Souhlasím s tím, že každé třetí dítě je tlusté a líné.

Lepší je použít hrubou mouku nebo krupičku, těsto je kypřejší. A skvěle chutnají placičky se škvarky nebo s nějakou uzeninou.

Těch 99 Kč je pro cizince láce. U Lindta v Curychu stojí 100 g pralinek 5,5 CHF, tedy skoro 150 Kč. Do těch 100 g se jich vejde tak 8.

Broumovské stěny jsme s manželem a naším pejskem prolezli křížem krážem. Bylo to na přelomu září a října, počasí skvělé a protože jsme chodili ve všední dny, byli jsme tam víceméně sami. Díky vám jsem teď zase otevřela složku fotek a vzpomínala. Díky

Prostě Brno

v těch moderních turniketech můžete platit kartou, žádný problém

V Benátkách se bude slavit! Dali góla Slavii!

Když jedu do Rakouska, je Spar vždycky moje první volba. Zboží kvalitnější a levnější než u nás. Dražší je o trochu jen ovoce a zelenina, ostatní vyjde opravdu levněji.

Vasa se začala pomalu rozpadat, začal boj o její záchranu - viz odkaz

S těmi rajčaty je to u mě tak, že je prostě nejím v jakékoli podobě, jedinou občasnou výjimkou je kečup na těstoviny. U babičky na zahradě jsme měli všechnu možnou zeleninu, ale rajčata ne, protože nikomu z nás nechutnaly. Mě nejvíc vadí ta slizká výplň. A přijde mi, že ta dužina nechutná v podstatě nijak.

S těmi rybami je to problém, protože většina si pod pojmem ryba představuje tak rybí prsty a kapra na Vánoce. Já sama ryby miluju, ale kapr mi na stůl nesmí. Všechny ostatní si dám kdykoliv na všechny způsoby. Ze školní jídelny mám dodnes trauma z rajské polévky a rajské omáčky a rýžového nákypu. Všechno ostatní doma normálně vařím.

Platí se za čumendu. Pokud je tam mše, je vstup zdarma. Ale při mši nemůžete courat po celé katedrále a fotit si selfíčka. To je naprosto správné.

Nejen u nás, ale i v jiných zemích. S tím naprosto souhlasím, hlavně v těch nejvíc turisty zatížených chrámech. V těch menších mimo hlavní turistické trasy je vždycky kasička na příspěvek. Já osobně tam vždycky něco dám, ať u nás nebo v Rakousku, ve Slovinsku, ve Skotsku nebo ve Skandinávii. Já mám ty malé kostely mnohem raději, než ty obrovské katedrály.

Článek popisuje pravdu. Psal o tom v jedné kapitole knížky Toulky s Charliem i John Steinbeck. A cituje tam i názory bělochů, s kterými se v New Orleans setkal, a ty byly dost ošklivé. Nejvíce tam protestovala skupina žen, které nazývali jako Vyvolávačky a které před tou školou nechyběly jediný den. Ale přece jen i tam narazil na lidi, kteří dokázali uvažovat jinak. Jen své názory nehlásali, protože ta většina by je kamenovala stejně jako tu malou černou holčičku. Tahle knížka stojí za přečtení, protože autor velmi přesně vystihuje jednání a chování lidí v různých státech USA od severu k jihu právě v těch šedesátých letech. Nabízí se pak zajímavé srovnání s dnešní Amerikou,

To si Rakousko nezaslouží

Znamená to, že nemůžou mít na dresu vlajku vlastní země? Kam jsme to dopracovali?

Rohlík má většinu lidí na IČO, takže povinné odvody jsou nul nula nic. Doprava drahá, zboží taky. Ani rohlík od Rohlíku.

Ve Slovinsku letos jsem dostala účtenku i na kopeček zmrzliny za dvě éčka nebo pohlednici za éčko.

Když už chcete psát o Velké pardubické, slušelo by se zjistit si i novější údaje, ne jen z jednoho pramene. Tak třeba po Železníkovi byli ještě tři trojnásobní vítězové - Peruán (1998, 1999, 2000), Tiumen (2009 - 2011) a Orphee de Blins (2012 - 2014)

Chybí mi tu Broumovské stěny. Na rozdíl od Adršpachu tu není vůbec přelidněno a krajina úžasná. A ještě bych přidala nedaleké Kočičí skály u Ostaše.