti německého vojska a sídla esesáků, je mi 87 let. Takže jsem prožila také osvobození našeho města a kasáren od německé armády. Ti rudoarmějci byli velmi slušní a milí lidé, přesto že bylo spousta těžce raněných, nějakou dobu pobývali v kasárnách a tak jsme je mohli dobře poznat. nikomu neublížili. byla jsem také v Plzni v době ,kdy Američané bombardovali Škodovku, to bych Vám nepřála zažít. Ale mohla bych zase já, jako vy kydáte na rudoarmějce špínu kydat já konkrétní příhody na americké vojsko, co se tam opravdu staly. ale nebudu, protože to byla doba kdy všecko je jinak než v normálním mírovém životě. je mi Vás líto.

Asi máte velice omezené znalosti o umění, toto nemá nic společného s komunisty, tady se polemizuje o hodnotě díla

Toto dílo není socha, působí jako dekorace, nebo by mohlo být jako logo budovy, nebo sloužit jako vývěsní štít a pod. Všechna autorova práce je jako poutače, některý nápad je zajímavý, ale to je vše. také zpracování některých je velmi neprofesionální, poznatek z dílny, kde byly odlévány některé objekty. Zajímala by mě jeho vlastní ruční výtvarná páce na těchto objektech.

Ještě bych chtěla dodat, že jsou úplně vedle taková zjišťování, pro každou maminku je její děťátko to nejkrásnější na světě, proč jim brát ten krásný živoucí pocit, i člověk, který není zrovna nejkrásnější může mít čistou, krásnou duši a ta z něho udělá zajímavého a krásného člověka.

Já teda nevím, na co se přišlo, ale mě když se narodil první syn byl tak krásný, růžolící a jako by byl už nějakou dobu na světě. v porodnici se na něho chodili koukat jak personál , tak další rodičky. Moje těhotenství probíhalo v době, kdy jsem studovala Vysokou školu a chodila na obědy do menzy, tedy strava ne zrovna zdravá. Ani žádné jahody se šlehačkou jsem nikdy nejedla, jak se mě často ptali.

Dobrý den, děkuji za Vaší odpověď, tak mě napadlo, kolik Vám je asi let, mě bude letos již 87 let. Já mám nyní 3 krásné pravnučky a pro ně a celou rodinu pletu a háčkuji. třeba háčkované plédy nebo teploučké ponožky a pod. Také jsem jim uháčkovala šatičky a sukýnky. I moje revmatoložka byla nadšená z plédu a ponožek. Prostě se stále snažím něco dělat, přes všechny zdravotní problémy.

Zdravím a přeji krásné, slunečné dny s dobrým zdravím.

Paní Jandíková, mluvíte mi z duše, já i moje sestra jsme si šily různé oděvy, bylo to zábavné, pokud nebyl člověk líný. V dnešní době se mě i mojí sestře stalo, že se mě tázaly ženy kde jsem koupila takový kabát z tak krásné , kvalitní látky, musela jsem odpovědět že to je pořízeno za "totáče" to je pravda.

Také jsem si šila na děti, učitelky obdivovaly, jak mám pěkně a vkusně děti oblíkané. V obchodech bylo látek tolik, různé druhy, různé ceny, mohl si člověk vybrat podle toho co potřeboval. Také se dostaly koupit střihy na různé oděvy.

Někdy jsem si koupila i konfekci a vždy jsem našla co jsem chtěla.

jako by jste popisovala mé problémy, k tomu mám ještě revmatoidní artritidu ,

operované 2x křečové žíly , ty mě také bolí, po operaci kolene tromboza, zlomené dva obratle, po kterých mám bolesti zad,, ale bolesti v nohách překonají všecky jiné. Ale zatím jsem vydržela, je mi už 86 let, někdy mám pocit, že už nevstanu, ale pak zatnu zuby a co krok, sebemenší pohyb se skřípěním zubů zvládám. V noci beru často Neurol, abych usnula, ale i tak těžko.

Souhlasím s paní Kvitovou a panem Doubravou. Všude v kostelích bylo otevřeno a chodila jsem s dětmi podívat se na Betlémy. Ve škole jsme měli vždy Mikuláše, anděla a čerta, také vánoční stromeček. Brambory jsme měli objednané v pytlích a uskladněné ve sklepě, cena brambor , o té si můžeme dnes jen zdát. Chodili jsme na koncerty vážné hudby do kostelů zdarma! Mohlo by se vzpomínat na další. Často ty lži šíří lidé, co v té době nežili, a Ti co žili si neuvědomují, že právě spoluvytvářeli celou společnost, že se podíleli na všem, když tu žili? Tak proč haní vlastně svůj život?

právě proto, že moderátor řídí rozhovor kladenými otázkami, tím ho přece řídí a zavádí kam chce.

Proto by měl odpověď vyslechnout. Nepřipadala mi politická kampaň, jsou zde dané problémy žívotní a ty jsou ať je jakákoliv kampaň.

Paní Lipovská jste inteligentní žena, obdivuji Vás

.Pane Strakatý, když položíte otázku nechte odpovědět a neskákejte neustále do řeči, pak to vypadá, jako by Vás odpověď ani nezajímala. Myslím, že tento nátlak není na místě.