Ty věčné nekonkretni bláboly o dezinformacich si strčte za klobouk. Jste pravděpodobně nesprávná, když je podle Vás článek o ničem, skvělý. Úroveň zdravého rozumu v ČR opravdu začíná být v ČR na bodu mrazu. Já si narozdil od Vás nic nabulikovat nenechám. Ani dezinformátory ani těmi, co tvrdí, že nějaké nekonkretni dezinformace někde neznámo, kde jsou a šíří je opět někdo imaginarní.

No, no, jak to má pokračovat? To by mě moc zajímalo. Jen to směle dokončete.😉🙂😔

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. To, že studenti umí po 14 letech výuky trochu česky a anglicky, je velmi tristní výsledek našeho školství. A nezachrání to ani 20 procent studentů přirozeně nadaných na matematiku. Zajímalo by mě, co dnes vlastně umí mladí lidé pár měsíců po maturitě. Žádná sláva to asi nebude. Lepší je to jedině na odborných školách, ty umí aspoň trochu připravit studenty na život a jejich profesi. To se ale o gymnáziích rozhodně říct nedá. Tam zaspali dobu o několik desetiletí.😔

Opět pane Matěji Nejedlý. Spoustu bla bla, bla a konkrétního NIC!

Co je konkrétně ta která dezinformace a proč? Že má někdo jiný pohled na problém nebo skutečnost? Pojďme diskutovat bez nálepek a napadání. Uveďte jednu podle Vás a Vašich nekonkrétnich a nic neobjasňujícich průzkumů, dezinformaci a pojďme to vydiskutovat!

Když Ti oslovení respondenti uvedli, že podlehli dezinformaci. Napište, nebo se zeptejte jaké-konkrétně. Jinak je tento Váš rozbředlý článek i s celým průzkumem také dezioformace. Proč bych mu měla véřit, když je napsán v duchu inkluzivní rétoriky. Pořád žvanit o dezinfirmacich je už otravná nuda, když postrádá konkrétní argumenty, co a proč je dezinformace a koho a jak to může poškodit! A taky to odhaleni té právě dezionformace musí nějak pomoci k nějakému zlepšení situace. Ale to se i přez stála tlachání a mlácení prázdne slámy o dezinfirmacich v žádném článku o nich , jaksi neděje. A tlačit někoho ke změně názorů, že ho budete nálepkovat dezolétem je taky silně kontraproduktivní. Modelovat názor si mohou lidé jen na základě konkrétních argumentů a věčně diskuze. Ale ta by se měla odehrávat osobně a ne anonymně na diskuzích a sociálních sítích. Strčte si ten průzkum a podobné jim, do papírového pytlíku, nafoukněte a bouchněte. Má to stejnou vypovídací hodnotu.

Otázka zní, páni autoři, proč takové dotazy Andrejovým zaměstnancům vůbec kladete. To abychom se tady zasmáli ? 🙂

Je vtipné jak učitele mají pocit, že dělají práci za rodiče. Paní učitelko, kolik rodičů vám napsalo, ne spolupracoval v sobotu odpoledne a nechtěl jít ven. 🤣 Nebo, nechtěl si uklidit pokoj, nechtěl si ustlat postel? NIKDY NIKDO.

Naproti tomu učitele pořád budou obtěžovat rodiče typickými poznámkami.. Nepracoval, nepochopil zadání, neudělal úkol a podobně.

Učitelky typu autorky mají vyhořele zvracene a toxické názory a postupy. Nemají ve škole co dělat.

No, no, no?! Klidně dopovězte.😂😉😔

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih ne poslechem. Školy dnes neumí opravdu kvalitně připravit na život a profesi. Je to vidět názorně na maturitách, kde studenti umí po 14 letech každodenní výuky ve velké většině jen trochu česky a anglicky. Efektivita a kvalita vypadá poněkud jinak. Školství je dnes jen černá díra na peníze nic víc.😔

To jako ulne vsichni co neco vystudujou a pak je zivot zavane nekam jinam?

To asi prehanite ne?

Bude další státní vyznamenání za zřícený strop ve škole ?

Pravopis je otázka měsíce. S moderními metodami možná jen týden. A naše zdravotnictví jde každým dnem dolů a dolů, tak nevím, čím se chlubíte. A to nemluvím radši o těch včeličkách a další různé habaďůře na lidi.

Psal jsem to sám. A zásadní věci musí zůstat. Nedá se o tomtéž psát vícero způsoby.

Děkuji to jsem potřebovala…chytrá paní učitelka

Mně se to líbí…školy nejsou bohužel v 21.stoleti….učí se stále tak jak se učili naše pra pra rodiče…

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih nikoli poslechem. I když může mít vyprávění své osobité kouzlo, většinou hlavní slovo při nabývání faktografických znalostí mají buď stručné chronologické zápisky nebo kvalitní text z učebnice. Správnou racionalizací a reorganizací státní správy nejen ve školství by šlo ušetřit stovky miliard korun.😔

,,Prvňáčci potřebují hodně individuální přístup, což je při pětadvaceti dětech ve třídě velmi těžké. Pro učitele je to leckdy na úkor volného času a vlastní rodiny.“

Nevíte někdo, jak je možné, že dřív to učitelé zvládali? A to nás bylo ve třídě třicet 😉