Fyzicky trest nic nevyřeší. Ani doma, ani jinde. Má jen ten efekt, že se dítě bude bát výprasku. Bití děti není výchovné a dítě nelze bitím vychovávat . Je to jenom důkaz o tom, že vychovatel si neví rady.
Na začátku školního roku chodí učitelka nejmladší třídy ve školce z práce domů úplně tumpachová. Děti jsou nové, brečí, denní režim ještě nefunguje, uklidit hračky před svačinou znamená povolat posily z řad zaměstnanců, do toho se někdo neudrží a má v kalhotách, oblékání celé třídy ve dvou ve třech trvá denně přes půl hodiny, na zahrádce na písku a průlezkách se třída trošku zklidní a u oběda, před spaním začne řev nanovo. Zná to každá, která pracuje ve školce a každá má z práce v nejmladší třídě obavu.
Paní učitelka na videu mi přišla poměrně klidná. Bylo ale v jejím vlastním zájmu, aby se dítěte vůbec nedotýkala. Každé dotknutí si každý může vyložit jinak. Bohužel. Nyní bude učitelka asi odvolána a místo ní přijde jiná. Ta se bude bát i na podobné dítě zvýšit hlas. Každopádně řvoucí holčičce by hlavně měla pomoct rodina. Připravit ji, poskytnout čas na adaptaci, tahle vypadá, že ani neví, proč tam je a že je tam rovnou celý den...
Neumím si představit, že rodím děti, starám se ve společně domácnosti o veškerý úklid, vaření, prádlo, a nestojím mu ani za to, aby vydržel čtvrt hodiny na matrice na malém soukromém obřadu se dvěma svědky. Na tohle bych se vykašlala, nešla bych s ním bydlet, natož abych s ním měla děti. Nechceš závazky? Tak nazdar. On asi nechápe, v jaké situaci jeho partnerka je. Pro smích celé rodině, jak je hloupá. Že si hraje na manželství a rodinu s někým, kdo ji má na háku.
Pro staršího člověka je urážkou a ponížením už jen připomenutí obecně známého faktu.
Ano, důchodce je ve srovnání s mladými
většinou pomalejší, hůř slyší, hůř si pamatuje, bere víc léků. Prostě to tak je, sám cítí, že síly ubývají. A opravdu nepotřebuje poslouchat řeči typu...tobě to trvá, ty jsi snad hluchá, to nemůžeš jít rychleji? Ono se to říká těm, kdo jsou ještě plní síly. Dnešní situaci důchodcům ztěžuje i samotný fakt pobírání důchodu. Nevzpomínám si, že by mým rodičům a prarodičům kdy kdo předhodil, že ubírají že státní kasy.Proste měli svoje odslouženo, tak ten důchod dostali. A dneska to je problém. Dneska pomalu aby se bál člověk mezi lidi, aby mu to někdo nedal ,,sežrat". Úplně nejzajímavější jsou skutečnosti ohledně nakupování potravin. Lidi, co mají platy vyšší, než důchody, mají teplé obědy v práci a s příspěvkem od zaměstnavatele. Když si důchodce vaří, jasně, že sáhne po akční ceně. On je rozdíl dát jednou tolik. Navíc některé věci se rychle vyprodají, takže to plato vajec navíc vezme dětem. Až půjdou z práce, bude to totiž vyprodané. Když se mi stane, že se o mě někdo otře nějakým zasvěceným výrokem, tak se na něj podívám a klidně řeknu. Taky se dočkáš. Kdo není v kůži druhého, těžko pochopí, jak se cítí.
U pracujících matek samoživitelek to snad každý pochopí.
Navíc někdo poslední být musí. Pokud matka stíhá v provozní době vyzvednout, obléknout a opustit šatnu, je to akceptovatelné.
Některé nepracující matky se ovšem domnívají, že jsou učitelky ducha mdlého a nevědí, která maminka pracuje a která je doma. A u těch je opravdu nepochopitelné, že dítě je ve školce skutečně celý den.
Ve stádiu zamilovanosti nemá dneska cenu synovi nic rozmlouvat. Byly by z toho jenom dohady. Standardní 25 letý mladý chlap může nějaký čas žít s padesátiletou. Rozhodně mu ale jednou docvakne, že jako padesátiletý vedle pětasedmdesátnice usínat chtít nebude. Dopřejte mu těch pár let, kdy se bude promenádovat mezi lidmi s partnerkou, které bylo přesně tolik, jako je dnes jemu, když se narodil. Ona má zřejmě pocity podobné. Může vypadat dobře, štíhle, mladistvě...ale roky si nikdo ubrat neumi...Chápu rodiče, jak jsou z toho asi odvázaní, ale každý si na to musí přijít sám.
Úžasný. Tleskám a držím palce.
Motivace a výdrž jsou moc důležité. Svého času jsem taky výrazně sundala. Měla jsem silnou motivaci díky poznámce manžela. Řekl dětem. ,,Stejně nezhubne. Už má věk ". Zhubla jsem, slušelo mi to, a stálo mě to manželství.
Četla jsem kdysi, že jednu maminku ke zhubnutí nakopla poznámka V šatně školky, kterou neměla slyšet. Povídá kolegyně kolegyni:,,Chce s tebou mluvit jedna maminka."" A která? ,,Ta tlustá ". A dala se do toho a byla úspěšná.
Buďte ráda, že jste část vašeho života sdílela s tak prima paní. Kolik snach tohle může říct? Z manželství neodcházíte vydeptaná a s pocuchanými nervy, jako mnohé z nich. Na rodinných sešlostech ji zřejmě neuvidíte, bude nová snacha, možná nové vnouče, ale babičkou vašich dětí bude přece dál. A její svátek a narozeniny můžete spolu s dětmi oslavit přece u vás doma nebo hezkou společnou odpolední akcí, kterou si všichni čtyři užijete.
Luděk by si měl uvědomit, že na některých lidech se v tomto věku už začínají negativně podepisovat různé zdravotní neduhy. Taky nemůže srovnávat třeba pozici manažera z kanceláře a manuálně pracujícího člověka. Ne každý má čas a finance na údržbu těla a kosmetické procedury. Pohled na spolužáky pouze podle váhy a oblečení mi přijde povrchní až urážející. Pokud Luděk na další sraz nepřijede, docela možná tam nikomu ani chybět nebude.
No, to je bohužel daň za nákladnou svatbu. Zřejmě to měli v restauraci a jídlo bylo objednané. Někdo ho musel zaplatit. A třicet lidí, to je tedy dost. Kdyby to udělali na chalupě, na zahradě, upekli kuřata, udělali guláš, tak by to zbylo a rozdělili by si to s rodiči. Pití, co se nevypije, by se nezkazilo. Nejlepší je nedělat svatbu v restauraci. A to nemluvím o možných rezervacích v hotelu na přespání vzdálených hostů...
Ono to bohužel tak už bývá, že sedá vrána k vráně a že většinou ten, kdo jen tak tak vyjde a je zatížen dluhy, se dá do kupy s někým podobným. Tam je zádrhel. A dluhy dělají právě lidé, kteří berou málo. Máme takové sousedy. Každý jedno dítě, každý svoje dluhy, pořídili si jedno společné a živoří ve drahém pronájmu. Je jím čtyřicet a na vlastní bydlení těžko kdy dosáhnou. Taky je každá rada drahá.
Holku tenhle incident poznamená možná na celý život. Je možné, že ji ve škole někdo ublížil, byl k ní nespravedlivý, možná, že se s ní spolužáci nebavili, že se jí kvůli něčemu posmívali. Děti dokážou být opravdu kruté k sobě navzájem. Je samozřejmé hrozné, že na zdraví a životě ohrozila ostatní děti. Každé násilí odsuzují. Holka je asi ale spíš zoufalec. Třeba si neměla s kým doma o svých problémech popovídat. Nevíme nic. Vidíme jen důsledek toho všeho, odsouzeníhodný čin. Dali ji na psychiatrii, tam z neudělají blázna, to jí asi moc nepomůže. Napadeným dětem přeji, aby z události vyšly v pořádku a aby už se s ničím takovým nesetkaly.
Rodina má právo udělat si to po svém a udělala to dobře. Lidé, kteří s panem Heřmánkem byli jako kolegové a přátelé v kontaktu, tu možnost posledního rozloučení dostanou a je to tak správné. Přidávám se k těm, kde aspoň takto ne zrovna nejvhodnějším způsobem děkují za to, co v naší kultuře zanechal.
Zajímavý příběh i zajímavé reakce. Myslím, že paní udělala krok k tomu, dát muži lekci. Snadno se muži kritizuje stav domácnosti a vzhled manželky. On je celý den v práci a přijde si k hotovému. Jsou to i jeho děti, je to i jeho domov, ať se taky stará. Jak dopadne manželství, je věc druhá. Ale on bude aspoň vědět, co to obnáší a při střídavé péči nebo víkendech s dětmi si líp poradí.
Naprosto souhlasím. Chápu, že mají rodiče pocit, že s dítětem lze dnes jít všude a že se nechtějí ochudit o tři čtyři letní dovolené, než dítě odroste. Jenomže to miminko nebo batole si tenhle způsob trávení léta nevybralo. Jemu je nezvyklé a nepohodlné delší cestování, jiné podnebí, změna režimu dne. Ztratí každodenní pravidelné rituály a svoje jistoty, na které bylo zvyklé. Nikdo neříká, aby matka seděla doma a šla vozit kočárek v okolí bydliště. Dneska se s prominutím cpou maminky s miminky na komentované prohlídky, na horské výšlapy, atd. Kdyby to byly jen kavárny. Nevím, no. Přijde mi, že rodiče cestují s miminky snad jen proto, aby mohli říct, my tam byli. Vždyť i pro tu mámu půl roku, rok po porodu musí být mnohem pohodlnější být s dítětem doma nebo v pohodlí blízké chaty, chalupy. Pokud táhne kočárek letadlem k moři nebo v zimě do hor, je to podle mě pro dítě zbytečná zátěž, která mu nic nepřinese. Ale já jsem starší, mě názory nejsou moderní. Řada matek by nad nimi mávla rukou. Kdybych s miminkem na mateřské tehdy řekla, že chci k moři, muž i rodiče by se mě zeptali, jestli jsem se nezbláznila. Jeli jsme pár let po revoluci, děti školáci z toho měli rozum a užily si to. A my rodiče byli u moře prvně v životě
Souhlasím, že to je naprostá blbost. Jestli rodiče tolik touží po zvířátku a žijí v domku, ať si pořídí králíka nebo kočku. Pes je náročný společník. Na čas, peníze i kondici. Známí nemají děti. Mívali tedy psa. Vždy vlčáka s papíry. Věnovali se mu. Cvičák. Výstavy. Nejlepší jídlo, co bylo. Po pár letech v důchodu, a dřív se chodilo v mladším věku pochovali třetího nebo čtvrtého a oba se shodli. Konec. Tenhle byl poslední. Nedávno jsem potkala starou paní, venčila nevelké plemeno. Takový maximálně pětikilový Voříšek. Najednou silné plácnutí. Zakopla o vodítko a ležela na chodníku. Když jsem ji zvedala, modlila jsem se, aby neměla nic zlomeného. Pes dá sakra práci. A vycvičit velké plemeno se kolikrát nepodaří ani zkušenému mladšímu chovateli. Vaši rodiče asi vůbec nemají zkušenost ani představu a navíc jsou ve věku, kdy by si neměli přidělávat práci a měli by být šťastní, že jsou soběstační a zdraví. Opravdu jim to rozmluvte a upozorněte je, že nemáte prostor proto, se psem pomáhat a že to dělat rozhodně nebudete. Já sama bych si psa nikdy nepořídila. Nemám k tomu vztah a ty peníze za veterináře umím využít efektivněji. Radši koupím něco dětem. Nebo do bytu. Ono se to nezdá, ale je to drahý špás.
22
Sledujících
0
Sleduje
22
Sledujících
0
Sleduje
Jistě. Nacpat dítě do školy při první příležitosti a za každou cenu. Ať je zralé nebo ne. Půjde tím pádem o rok dřív makat. A to je to, oč tu běží. Taky půjde o rok dřív do důchodu. Ale to ty dnešní chytré hlavy už netrápí. To budou řešit jiní a za dlouho, že.
2 odpovědi