Bohužel je to i v kanceláři. Kolegyně protelefonuje celý den, vypravuje ty svoje životní příběhy - jak byla nakupovat, že koupila vnoučatům mandarinky a jogurty, jak je nafouklá po obědě, jak jí nechutná jídlo, které dostane od snachy, jak jí nechutná jídlo, které dostane od babičky, jak ji nebaví vařit, ale odpoledne musí, protože nikdo jiný neuvaří, na co se dívala večer v televizi a že to byla blbost....a to vše s různými obměnami vypravuje dceři, snaše, babičce, manželovi....pak udělá další kolečko a vypravuje, co jí na to řekla babička, manžel, dcera, snacha a tak pořád dokola. Nastoupila jsem tam nedávno a nevím, jak to dlouho vydržím, asi si brzy vyměníme názory. Nechápu, že jí to ostatní kolegyně tolerují.