Taky přidám nevyžádanou radu: Přestěhujte se do Ústí nad Labem. Ne, vážně. Ústí je místo, kde z úžasu nevyjdete. Krajina krásná, město příšerné. Podobný paradox zažijete se zdejší státní správou. Na jedné straně korupce taková, že Dozimetr je proti tomu dětské rozpočítadlo. Na druhé straně řadoví úředníci, kteří jsou milí, kompetentní, vzdělaní a neskutečně ochotní. V posledním půl roce jsem řešila dvě občanky (celkem pět návštěv) a jedno vypsání/zapsání auta, dvě návštěvy. Pokaždé jiný úředník, pokaždé perfektní servis téměř bez čekání, a to jsem jen dvakrát byla objednaná on-line. Takže příště pro průkaz do UL!
Milý anonymní autore, existuje velmi dobré legální řešení. Děti můžou mít hodiny cestiny jako cizího jazyka, EU na to dává školám peníze, aby zaplatily lektora. Znám děti, které tuhle službu využily, a hodně rychle byly v češtině jako doma. Jenže ředitelé škol tuhle možnost nevyužívají. Kdyby to využili už před minulými prázdninami, mohli být dneska učitelé bez starostí. Lektoři jsou. Peníze jsou. Zákon je. Vůle ovšem není. (Pracuji v oboru víc než 15 let , tak vím, o čem píšu.)
stále podobné - ochrana, proč asi: Odkaz
Nedávná situace v autoškole: Paní zjevně z východní Asie, tipuju minimálně 45 let, v muslimském šátku. Jde dělat zkoušky. Česká pipka, asi celých 18, rozdává formuláře a ptá se svého šéfa - Týdle to mám taky dát? Přečte to vubec? A hodí hlavou k paní.
Paní velmi zřetelně, čistou češtinou, odpoví: Jen mi to dejte, přečtu to. Já jsem inženýrka petrochemie s červeným diplomem, mluvím šesti jazyky... Co vy? Jaké máte vzdělání vy? (slečna neměla ani maturitu).
--
Achich ach.
Danieli, ještě trochu rozšířím Váš záběr: Jako člověk, který také pracuje jako vzdělavatel, a zároveň jako matka tří velmi nadaných velkých dětí Vás můžu ujistit, že veřejnosti pijou krev špatní učitelé, a těch je bohužel hodně. Někteří projevují až psychopatické rysy, jiní jen neumí učit, ale oboje je špatně.
Zkuste jít pracovat mimo státní školství, zažijete jiný vesmír. Lektor na volné noze nemá placené přípravy, opravy testů ani tvorbu prezentací, zaplacené má jen to, co skutečně odučí. Když je šikovný a má dobrou počítačovou gramotnost, zabere mu nepřímá pedagogická činnost málo času. Státní učitel většinou jede postaru. Nejmladšího mám na gymplu a divil byste se, co za poklady mi přijde od hrdých aprobovaných učitelů, většinou daleko mladších než já.
Dál, privátní lektor je naplno odpovědný za to, jestli naučí. Při stejném přístupu a stejné odpovědnosti by mnoho státních učitelů umřelo hladem.
Na druhou stranu jsou privátní vzdělavatelé šťastní a svobodní. Nejeden z těch, které znám, byl v minulosti učitel, ale už by se nevrátil ani za nic - protože ten český školský systém opravdu není dobře nastavený.
Kvalitní učitelé existují, ale oni ten systém nezmění, není to v jejich moci. Ti, kdo by ho změnit mohli, to neudělají. Proč, to je nasnadě.
Je fajn, že jdete učit s odhodláním dělat to dobře, děti si to zaslouží. Přeji Vám i Vašim budoucím žákům, aby Vám tenhle postoj dlouho vydržel.
Paní Olga asi rovná byla, ale ta její nadace ne. Dostávali peníze na svoje projekty, a potom hele - v těch jejich lidumilných publikacích pro děti byl kradený design (odhalila jsem náhodou). Jako "zakoupení plyšáci" coby dárky pro děti v dětských domovech se opakovaně objevovaly hračky, které věnovaly jiné děti zadarmo. A tak dál.
"Potřebujeme specialisty, kteří umí češtinu zprostředkovat jako cizí jazyk. To neumí a ani nemůže umět někdo, kdo vystudoval učitelství češtiny"
Na začátku problému jsou jednoznačně školy. V Česku je mnoho dobrých specialistů na češtinu jako cizí jazyk, jenže jsou to privátní lektoři, a ty mezi sebe učitelská lobby nepustí. Pracuji v oboru mnoho let a je to stále stejné - ředitelé řeknou "my máme kvalifikované češtináře, nějaké amatéry (tím myslí lektory) nepotřebujeme". A pak se učitelé ve škole rozčilují, jak asi mají učit v jazykově smíšené třídě, a pláčou, jak jsou přetížení. Aby nedošlo k omylu, já mám klientů stále hodně, ale vadí mi tenhle úplně zbytečný problém.
Když jsou rodiče rozumní a šikovní, děti to pochopí. Vyrůstala jsem za komunistů ve velmi chudé rodině a bylo pro nás normální, že na spoustu věcí nemáme. Ne že bychom my děti jásaly, ale na druhou stranu - nebraly jsme to jako tragédii a vůbec jsme si nepřipadaly jako chudinky. Prostě to byla realita.
No, nevím. podle slovníku "plat je odměna za vykonanou práci", ne za počet vystudovaných úrovní.
Pokud jsou tak dobří, jak si myslí, můžou to zkusit v privátní sféře. Například jako soukromí vzdělavatelé dospělých - třeba tam dostanou ty vytoužené těžké peníze. Ale to by museli být fakt hodně dobří (vím, o čem píšu, je to můj obor), a museli by hodně hodin věnovat jen a jen práci, žádné kafíčkování nebo placené vysedávání na konferencích.
V mezinárodním testování (malých dětí, větších dětí, studentů) pravidelně vítězí finské děti. Do školy chodí rády, učí se často v pracovnich skupinkách, nedostávají známky, nepíšou písemky a nejsou nečekaně vyvolávány k tabuli. První velký test na konci základní docházky, ale to je něco zhruba jako naše maturita.
A ještě jednou: při testování školních znalostí i praktických dovedností jsou mnoho let na špici. České děti kdesi kolem poloviny (o stresu, napětí a celkové negaci nemluvě).
Takže - ???
Na základě své bohaté praxe prohlašuji, že "češtinářské chytáky" jsou možná fajn do kvízů (ať už vám tohle připadá těžké, nebo lehké), ale to je vlastně jen část toho, co je dobré se naučit. Praktické je umět se skvěle vyjadřovat. Opravdu málokdo to zvládne - vyjádřit se tak, aby to bylo výstižné, přesné, gramaticky správné, a zároveň i zajímavé, působivé a funkční. Většina lidí zvládne buď první tři věci, nebo druhé tři. Je škoda, že se děcka ve škole neučí právě tohle místo lingvistických pouček. (Učím češtinu 😬)
Ta zamýšlená změna je pozitivní, i když se tu někteří diskutující zlobí, že se snižuje úroveň. Třeba čeština - odříkávat ruchovce a lumírovce je fakt nesmysl. Daleko praktičtější je schopnost vytvořit kvalitní text místo těch nesrozumitelných paskvilů, které produkují úředníci, a ročníková odborná práce - super nápad, když na tom budou pracovat celý rok, určitě to nebudou narychlo navrčené blbiny, které se do prázdnin z hlavy vykouří.
Moje poslední očkování (proti tetanu): zánět srdečního svalu, strašlivé bolesti (kam se na to hrabou všechny tři pozdější porody). Dvouleté období CFS, kdy jsem zpočátku nechodila a neměla sílu sedět na jednoduché židli. Přežila jsem. Dlouhodobé následky: silné astma, alergie na všechno možné, špatně pracující srdce. Plus - v důsledku dlouhotrvajícího užívání ohromných dávek kortikoidů - poškozené všechny kosti i klouby, což přináší každodenní silné bolesti. Před očkováním jsem byla velice aktivní člověk a sportovec. Po něm jsem pomalu, ztěžka se pohybující skoro-mrzák. A to byla vakcína, která byla řádně testovaná. Takže, nemilý autore a stejně nemilí další, vykládejte mi o tom, co je vakcinace a jak jsem zpozdilá.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Už jsem to tu před časem psala. Je mnoho specialistů, kteří by těm dětem pomohli. Ministerstvo vytvořilo skutečně dobré podmínky, ale chyba je nejčastěji u ředitelů. Nechtějí specialisty, řeknou Máme svoje vlastní dobré češtináře. Jenže pak zařídí doučování, češtinář začne učit, jak sám myslí - mluví na děti normálně česky, jen strašně pomalu a nahlas a hrozně přehání artikukaci. A vysype na děti sedm pádů a vyjmenovaná slova. Po měsíci hlásí řediteli, že mu tam děti nechodí, doučko se zruší, protože "Ukrajinci nemají zájem".
Když neumíte ani slovo francouzsky a někdo vám na prvním setkání začne francouzsky vysvětlovat jejich gramatiku, k čemu vám to asi bude?
Takže: podmínky jsou, specialisté taky, i peníze jsou (ostatně Ukrajinci jsou zvyklí za všechno ve škole platit). Jen je tu ta nešťastná neznalost u lidí, kteří rozhodují.
Milý autore, je hezké, že s těmi dětmi soucítíte. Když budete chtít do problému víc vidět, doporučuji stránky organizace Meta (ne přejmenovaný Facebook, ale česká tradiční organizace Meta).