Jeho písně jsou nesmrtelné. Škoda, že od byl smrtelný tak brzo. Vzpomínám, že jsme měli na ekonomce jednu spolužačku, která uměla všechny jeho scénky nazpamněť. Když jsme byli na bramborové brigádě nebo na lyžařském výcviku, tak nám je tam převyprávěla a všichni, vč. profesorů a profesorek, jsme se náramně bavili.
Přečetla jsem si poctivě všechny komentáře a vyšlo mi z toho toto resumé: co diskutér, to jiné hodnocení nemocniční stravy. Co jeden považuje za velmi chutné, druhý píše "fuj", "blaf". Každý máme jiné chutě, každý má svá oblíbené i neoblíbená jídla. Jak se pak můžou nemocniční kuchaři zavděčit naprosto všem? To je nemožné.
59
Sledujících
0
Sleduje
59
Sledujících
0
Sleduje
Už moje babička (později maminka a pak i já ) dávali 1 vanilkový lusk do cukřenky s práškovým cukrem. Po "vycukrování" cukřenky zůstal jen lusk, zasypal se opět moučkovým cukrem a jelo se dál několik let, dokud vanilkový lusk ještě voněl vanilkou. A v Věřte, že voněl hodně dlouho, i když už vyschnul.