Tohle jídlo je možná chutné, rychle se připraví, ale nevidím v něm téměř žádnou biologickou hodnotu jídla. Jasně, jde k tomu udělat zeleninový salát a tím ji zvýšit, ale to už nebude 30 minut. Jsou to prakticky špagety se sýrem, ale linguine od Pohlreicha zní mnohem lépe, že? Nevidím důvod zkoušet recept. Myslím, že prvotní měřítko hodnocení jídla by mělo být - co přináší mému tělu. Druhé - jak mi chutná. V tomto případě je to rychlost přípravy - to by nemělo být to nejzásadnější při výběru. Funkcí jídla nemůže být pouze rychle zahnat hlad. Jsme to, co jíme.
Autorčina absolutní neznalost problematiky. Kolik vitamínu C, flavonoidů, ......... a dalších na teplo choulostivých užitečných fytochemikálií tam zůstane po tepelném zpracování? Šípkový čaj se vaří několik minut, někdo i desítky minut. A marmeláda? Z kilem cukru? To pozitivní zcela vygumujeme. Kdo požvýká tolik sušených či čerstvých šípků, aby vyrovnal jedno kiwi? Jednu papriku? Budete to dělat denně?
Pan Martínek si opět dělá z lidí srandu. To, že by po tolika letech existence Cermatu "procitl" a všimnul si, že existuje? To ani omylem. Chce jen na příběhu své dcery (existuje-li vůbec), zarýt do kontroverzního tématu a být negativistický, to jediné mu totiž jde. Aktivizovat čtenáře, cíleně ty, kteří jeho způsob novinařiny ještě neznají nebo nepochopili. Nejde mu o Cermat, ale o svůj chleba. Každý, kdo problematiku školství jen trochu líp zná, ví, že dnes mnohé ZŠ nenaučí to, co by podle státního standardu (RVP), naučit měly. Důvodem je hlavně to, že na základě ataků rodičů žáků méně nadaných se vytvořil tlak na školy, aby snížily požadavky na žáky pod úroveň státního standardu, protože rodiče chtějí vidět u svých potomků ty jedničky, že? Těm nadaným to také vyhovuje, protože se nepředřou, že? Takže jediná motivace pro učení se, je dostat se na vyšší stupeň vzdělání, že? Třeba víceleté gymnázium. Takže po letech flákání je potřeba všechno dohnat, aby se dostali. A doučili se to, co je škola nenaučila, protože rodiče žáků budoucích pracovníků v oborech bez maturity si ty jedničky a dvojky na ZŠ prosadili. Dnes je totiž doba, kdy se učitelka mému známému v červnu omlouvala za to, že musí jeho synovi dát dvojku na vysvědčení. Takovou drzost si dovolila, představte si! (Nemyslím tu omluvu, ale tu dvojku). A proč by v této nové době mělo být vyšší vzdělání zadarmo? Za to, že vzdělávání na ZŠ, které zdarma je, šlo do žumpy, Cermat nemůže. Je to jen nástroj k tomu, aby se alespoň o přijímacích zkouškách a maturitách všem měřilo stejným metrem.
Komentáře v diskusi hovoří jasně - domácí vzdělávání je vhodné pro děti nějakým směrem podprůměrně disponované, ať už v oblasti vzdělávání nebo v oblasti sociálních schopností. Je samozřejmě těžké pro rodiče připustit si, že takové dítě mají. Není divu, že to ale cítí a chovají se jako helikoptéroví rodiče. A okolí se snaží namluvit různé šlechetné cíle svého rozhodnutí, přitom haní školu vybíráním ojedinělých negativních zkušeností. Ne, že bych si myslela, že je v našem školství všechno v pořádku, to právě naopak, taková žumpa, jako je ve veřejném školství teď, tady za mého života ještě nebyla, a to vím, o čem mluvím, byla jsem 32 let učitelka a nakonec dala výpověď, protože už jsem to nevydržela. Ale pořád mi to přijde pro dítě lepší, než učení dětí doma. Takovým rodičům bych vzkázala zkušenost mé kamarádky, učitelky tělocviku a výborné lyžařky: co učím já svou dceru 3 dny, ji někdo cizí naučí za den (při učení lyžování). Ale ono to tak funguje i v jiných oblastech. Takže pokud máte doma nadané dítě - nechte ho poprat s realitou, v opačném případě ho vzdělávejte doma.
Je to opravdu ukázka toho, co je kritizováno na českém školství. Proč nosit v hlavě, kolik km má hranice USA a Kanady, kolik Číny a Mongolska ........ Takže možná spíš tipovačka pro pobavení. Ale: tohle nahrává "novátorům" školství, aby zpochybňovali veškeré systematické znalosti. A tak dnes máme absolventy ZŠ, kteří neumí vyjmenovat 4 sousedící státy ČR, a sedmáky, kteří neumí vyjmenovat kontinenty. A tím nemyslím hašteření, jestli jižní a severní Amerika je jeden nebo dva. Tím myslím, že nedokážou vyjmenovat všechny. A můžeme vést diskusi, jestli kontinent a světadíl jsou synonyma, což podle wiki jsou. Nemusíme být geopolitologové, abychom mohli znát zeměpis, základy by měl znát každý z každého oboru, tomu se říká všeobecný přehled nebo jednoduše vzdělání.
Navštívila jsem Pisu velmi zvláštní shodou události při východu slunce. Bylo to bombasticky okouzlující. Turisté tam nějací byli, ale minimálně. Podruhé jsem ji navštívila v běžnou denní dobu a bylo jich tam mnoho. Tak to teď v těch vyhlášených místech prostě je, a je třeba s tím počítat. I tak stojí za návštěvu. jen je dobré si to dobře naplánovat.
To je neuvěřitelné, co všechno může být předmětem "výzkumu". A kdo takový výzkum platí? Potom se mohou rozčilovat "výzkumníci" měkkých oborů, že nejsou tak dobře zaplaceni jako pracovníci tvrdých oborů (kteří např. zkoumají vliv herbicidu na orgány divoce žijící zvěře kolem polí). A stávkují za vyšší platy.
A kdy to bude lepší? Až se změní systém, který nyní ve školství panuje. Odejme rodičům nenadaných žáků právo rozhodovat o limitech, které musí žáci splňovat pro postup do vyššího ročníku. Kvalifikací učitelů nebude schopnost nejvyšší míry lezení rodičům do zad..., ale schopnost vysvětlit učivo a pomocí různých metod ho žáky naučit. Zajistí takové ředitele škol, kteří budou prosazovat zájmy státu (vzdělanost národa) a ne spokojenost nejrůznějších flákačů a nefachčenků z řad učitelů a především z řad žáků. Naše školy se proměnily v instituce, které zajišťují primárně hlídání dětí a vzdělávání je podružné. A je to hlídání drahé, protože učitelé jsou placení jako vysokoškoláci. Atˇ se mnou mnozí klidně nesouhlasí, ale na to, jak je naše školství výkonné je neúměrně drahé. A to se nestydí mnozí ještě křičet, ať se přidají další peníze. Bez zásadní změny v principech fungování to nepůjde!
1) ubohý stav současného českého školství není zaviněn úrovní učitelů - ti jsou dnes naprosto podřízení vůli rodičů, kteří určují, co si může dovolit chtít aby žáci uměli. Pokud by nechtěl, jdou si na něj stěžovat k řediteli, kteří jsou dosazováni tak, že hlavní disciplínou výběrového řízení je ochota jít rodičům na ruku (řečeno slušně). Rodiče žáků, kteří by byli s výukou učitele spokojeni, se vůbec nezúčastňují diskuse, vše je v pořádku, proč by se měli zapojovat do boje rodičů nespokojených? Tedy těch, jejichž potomci na nároky učitele nestačí. Nechápou, že ti si vymůžou snižování požadavků, na které doplatí jejich děti. Veřejné školy jsou tak možností toho nejhoršího vzdělávání a kdo chce pro své nadanější dítě školu, která ho nenechá zakrnět a opravdu bude rozvíjet jeho potenciál, musí si připlatit za soukromou školu, příp. dát dítě na víceleté gymnázium.
2) v mé generaci šli studovat na učitele lidé nadprůměrně nadaní a inteligentní. Postupem času s klesající prestiží učitelské profese se to změnilo. Studovat učitelství chodí ti nejhorší z gymnáziálních tříd a dokonce i podprůměrní ze SOŠ. A nastupují učit, protože ta místa pro ně jsou. Tím ale nechci říct, že by nemohli být dobří učitelé. Ale jaká jsou kritéria pro DOBÉHO učitele? Nekonečná vstřícnost vůči rodičům? (zejména těch, jejichž potomci na nároky z různých důvodu nestačí?) Nebo schopnost látku vysvětlit a naučit ty žáky, kteří se ji naučit chtějí? Oni totiž většinou nechtějí! Neochotně jsou souhlasní naučit se jen to, z čeho jim kyne přímý profit - např. na přijímací zkoušky. Většina víc ani umět nechce!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Problém je v rodině i ve školství. A to spolu souvisí. Jde o úpadek vzdělanosti v celé společnosti. Výsledek aktivit lidí, líných se vzdělávat, a vydávající se za "novátory". Proč se učit něco, co si mohou vygooglit, ne? A tento mor nevzdělanosti se šíří celou společností, do popředí a na vedoucí pozice se dostávají ambiciózní diletanti. Je jich plná politika a dostávají se na nejrůznější pozice státních organizací, jako jsou nejrůznější úřady, ale i školství a další orgány státní moci. Bůh s námi (jak říkáme my ateisti).
1 odpověď