Děti a vnoučata jsou to nelepší, co jsme o života mohli dostat. Když jsme se brali, čekala jsem první dcerku, stavěli jsme a dluhů jako kvítí. Pak roky šetření každého halíře, ale vše jsme zvládli. Je to o prioritách, a kdo děti nechce, ať je tedy nemá. Jen marně přemýšlím, kdo se jednou o tyto lidi postará, když další generace nebude, tady žádné našetřené peníze nepomohou, když nebudou lidi. Že by se jednou v domově pro seniory starali navzájem o sebe, protože se další generace nenarodily?

A co zdravotní péče? Kolik stojí péče o jednoho pacienta s multirezistentní tuberkulózou ? Také část nových HIV pozitivních je z UA. A co další, co se tu opomněli pojistit a čerpali i nákladnou zdravotní péči a po uzdravení není kam poslat fakturu, protože nejsou k nalezení - zkuste se poptat v nemocnicích, kolik péče jim pojišťovny kvůli tomuto neproplatí. Odkaz  

Tak hodně lidí už tu v 67 nebude, když se podíváte na zdravotní stav obyvatelstva. A další umřou za pár let po nástupu do penze. Skoro to vypadá, že s tím ti, co tu novelu navrhli, počítají. Já jsem z relativně odolné generace, je mi 73, ovšem z naší maturitní třídy je už 10 spolužáků po smrti a další jsou na tom zdravotně špatně. Maturovalo nás 27. A nemyslím si že to bude lepší.

No super start. Ta Mauritánie je teda pro EU terno. V Odkaz  

Fronty na stromečky? U nás jich bylo plné náměstí, ležely vyrovnané pěkně v řadách. Chodila jsem je vybírat s bratry a vždycky jsme donesly ten největší, na který jsme narazili. Na půlnoční jsem chodívala s mamkou, v kostele na varhany krásně hrál ředitel hudebky a zpíval i pěvecký sbor. V kostele byl velký betlém přes celou chrámovou loď s postavami téměř v životní velikosti. Jsem r.1951. Moc prosím ty mladé pisálky - nepište o tom, co jste sami nezažili!!! Děkuju.

Stalo se mé známé - dostala srdceryvnou smsku od dcery, ovšem s tou dcerou právě pila kafe.

Na průmce byly v sousední třídě také dvojčata, holky, a nešlo je rozeznat. Říkali jsme jim pro hodně chlapeckou postavu Tabletky. Kantoři jejich rozeznávání časem vzdali a holky v družné spolupráci zdárně odmaturovaly.

Vždycky když čtu takovýto článek o našem zdravotnictví, tak si vzpomenu na seriál Volejte porodní sestřičky. Tam je dobře ukázáno, jaké problémy v té zmiňované době mělo britské zdravotnictví a v jakých neutěšených podmínkách tehdy žilo hodně lidí. Moje obě dcerky jsou také dlouholeté zdravotní sestřičky a obě říkají, že ta situace ve zdravotnictví je o dost horší, než když začínaly. Prosím, už tu minulou dobu nechte na pokoji, objektivně to stejně nikdo zhodnotit nedokáže, protože si to každý prožil a pamatuje jinak.

Já se divím, že v současné době ještě někdo chce vůbec učit. Děti a rodiče můžou všechno a učitelé na děti nemají páku a jsou lovná zvěř. A navrch jsou bombardováni nesmysly, které se na ně sypou z vrchu.

Teda já nevím, dědu Mráze jsem neviděla ani ve škole a dárky nám nosil Ježíšek. S mamkou jsme chodili na půlnoční mši do kostela, kde byl k vidění nádherný betlém s postavami skoro v životní velikosti a velký přes celou chrámovou loď. Jídla bylo vždycky dost a ovoce také, stromek až do stropu a pod ním pro každého krásné dárky. Jsem r.1951, rodiče byli dělníci a nebyli ve straně.

Tak přemýšlím, kampak si já to TČ asi tak dám. Byt ve starším bytovém domě, kde má každý byt dva komíny, protože se tam topilo původně uhlím. Pak si to lidi předělali na plyn - každý byt má svůj plynový kotel na topení a teplou vodu. Máme zatepleno, nová okna i střechu. Asi si to každý pověsíme na tu čerstvě zateplenou fasádu. Ale zřejmě nám na to nikdo nepůjčí, splácíme ještě to zateplení.

Něco k těm melioracím. V každém okrese fungovala zemědělská vodohospodářská správa. Jedné takové šéfovala moje kamarádka. Když se správy r.2012 rušily, dostala příkazem zlikvidovat veškerou výkresovou dokumentaci meliorací na okrese. Strašně tehdy nadávala a vlastním autem ty dokumentace rozvážela všem vlastníkům, kteří o to projevili zájem. My si k ní jako projektantky chodily pro zákres meliorací a také vyjádření, pokud nám trasa vodovodu nebo kanalizace vedla mezi obcemi přes pole.

Ano, známé také přišla naléhavá zpráva od dcery, akorát že ta dcera seděla vedle ní na gauči.

Souhlas, maturovala jsem na elektrotechnické průmyslovce v r.1970 a manžel o rok dříve. Já studovala elektroenergetiku a manžel měření a automatizaci. Nikdo se s námi nepáral, zajímá tě to a umíš - dobrý, a když ne, tak ve fabrikách je práce dost. Bylo to náročné, dnes se dovím, jak jsem si to všechno dokázala namlátit do hlavy, měli jsme třeba 8 hodin energetiky týdně. Ta škola mě uživila celý profesní život, Byla jsem elektroprojektantka, později jsem k tomu přidala ještě vodovod a kanalizaci. Ta škola mě naučila se naučit podle potřeby v podstatě cokoliv. Kolega, co teď učí elektrikáře na průmce, má stejnou zkušenost jako vy. Bohužel.

No, čím víc se v ho..ě šťouráš, tím víc smrdí. Takto by to okomentovala moje babička.

Já dávám cca deci octa přímo do každého praní. Aviváž jen velmi umírněně a jen k některému prádlu. Prádlo je měkké a jako bonus mám pračku bez usazenin.

Páni, moje babička, tatínek, mamka, všichni pili hodně mléka a všichni se dožili více jak devadesátky. Asi kdyby si přečetli tenhle článek, poslušně by umřeli dřív.

Takže všichni ekonomové s tituly i bez kecají, ale elektrikář má pravdu? To se mi ulevilo.

Jak by řekl jeden můj známý - někdo si tu chce pěkně namastit kočičáka.

Nooo, už to u nás v historickém UNESCO městě vidím, jak to naši urputní památkáři skousnou, bez nich se tu nehne nic, diktují si úplně všechno. Zeť, který vyhodil šílené peníze za opravu fasády (pod jejich přísným dohledem) prohlásil, že klidně všechny ty pracně obnovené činčurády z fasády omlátí a polepí to polystyrenem.