Ve sjezdovém lyžování v rychlostních disciplínách jezdívali dříve ti nejlepší mezi 15. a 22. místem, tedy taky už ne na ideální trati a prokazovali právě to, že i tak jsou nejlepší. V točivých disciplínách je pak ve 2. kole tradičně obrácené pořadí, kdy vítěz prvního kola jede na už úplně rozbité trati. Ale to právě prokazuje tu kvalitu, že to i na takové trati zvládne. Argumenty u biatlonistů týkající se kvality tratě mi tak přijdou poněkud zvláštní. Musejí být schopni se poprat i s horšími podmínkami.

Od té doby, co mám dítě, jsem velmi opatrná a dávám si velký pozor, aby se mi tahle situace nestala. Když například teď v těch vedrech nejprve nastartuji, následně dám dceru do auta a ještě jdu třeba skládat kočár, tak si vždy nechám otevřené raději dvoje dveře, aby se mi tohle nestalo. Naopak při vystupování dávám klíče okamžitě ze zapalováni do ruky/kabelky/kapsy, abych je měla u sebe a dveře u řidiče nezavírám, dokud neotevřu dveře u dcery (tohle teda nedělám v garážích v našem domě, tam vím, že bych si při nejhorším zašla pro náhradní).

Na tohoto hráče nedávno vzpomínal můj dědeček, který ho zažil v Napajedlích a který mi vykládal o jeho neskutečné šikovnosti a i o onom úderu do hlavy, který pro něj v podstatě znamenal konec kariéry. Čest jeho památce.

Bylo by možné napsat alespoň titulek bez pravopisné chyby?

Kilde nakonec dopadl lépe, než to včera vypadalo. Má „jen” vykloubené rameno, řeznou ránu na lýtku a je potlučený, nemá žádnou zlomeninu. Takže ten by teoreticky mohl v letošní sezóně ještě závodit, i když samozřejmě šanci na velký glóbus již mít nebude.

„Ale pane premiére, kuřáci jsou dobrodinci národa. My jsme spočítali, že kdyby se dožili vyššího věku, tak to státní kasu stojí víc než nyní. Je tedy potřeba, aby vymírali stejným tempem jako doposud.“ Na tohle si při diskuzích o kouření vždy vzpomenu. Je pravdou, že kouření je nyní na ústupu, ale i tak je 18 % kuřáků v rámci EU velmi vysoké číslo…

Neuvěřitelný závěr zápasu. Hoši, děkujeme.

Moje maminka se velmi brzy poté, co mě porodila, vrátila do práce, hlídala mě babička. S maminkou mám dodnes skvěly vztah, stejně jako s babičkou, žádné negativní důsledky to na mně opravdu nezanechalo. Měli bychom se zaměřit na to, aby se matky mohly brzy vrátit na trh práce, tedy zvýšit množství školek, vrátit se k jeslím apod. A rozhodně rodičovskou dále neprodlužovat, spíše naopak, ale je potřeba, aby byly vytvořeny podmínky pro to, aby bylo děti kam umístit.

Vždy mě fascinuje, že v diskuzích o zkrácení/změně rodičovského příspěvku se nejvíce vyjadřují muži, a to zpravidla o tom, jak je to v Česku správně, jak mají být děti co nejdéle s matkou apod., aniž by přemýšleli nad tím, jaký vliv to může mít na tu ženu, pokud je tak dlouho v podstatě "sociálně izolovaná", a jak je složité se vrátit do práce. Je to vždy individuální, některé ženy chtějí být s dětmi déle doma, některé se chtějí vrátit do práce dřív. Je to primárně o tom, že v rámci českého systému je to pro ty matky, co se chtějí vrátit dříve na plný úvazek, poměrně dost složité. Mělo by zde být více zařízení pro mladší děti. Nelze přeci všem nutit dlouhodobou rodičovskou, každý by měl mít možnost si to zvolit podle sebe, tedy je potřeba pro to vytvořit podmínky.

Problémem je jednak délka, pro kterou je pobírání rodičovského příspěvku, stanoveno, jednak, a to hlavně, nemožnost matek s rodičovským příspěvkem návrat do práce dříve než po cca 2,5-3 letech od narození dítěte. Je zde minimum zařízení, která by umožňovala umístění mladších dětí, tedy matky se nemohou vracet dříve do práce, a stát to stojí mnohem víc peněz... Ne všechny mají možnost hlídání od babiček, protože ty většinou stále pracují. Myslím si, že systém rodičovského příspěvku by se měl celý změnit, aby matky mohly jít dříve do zaměstnání, a tedy i méně finančně zatěžovat stát. Úměrně zkrátit dobu poskytování rodičovského příspěvku, a tedy i případně snížit jeho částku (či nezvyšovat). V okamžiku, kdy zde nejsou podmínky pro dřívější návrat do práce, je dost těžké po matkách chtít, aby šly do práce a k rodičovskému příspěvku si přivydělaly s argumentem, že to dříve šlo...

Tak to nebude žádná novinka, ne? Když i ten s doručením do 2. dne jde týden…

Úžasná volná jízda, ale vzhledem k jejich výkonům v letošní sezóně to není zase taková “senzace”.

V článku mezi krajskými městy chybí Zlín. Mohl by jej autor doplnit?

Tak 33. byla nejen kvůli projevu, ale kvůli tomu, že neskáče skoro v podstatě žádné trojité skoky, trojitý salchow byl nedotočený, více trojitých skoků tam neměla. Mohli redaktoři napsat, že ta kombinace byla dvou dvojitých skoků…

Mohl by si autor zopakovat pravidla českého pravopisu? Ty hrubky na konci článku jsou neuvěřitelné.

Železniční spojení Brno-Zlín je opravdu tragické. Vlak totiž jede přes Břeclav, ve které stoí 15 minut, stejně tak i v Hodoníně. Tento vlak navíc není přímý, jelikož do Zlína není trať elektrifikovaná, v Otrokovicích je nutné přestoupit na lokálku. Jenom cesta Brno-Otrokovice trvá asi 1 hod 40 min, z Otrokovic do Zlína pak dalších cca 15-20 minut. Takže cesta trvá dvakrát dýl než autem.

Fascinuje mě, kolik mužů se zapojuje do diskuze ve smyslu, že potrat je vražda apod., že se ženy mají chovat zodpovědně před početím a ne až ex post. Milí pánové, přestože je mnoho způsobů, jak předejít početí, tyto nemusejí být vždy spolehlivé, nemusejí být vždy dobře snášeny apod., každá žena má pak svobodnou volbu; co s plodem udělá. Je to ona, kdo bude dítě 9 měsíců nosit, kdo nebude moci být delší dobu ekonomicky aktivní apod. A sáhněte si do svědomí, kolik z vás je ochotných používat kondom, který má navíc 90% účinnost? Nemluvě o případech, kdy je žena znásilněna, má být dítě silně postižené, je ohrožena na životě apod. Ale ono se to lehce “kecá”, když pak v podstatě celá tíha těhotenství a s tím spojenými důsledky není na vás, ale na někom jiném. Každá žena má mít právo o svém těle svobodně rozhodovat, nikoliv muži…

Poznámka k obsahu článku - v současné době nelze, aby byl někdo nesvéprávný. Občanský zákoník “pouze” omezuje svéprávnost. Okresní soud v Plzni tak prodloužil omezení svéprávnosti, nikoliv nesvéprávnost…

Nevím, odkud autorka čerpala své informace, ale asi sama není dárkyní krve. V zásadě mohou muži darovat 4x ročně a ženy 3x.

Mám pocit, že většina diskutujících přečetla maximálně titulek. Nejedná se o to, že by zdražovalo veřejné zdravotní pojištění, ale zákroky, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, jako jsou plastické operace (pokud nejsou prováděny ze zdravotních důvodů) apod.