Motol je džungle, odosobněný moloch, pohledem pacienta hrůza, který uváznul někde v 90. letech. Nedávná zkušenost, prostředí jako nemocnice někde...no kdovíkde na východě. Strašný. Nicméně ten popisovaný problém není ani tak problém způsobený vedením Motola, ale celého systému. Prostě je nedostatek personálu. Pokud se bude vše dodržovat podle zákona, tak půlku nemocnice mohou zavřít. Jediné reálné řešení je podle mne v tom, maximálně lékaře odbřemenit od činností, které jako odborníci dělat nemusí a nemají a zvýšit počet studijních míst na fakultách, případně tolik studentů po prváku zbytečně nevyhazovat. Toto by také stálo za přezkoumání, proč a jak se to děje.
To je škoda, asi záleží, o kterém píšete oddělení. Já jsem byla na rizikovém těhotenství a na čekacím pokoji v porodnici, než mi udělali císařský řez, a musím je pochválit za perfektní výkon, péči i lidský přístup. ❤️ Jen to jídlo bylo šílený, ale tak člověk se nejde do nemocnice najíst, a nechá se přinést si jídlo z domova a bufetu.
A co lidi, kteří mají Thermomix a pod., dělají s ušetřeným časem ? Čemu se věnují více ? Sociálním sítím nebo skutečným sociálním kontaktům ? :-)
Nebo je nebaví vařit, ale jsou rádi, že takto uvaří rychleji a ještě k tomu zajímavá a rozmanitá jídla. Já zase nerada uklízím, ale uklízet se musí, tak nemám doma žádné pracholapače a gláskostny, aby úklid zabral méně času. K tomu tyčový vysavač místo klasického a parní mop. Takže zase využívám pomocníčky na úklid. Přijde mi, že lidi jsou "vařící" (to jsem já), "uklízecí", pár jich je "obojí" a průšvih je, když je nebaví nic.
Otázka s mosty by si zasloužila upřesnění například pomocí schématu (je to přes stejnou řeku, začínám na jedné straně řeky, atd.). Dále otázka na počet měsíců, které mají 28 dní není logická, jde o nesmyslný chyták a správná odpověď je 1. Poslední otázka je už vysloveně hádanka, kterou bych do logiky rozhodně nezařadil, navíc pouhé vyznačení správné odpovědi mi nic neřeklo, klíč nedává moc smysl.
U otázky na počet dní v měsíci chybí kvantifikátor, buď alespoň 28 dní, nebo právě 28 dní. Když jsme na gymplu probírali základy logiky, tento přiklad jsme si uváděli.
No bolesti se člověk fakt nevyhne, první noc a první den byl fakt... no, porod. Pak se to hojilo relativně rychle na to, že má člověk přefiknutý svaly na břiše. Takže u bolesti člověk úplně nevyhraje. Ale u psychiatrických indikací není jiné cesty.
To asi záleží, jak to komu sedne, já jsem měla císařák jen s minimální bolestí, ani ne. Když to začalo bolet, vždy dali analgetika. Jen vstávání z postele bylo lehce nepříjemné, tak jsem vstávala opatrně. Čtvrtý den už jsem byla bez analgetik.
Co takhle být víc fér. Nezneužívejte, prosím vás, neinformovanost většiny k vaší štvavé kampani. Vždyť víte, že Boží slovo je jen jedno. Zákaz přijímání nebo chcete-li konzumace krve a posvátná úcta životu a jeho původci je ve všech českých překladech Bible. To, že většina ostatních "věřících" toleruje nebo přímo podporuje znehodnocování života (války, potraty, otroctví, drogy, domácí násilí...) není chyba Bible ani svědků Jehovových. Ale spíš pokrytecká neochota řídit se tím, co hlásám, nebo se o to aspoň upřímně snažit.
A bezkrevní léčba je světově uznávaná jako nejpokrokovější cesta v medicíně. Takže jako vždy objektivně pojaté biblické řešení předbíhá dobu. Dobu slabosti ducha, která se z lásky ke lžím raději slastně zmítá v problémech právě kvůli překrucovačům pravdy.
Už jsme tu ten skoro ráj mohli mít. Jenže na lži a zabíjení se líp vydělává. To se vám asi líbí víc?🧠
Co je za znehodnocování života, když někdo dobrovolně daruje krev, která se mu v těle za pár dní doplní, darování krve bolestivé není, a pomůže člověku v ohrožení života? Kde by třeba ani bezkrevní medicína nestačila?
Maminka byla bohužel fanatický člen sekty. Podepsalo se to na mém dětství. Napsala jsem o tom knihu Prašné cesty. Píšu pod jménem Lída Rážová.
Ráda si přečtu, děkuji za tip.
K našim dveřím chodily loni dvě Svědkyně, neodehnala jsem je, chtěla jsem si povídat, když mají rády lidi a rády se baví. Přestaly chodit samy.
To se ale hodí spíš pro výrobu a služby, pro nás co máme home office a pracujeme občas i o víkendu to postrádá smysl, protože se tím nic nemění.
Homeoffice je také fajn na zkvalitnění života, i toho rodinného, samozřejmě, že to obnáší stejnou pracovní dobu i nasazení, ale ta společná přítomnost doma je balzám na duši. ❤️ A každý den dvě hodiny času pro sebe k dispozici, který jsem jinak strávila dojížděním. O víkendu jsem pracovala i v kanceláři občas.
já se nikoho nezastávám, přišlo mi jen zvláštní, že píšete tak, jako byste si myslela, že na vás čekají a čtou to tady.
To se Vám jen zdá. 😄 Bylo to psáno pro všechny, co tu diskusi čtou. Navíc, netvrdím, co dítěti je, jen se domnívám. A napsat to sem můžu, i když to není vůbec žádný odborný názor, vždyť je to jen diskuse pod článkem.
Jistě tady budou zase mečet hrdinky, co kdysi neměly pračky a myčky atd., čili neřešily blbosti.. páč tyto jsou u každého takového článku🤭🤭.. každý celý den je člověk jen s dítětem.. chlap maká a obvykle pak chce mít svůj klid.. pokud se žena nedá do spolku matek, které řeší jaké dorty upekly, jakou vyrážku má jejich dítě a jak kaká.. tak má taky smůlu si normálně pokecat.. a vo tom to je..
Musím se smát, jak jste napsala tu úvodní větu, ale máte pravdu. 😄
Přinesla jsem své doktorce propisky, protože jsme se na předchozí návštěvě bavily, že se jí ztrácejí, něco odnesou pacienti a tak. Bylo to tak, že jsem si šla do papírnictví koupit deník, abych si psala tlaky, musela jsem se hlídat a dodnes si před návštěvou lékaře tlaky píšu, mám syndrom bílého pláště, musím se měřit doma. No a při té příležitosti jsem si na paní doktorku vzpomněla, a tak jsem přikoupila pár propisek. Paní doktorku to potěšilo. ❤️ Chtěla jsem jí udělat jakoukoliv radost, protože je moc hodná.
Nechápu, kam tolik maminek s tolika kočárky s dětmi pořád jezdí. Já když jsem měla malé děti v kočárku, tak jsem chodila všude pěšky a taky jsem to přežila.
Tak jste měla štěstí a vše jste měla v dochozí vzdálenosti. Chodím pěšky s dcerkou v kočárku, kam to jen jde, ale do nemocnice na kontroly a vyšetření musíme jet autobusem, k nemocnici on nás nevede chodník. 🙁
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
U nás na základce byl na konci školního roku v jídelně takový "trh" a tam se daly koupit balíčky sešitů pro jednotlivé ročníky a výtvarné potřeby. Učebnice se fasovaly a na koci roku vracely, když byly poničené, platilo se pár korun za poškození. Okraje jsme museli také linkovat, proč se do sešitů rovnou netisknou? Bylo by to jednodušší.
1 odpověď