Ti pávi jsou potvory, ať už v Buchlovicích nebo kdekoli jinde. Moc se k nim nepřibližujte, dovedou rychle zaútočit - hlavně pařáty na obličej. A ty barokní sochy, které znázorňují živly nebo světadíly (tzv. putti vždy po čtyřech) nejsou originály, ty jsou v zámeckém parku v Lysé nad Labem. Nechal si je vytvořit pro lyský zámek hrabě Špork.
A nebyl ten řidič náhodou z Manchesteru? U nás se vztah Liverpool - Manchester přirovnával ke vztahu Pardubice - Hradec Králové, ale u nás to bylo spíš nevinné špičkování (dneska jsou to obě krajská města, takže to dnes vypadá úplně jinak). Vztahy fanoušků z obou britských měst bych spíše přirovnala ke vztahu fanoušků Sparty a Baníku. Ovšem rowdies z Liverpoolu a Manchesteru (lhostejno, zda jde o United nebo City) jsou úplně jiná kategorie. Tam je ta vzájemná nenávist o pár levelů výš.
S víceletými gymnázii koketovali dokonce i komunisti u nás - roky 72 a 73. Já jsem udělala přijímačky v roce 73 a do primy pak chodila na AG Štěpánská. Tam bylo samozřejmé, že profesoři studentům vykali. Ano, učivo bylo o hodně rozšířené a chvíli nám jedničkářům trvalo pochopit, že se opravdu musíme učit. Trojky na pololetním vysvědčení ale zafungovaly. Pak se VG ihned zrušila, ale nerozbily se třídy. Nás převedli na ZŠ (ZDŠ) Jiřího z Poděbrad, která měla v některých třídách experimentální výuku matematiky jako byla na AG, což nám pak všem pomohlo se bez problémů dostat na jakékoliv vybrané čtyřleté gymnázium. Já měla štěstí na gymnázium Ohradní, kde zhruba třetina profesorů byli ti, kteří byli za normalizace vyhozeni z VŠ. A co tím chci říci? Nikdy, ale opravdu nikdy jsem nezažila ani v nejmenším něco ani vzdáleně podobného šikaně. A proč? Protože jsme byli podobně zaměření. Jistě, někomu šly lépe humanitní předměty, někomu technicko-přírodovědné, ale i v tom jsme si pomáhali a nepošklebovali se. Kdybych zůstala na původní ZDŠ, měla bych "samé" až do devítky, ale uměla bych o polovinu méně. Takže víceletá gymnázia podporuji na 100%. Chytré a zvídavé děti prostě potřebují jiný způsob výuky, ale hlavně proto, aby nezlenivěly. A taky se musí naučit učit se, protože pokud ZŠ flákají se samými jedničkami, bude pro ně pak náraz na střední škole o to drsnější. A budou se hroutit a mít deprese. Co tedy chceme? Umožnit těm chytřejším se rozvíjet a stát se užitečnými a někdy i významnými pracovníky, nebo ochraňovat čtyřkaře, aby náhodou neutrpěli nějakou újmu?
Byla jsem tam loni a vřele doporučuju! A taky prolézt starými uličkami až nahoru ke kostelu sv.Jiří - odtud je nejkrásnější výhled na celé město (to je ta druhá fotka v článku). Těch kostelů je tam směrem k Tartiniho náměstí víc, jsou dost nenápadné, ale krásné. Třeba s.František z Assisi s klášterem nebo Panna Marie Sněžná. Z náměstí jezdí elektrobusík podél promenády zcela zdarma, pak se dá dojít k hotelovému resortu sv.Bernardina (podle kostela, jeho částečně zachovalá věž je na nádvoří u hlavního hotelu) a potom podél zátoky dojdete až do Portorože.
Tak nevím, asi jsem žila a žiju jinde. Hrachovou kaši jsem vždycky milovala (měli jsme ji zrovna dneska ), špenátu dávám přednost před zelím (tedy bílým, červené mám ráda), žemlovku jsme často dělali doma, buchtičky se šodó jsou také moje oblíbené. Jediné, co nejím, je rajská, ale mě nechutnají rajčata v žádné podobě. Možná s výjimkou kečupu (občas)
Tohle už je dost rozšířené. Ve Slovinsku v jednom velikém resortu měli těch koček asi šest. Šlo o velikou jídelnu, kde byly večeře formou švédského stolu, takže kočky měl personál na špinavé nádobí. Kočky je odvezly a vrátily se na své místo pro další dávku. Nemňoukaly, jen mrkaly. Moc se mi to líbilo.
Vážený autore, na něco velmi podstatného jste zapomněl. Původcem hladomoru byly dva mimořádně suché roky, kterých Stalin využil. O situaci na Ukrajině vědělo velmi dobře Společnosti národů (později OSN). Protože ale Ukrajina patřila do SSSR, ŽÁDNÝ ze západních států nechtěl pomoci. Vložil se do toho Nor Fridtjöf Nansen (byl uznávaný a oceňovaný polární badatel, nositel Nobelovy ceny míru z roku 1922), který ve Společnosti národů zastupoval Norsko jako uznávaný diplomat. Dokázal silou své osobnosti získat finanční prostředky na nákup obilí v Kanadě a právě díky jemu byl hladomor na Ukrajině zažehnán.
Tak mi vysvětlete, jak je možné, že běžné drogistické zboží (Jar, kapsle na praní, běžný lak na vlasy, toaletní papír, papírové kapesníčky, mýdlo, Cif atd.) mají v každé vietnamské prodejně minimálně o 30% levnější. Je to stejné jako se supermarkety. Zajímala by mě nákupní cena, protože ani Vietnamci nejsou žádná charita. Za nákup za 500 Kč u Vietnamců dám v drogistickém řetězci minimálně 800 Kč, spíš víc. Nemluvím samozřejmě o speciální kosmetice, ta byla drahá vždycky, ale o běžném obyčejném zboží.
Stockholm je krásný! Byla jsem tam třikrát, ale vždycky jen na den v rámci delšího zájezdu. Poprvé jsem byla i nahoře na radniční věži za nádherného počasí, odtud máte město jako na dlani. U královského paláce jsem zažila velké střídání stráží (byla neděle) s hudbou na koních, to bylo velkolepé. Při další návštěvě jsem byla ve skanzenu na ostrově Djurgarden, taky mimořádný zážitek, stejně jako Muzeum Vasa. A Staré město opravdu trochu připomíná Prahu. Jen mě mrzí, že jsem nestihla právě Drottingholm, je to přece jen trochu stranou a nebyl čas.
Záleží opravdu na obci. Naše město (12 tis. obyvatel) má těch boxů dost, ale všechny jsou umístěné u menších a větších obchodů a nákupních center, nikde nepřekážejí a u všech jsou normální parkovací místa. Mimo to jsou i v různých provozovnách výdejní místa, velmi logicky rozprostřená. Takže za mě starostovi palec nahoru.
Od jednoho středočeského farmáře (jehož vajíčka kupuju) mám dvě zásadní informace. Bílé nosnice snášejí minimálně o dva měsíce kratší dobu než hnědé. A za druhé bílá vejce mají tenčí skořápku. A protože skořápka je prodyšná, je u bílých vajec pravděpodobnější kontaminace bakteriemi z vnějšího prostředí. On má pouze hnědé slípky chované na podestýlce, vejce jsou vynikající a i když jsou trochu dražší než v supermarketu, chuťově jsou nesrovnatelná.
Rok po otevření jsem tam byla jako studentka měsíc na brigádě - v přízemí, prádlo. A za celý měsíc jsem se v tom baráku úplně nezorientovala. Ty otevřené prostory vypadají sice hezky, ale najít, co potřebuju, byl velký problém, včetně zázemí pro zaměstnance. Je to už 50 let, ale pořád mám dojem, že ta budova prostě na to místo nepatří. Architektonicky je možná zajímavá, ale nepatří do historického centra.
Zlatá slova. Dneska už tzv. prestižní gymnázia opravdu těží z pověsti staré víc než 35 let. Ale ono to tak bylo i předtím. Já jsem např. šla na skoro neznámé gymnázium v Praze 4, i když jsem bydlela na "desítce". A ejhle! Z naší třídy 28 studentů (nebralo se víc) šlo na VŠ bez problémů 24. A proč? Protože jsme měli skvělé kantory. Někteří byli za normalizace vyhozeni z univerzit, ale učit prostě uměli. Takže dneska bych nešla po jménu školy, ale po výsledcích při přijímačkách na VŠ. Protože jen tohle ukazuje, kde opravdu umí učit.
Nic ve zlém, ale uvědomují si OSVČ, že právě podle těch odvodů na sociální pojištění se jim bude počítat důchod? Když platili jen povinné minimum, tak se pak diví, že mají žebrácký důchod - viz naši umělci. Tohle navýšení jim při počítání důchodu jen a jen pomůže. Samozřejmě si mohou odvádět i víc a tím si i zvyšují budoucí důchod. Ale to je asi moc vysoká matematika, že?
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Vysoké náklady na IT vedly k odchodu klientů. S touhle bankou jsem měla problémy už v roce 2004 a musím konstatovat, že je to s Českou spořitelnou to nejhorší, s čím se můžete potkat do dneška. Ještě že máme jinou možnost!
1 odpověď