Já bych to nedala, přesně z tohoto důvodu jsem si hledala muže, který nemá děti. Sama mám z prvního manželství tři, ale nedovolila bych, aby byly na mého druhého manžela drzé, postavila bych se na jeho stranu. Nicméně k takové situaci nikdy nedošlo. Obávám se, že tento příběh nemá jiné řešení než rozvod nebo aspon pauzu, aby si pan otec uvědomil, o co by mohl přijít.
To nemyslite vazne, ze ne? Mate narok na polovinu prijmu sveho manzela, resp. na stejnou zivotni uroven a vas syn take. Doporucuji promluvit si s manzelem a snazit se od nej ziskat prispevek na potreby sve i ditete a pokud nebude souhlasit, odejdete. Potreby ditete budou jen drazsi a drazsi a preci ho nebudete zivit jen Vy!
Neuveritelny, smutny pribeh. Pochopila bych, kdyby babicka chtela prispevek na jidlo nebo vstupne na akce, na ktere deti vodi. To by od matky bylo i slusne proplatit. Ale nechat si platit za samotne hlidani vnoucat? Jestlipak nabidce dceri a vnoucatum kompenzaci za peci, kterou ji poskytne ve stari?
Článek je napsaný velmi zvláštně, jakoby některé věci bylo vhodné zamlžit. Zejména Adámkův věk, podle fotky ho dohaduji na 4-5 let, a pak samozřejmě souhlas maminky kamarádky sestry. Vystupuje jako tajná osoba v pozadí, je zmíněna jen na začátku, takže to na mě dělá dojem, že jí chlapeček nebyl svěřen na hlídání, že jeho matka jen spoléhala, že na něj dohlédne. Sama mám 3 děti, 4 synovce a 3 neteře, často s nimi chodím na koupaliště (ne se všemi 10 najednou, max. jsem jich měla 5), ale hlídám je jako ostříž a kdo neumí plavat, nesmí si sundat rukávky ani na dece. Je mi Adámka upřímně líto a zajímala by mě právní dohra této situace, tedy kdo bude potrestán za zanedbání péče a po kom bude pojišťovna chtít náklady na léčení chlapečka.
To už je pak filozoficko-sociologická otázka, jaké mají vůbec smysl podmíněné či nepodmíněné tresty. Či zda vůbec tresty ukládat, zda nestačí pachatele pokárat, zda trestat rodiče atd...Podle mě je vrchol vší nespravedlnosti, že za ublížení na zdraví s následkem smrti je uložen podmíněný trest. Je to výsměch rodině té maličké mrtvé holčičky.
Situace zhruba třicetileté (tedy už by mohla vědět něco o antikoncepci) tanečnice je sice velmi smutná až zoufalá, ale ani autoři filmu, ani autorka článku neřeší to, že se do ní dostala vlastní nezodpovědností. Tj., že měla dobrovolně nechráněný sex (se svým šéfem) a nastalý "malér" řeší zabitím dítěte. Nejde o morální dilema, kdy žena čeká postižené dítě nebo otěhotní ze znásilnění. Tedy pohled "užila jsem si, nezvládli jsme to, nechci to a dám to pryč".
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Zajimavy pribeh, ale ta vyslovnost! Takhle humpolacky odmoderovny prispevek uz jsem dlouho nevidela.