Nechápu, proč by se dala 1 odečíst od 20 jen jednou. Podle mě se dá odečítat do nekonečna když není stanoven číselný obor. Pokud by byl číselný obor přirozená čísla, tak 19x, pokud celá čísla, tak 20x. Podle mě je to kiks autora (nebo AI?). A kolik narozenin má průměrný člověk? Nechápu, proč je správná odpověď 2. Vysvětlí mi to někdo?
To, že i v jiných zemích je povinná školní docházka, dokazuje, že to není nějaký vrtoch, který nemá hluboký smysl, ani české specifikum. Je to znak lidského vývoje. Pokud by byla u nás povinnost zrušena, udělalo by nás to konkurence neschopné. a že by se na zrušení školní docházky dohodly ostatní státy světa? Myslím autore, že tato dedukce se ti zcela nepovedla. Jak se říká - mimo mísu.
Je vždy potřeba zvolit jen takový objem učiva, které žák daného věku dokáže mentálně a intelektuálně zpracovat a uložit do paměti. Vše nadto je marné a zbytečné. Více než 95 procent informací je v delším horizontu zcela ztrátových. Marnost. Vše se dá doplnit v pár sekundách, zvláště dnes v době informační dálnice. Ta povinnost je k ničemu a kontraproduktivní.
No a o to by v té nové koncepci mělo jít - jasně stanovit, co má absolvent jednotlivých ročníků znát, aby postoupil do dalšího, a od toho neustupovat. Když se například v 7. třídě učí zlomky, jak to, že v 9. třídě žák nesečte dva zlomky? Jenže tato koncepce dopade přesně takto, protože žádný bič není a nebude. To by pak voliči nezvolili toho, kdo o tom rozhodl. Už jsme příliš zabředli do systému, kdy se nic nemusí a nic není povinné. Navíc - pochybuji, že byste se nechal operovat lékařem, který umí 5% faktologie o této operaci, protože 95% si při té operaci přece najde na googlu.
Nemyslím si. Pokud je paměť a mysl člověka každodenně povinně utápěna v tunách balastních informací, tak tu vůli ztratí i ti nejodhodlanější se silnou vůlí. Pak už jde čistě o udržení zdravé mysli, proto to časté zavrhování učení. Jde o zdraví zejména to psychické. Celý systém je nastaven velmi špatně. Je to dlouhodobě zcela neudržitelné a neúnosné.
Takže příklad: žák se bude učit jen to, co považuje za správné, aby se naučil. Zajímá ho např. pravěk. Ten umí. Znamená to, že nemusí umět trojčlenku? Že nespočítá procentuální podíl celku? Že neví, kolik je 3/4 + 3/4? Že neví, že existuje Francie? Neví, že dýchá a co to znamená? Neví že hmota se skládá z atomů? Protože by byl zahlcen "balastními" informacemi, které pro znalost pravěku nepotřebuje?
Ale jizda teprve zacina. Nove RVP pro matematiku, okrouhani zemepisu, dejepisu a prirodopisu na 1h/tyden ... Budeme mit skvelou vzdelanostni ekonomiku.
Já myslím, že horší už to být nemůže, ta RVP stejně nejsou dodržována, rodiče studijně nenadaných dětí už eliminovali učivo prostřednictvím svých neustálých stížností, teď útočí na Cermat a systémy, které jediné zajišťují aspoň nějakou objektivitu srovnání skutečných znalostí a dovedností žáků. Vzdělání prostě bude výsadou elity. Tím se také vytváří prostor pro vytváření soukromých škol a tím pádem byznys. A o to jde taky. To, že ti mimo elitu, budou v montovnách, službách a dalších podřadných pozicích, vidím dnes jako neodvratné.
Je potřeba použít podobné techniky jako ve škole. Tedy bič, hrozbu a postrach. Nakonec podobně je tomu i v obyčejném životě.
V době wellbeingu dětí ve škole vaše návrhy bez biče, hrozby a postrachu vůbec neřeší ten problém, který dostal školství do žumpy, ve které je, takže řešením není jiný způsob předávání informací, například AI, problém je, že není bič, postrach a obavy z nepěkných známek. Tedy problém školství je absence vůle se vzdělávat!
Vsimnete si, ze ta mantra, ze vic VS = automaticky vyssi vzdelanost, zpravidla pochazi od lidi, kteri nikdy nepochopili jak funguje normalni rozdeleni. Nebo spis nemaji kapacitu ani nadhled smirit s tim, ze svet je nezavisly a na falesnou moralku nehraje.
To, co z mych vrstevniku za mych studentskych let slo a uspesne dostudovavalo FSV a FF nema az na vyjimky zhola nic spolecneho ani s vedou, a uz vubec ne s nejakym hlubokym myslenim jake zname od filosofu byt z poloviny 20. stoleni. A to je pred temer 30 lety. Za tu dobu hloupost vyrostla a ridi spolecnost.
Proto rikam, ze soucasny stav je prave vysledek (s prominutim) humanitnich blbecku prave tech, co vubec nemeli nikdy ani projit prijimacim rizenim.
Co se tyce psychoterapeutu, kazdy, kdo necemu takovemu sveri sve dite obrovsky riskuje. U knezi byla kdysi aspon urcita jistota, ze se budou drzet nejakych konvenci / viry. Ale moderni psychoterapeut ... Mam nahravku, kde "terapeutka" rika, ze se citila opravnena pred ditetem na terapii zkritiozvat udajne malou empatii matky, kterou videla poprve v zivote. Nasledne na skupinovem sezeni zverejnila informace z individualniho sezeni s otcem - opet konfliktnim zpusobem. Rekl bych, ze to byl pokus o dalsi oslabeni vztahu k rodici, aby byl "terapeuticky vztah" pevnejsi, sektarske "jen my ti rozumime". Pritom se nejedna o nejakeho outsidera. Pri reseni stiznosti nadrizeny jasne deklaroval, ze je to "slovo proti slovu" - system je "nastaveny" na profesni kryti.
Cele to je "dan" za lidi, kteri maji titul a "konaji dobro", ale jsou nebezpecni blbci
Také se obávám, že se do řídících funkcí ve školství (ale zřejmě i jinde) dostali ambiciózní diletanti. Bylo jim to tímto systémem umožněno.
Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Internet, offline Kiwix nebo chatbot jsou dnes zcela dostačující pro výuku základního teoretického přehledu neboli základního vzdělání. Minimálně u čistě popisných věd. U technických věd je to složitější zejména u praxe. Podobně u odborností spojených s praxí. Tam je lepší vedení a dohled odborníka tutora. Efektivním soukromým doučováním lze nabýt základního i středoškolského vzdělání v řádu vyšších měsíců. To hovoří za vše. Trávit 20 let ve školách je dnes už přežitek.
Na jednu zásadní věc ovšem pane Zelený zapomínáte, to by ten školák muset dobrovolně chtít takto studovat. Jenže 98% z nich dnes nechce. Hlavně proto, že v současně nastaveném systému nemusí.
Ja vim, ja jsem studoval MFF UK. A mate pravdu, sprtat nazpamet bez toho aby ty veci dohromady davaly logicky konzistentni celek, kde se detaily daji dovodit ... to bych opravdu nikdy nedal. Natoz aby mne to bavilo. I dejepis jsem se dokazal naucit jen tak 😉 ze jsem si nasel k obdobi politicko-hospodaske detaily, pak vetsinou vyvoj daval smysl, a letopocty a jmena... to uz pak nejak slo.
4 roky jsem bojoval s cestinarkou, oba jsme (asi) chapali, ze krasne literature nebudu NIKDY rozumet, a zaroven, ze to jaksi patri k vseobecnemu vzdelani a gympl neni prumka, takze stabilne 3 z literatury, 1 z libovolneho mluvnicko-slohoveho cviceni. Prezil, odmaturoval (za 1, asi za snahu, dodnes nechapu) a po letech jsem vdecny pani profesorce, ze do mne pod tlakem nacpala alespon zaklady.
Paradoxni je 😉 ze ten trening sprtani nazpamet je zatracene vhodny k zapamatovani stovek knihoven a detailu v nich ... pravda, panuji tam prisne logicke vztahy 🙂
Jo - a zadne trauma tehdy nikdo z nas nemel a nemusel kvuli nemu k psychologovi, kteri take nebyli. Ani z cestiny, ani z matematiky 🙂
To nastavení máme podobné, mám PřF MU a taky mě nikdy nebavilo šprtat fakta bez logických souvislostí, i když jsem hodně všestranná a nedělalo mi to až takový problém. To, že naše generace neměla traumata, bylo tím, že na SŠ s maturitou studovalo jen 40% populace, tedy ti, kteří na to měli intelektuální potenciál. Dnes je prý ale málo SŠ a i málo vysokoškoláků ve srovnání se světem, takže se vše dělá pro to, aby ten kdo chce mít VŠ, ji měl. Co dělají absolventi religionistiky pokud nezůstanou učit na VŠ religionistiku? Proč se studuje na VŠ rekreologie? Absolventi určení jako animátoři cestovních kanceláří. Na to přece stačí půlroční kurz! Proč by měl mít VŠ herec, když jsou konzervatoře? U absolventa VŠ si stále představujeme určitou intelektuální úroveň, tak o kolik ji zvýší DAMU? A tak by se dalo pokračovat dalšími pitoreskními obory. Nevadilo by mi to, kdyby si to zájemci o studia zaplatili. Ale vadí mi, že to všechno platíme z peněz všech! A taky ty psychology, psychoterapeuty a psychofarmaka pro ty, na studia nemají potenciál a kteří se stejně nebudou nikdy živit hlavou. Prodavači, servírky, skladníci přece nemusí mít maturitu. Ale tady se ustupuje do nekonečna v míře požadavků, a všemožně se umetá cestička, aby ji měli.
Mnojo 🙂 Zajimave je, ze (prakticky) kazdy inzenyr, fyzik, informatik musel zvladnout alespon to minimum literarnich smeru a oboru literatury, zcela mimo svuj obor. Ale je to soucast vseobecneho rozhledu a povinne mat zkousky z cestiny (nebo kdysi bylo).
Ale kdyz tentyz presah "mimo obor", zvladnuti o neco malo vice nez kupeckych poctu, pozaduje po "humanitnich" studentech, najednou to nejde. Ale pak nemame gymnazia co davaji VSEOBECNE vzdelani, resp. je to vzdelani vyrazne vychylene mimo prirodni vedy ze ?
Dnesni svrab ve skolstvi je toho dusledek, protoze absolventi bez elementarnich schopnosti logickeho mysleni dospeli, a jali se formovat skolstvi a vychovu.
To vám vysvětlím. Dnes se používá rozdělení na měkké a tvrdé obory. Ti, co vystudují tvrdé, potřebují určitou výši intelektuálních schopností. Schopnost logicky uvažovat. Zvládli by i měkké obory, ale nebavily by je, protože je tam potřeba hodně faktů našprtat nazpaměť (typicky historie). Ale ti, kteří se právě dají na studium měkkých oborů, by zřídka kdy vystudovali obor tvrdý. Na OA současnosti jsem potkala mraky žáků, kteří se byli schopni akorát našprtat nazpaměť postupy příkladů, aby tyto postupy zopakovali na písemce s jiným číselným zadáním. V okamžiku, kdy byl v písemce příklad jen podobný s těmi, které se řešily v hodinách, a měli ho vyřešit logickým postupem z doposud poznaného, skončili. To, že dostávali odpovídající známky jejich výkonu, vyvolávalo u jejich rodičů takovou nevoli, že si chodili stěžovat na "neúměrné nároky". To, že jiní žáci příklady vyřešili, nebylo bráno v potaz. A ředitelství školy nevidí to, že 9 žáků ve třídě má za 1, oni chtějí vidět těch 6, kteří mají pětku, a ty budou řešit, protože jejich rodiče si stěžují, že? Ředitelé se dnes chovají jako politici volení rodiči, protože chtějí být opět jmenováni na své posty. Co bude s žáky v budoucnu, je nezajímá. Neštítí se šikanovat své učitele, aby dosáhli přizpůsobení výuky těm, kteří si stěžují. Vůbec jim nevadí, když z nich mnozí učitelé vyrábějí tupé kopírovací stroje, hlavně, když si nikdo nestěžuje. A rodiče těch studijně nadaných neví příp. nechápou, co se děje, tak mlčí. Jejich děti zase mají radost, že se nepředřou. A když pak přijdou na VŠ a vypadnou hned v 1. semestru, hrozně se diví.
Zajímavé, jak jste si jistá hloupostí dnešních dětí a prohlašujete "Mohu zodpovědně říct, že intelektuální úroveň a výkonost současných maturantů je na úrovni tehdejších učňů." A pak napíšete nesmysl o povinné maturitě z matematiky, která nikdy od roku 1945 povinná plošně nebyla.
Vážený, vkládáte mi do úst slova, která jsem nenapsala, a pak to kritizujete. Říká se tomu demagogie. Evidentně nemáte jasno v pojmech. Takže intelektuální výkonost je důsledek spojení vrozené inteligence a jejího celoživotního rozvíjení. Ten, kdo nerozvíjí, svou intelektuální výkonnost nezvyšuje. To se děje ve školství nyní. Výuka na ZŠ se zcela přizpůsobila v této době inkluze těm ve třídě nejslabším žákům, kteří se ještě v 90. letech vzdělávali na zvláštních školách. Tím, že se jim daly asistentky, na jejichž vzdělání nejsou žádné nároky, se míra vzdělávání ostatních žáků ve třídě nezvýšila. Rodiče studijně nadaných žáků vůbec netuší, co by jejich děti měly umět a neumí. Ti kteří tuší se snaží najít soukromé školy a víceletá gymnázia, aby se jejich děti vzdělávaly přiměřeně svým schopnostem a nezlenivěly na veřejné ZŠ. A to je příčina oněch rozdílů dneška a 90. let, kterou dokazuje nejen tento článek, ale také třeba testy PISA. Povinná maturita z matematiky byla uzákoněna a měla být od šk. roku 2020/21, v dubnu 2020 byla zrušena. Je naprosto jasné, proč. Takže když mě chcete tepat, lépe si ověřujte fakta a pojmy.
V 90. letech jsem učila na učilišti přírodní vědy včetně matematiky. Pak jsem přešla učit na obchodní akademii. Mohu zodpovědně říct, že intelektuální úroveň a výkonost současných maturantů je na úrovni tehdejších učňů. A to v celém spektru - ti nejhorší v ročníku tehdy srovnatelní s dnešními nejhoršími maturanty, ti nejlepší na OA by byli možná o něco málo lepší, ale tehdy na UŠ záleželo také na oboru, zejména na oborech číšník, servírka byla fluktuace, takže to bylo horší. Hodně učňů si tehdy po vyučení dodělávalo maturitu, někteří, třeba pekaři, i na tehdy prestižní pekařské SŠ v Pardubicích. V 90. letech ještě neřídili školství rodiče nenadaných dětí a učitelé měli právo od svých žáků požadovat výkony. Kdyby se nezrušila povinná státní maturita z matematiky, odhaduji, že by maturitu mělo 30 - 50% dnešních absolventů. Ale když to dnes řekne někdo přímo a naplno, tak ho obviní z propagace komunismu, že je "nemoderní", že má ihned přestat učit, protože škodí dětem atd. Někteří rodiče si totiž dnes pod vlivem "novátorů" školství myslí, že jejich dětem v životě bude stačit umět ovládat nějakou aplikaci, a tím se uživí. Někteří možná ano, třeba skladník. Ale matematika je stále stejná, buď mi to myslí, a vyřeším úlohu, a nebo ji nevyřeším, a to že je 35 let po revoluci na to nemá vliv. Někteří se totiž chovají tak, že myšlení bolí, a co je horší, dožadují se toho, aby se právě jim výuka přizpůsobila. A evidentně se jim to zejména poslední dekádu daří. Chápu, že wellbeing je také důležitý, ale je asi jasné, že není možné, aby byli všichni happy a ještě měli vysoké dovednosti.
Vážený autore, až dodnes mě vůbec nenapadlo, že by mohla být tato pohádka takto vnímána. A jsem si jistá, že to nenapadlo ani autory pohádky. Jistě nebyl záměr traumatizovat koktající. Předpokládám, že i vy se dnes na to díváte s větším nadhledem. Pohádka dnes už patří mezi českou klasiku a má svou hodnotu. Určitě se na ni dívat nebudete, ale jak vidíte v jiných příspěvcích, když budeme hyperkorektní, budeme muset zavrhnout většinu z nich. Při čtení vašeho příspěvku jsem si nejprve myslela, že píšete o Nesmrtelné tetě. Já bych většině pohádek vyčetla, že vychovávají dívky do role křehké pasivní princezny, která musí být zachráněna princem a žije tedy život, který sama nemůže vůbec ovlivnit. Zcela submisivní úloha, která se zřejmě dříve od ženy očekávala. Některé pohádky, aby s tímto bojovaly, jsou zase otočené o 180 stupňů, kdy se princezna chová jako muž, což taky není úplně ono. Například princezna Fantaghiro. Ale je to krásná výpravná pohádka, která neublíží. Takže vezměme pohádky jako něco, co dětem i nám ostatním otevře dveře do říše fantazie, co děti naučí rozpoznávat dobro a zlo, co je naláká na to, si pohádku přečíst a zlepšit se tím ve čtení, vždy to bude lepší než brouzdání po sociálních sítích, sledování pochybných influencerů apod.
Cituji: "Stejně tak i Zpěvák roku - Marek Ztracený s manželkou Marcelou. Oba oblékly outfit od návrháře Lukáše Macháčka".
To, že neustále dělají chyby v i/y při shodě podmětu s přísudkem různí diskutující na internetu, se dá pochopit, jsou to lidé různé úrovně vzdělanosti. Profesionální novináři tím ale ukazují svou neprofesionalitu.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Takže z článku vyplývá - přírodní parfémy mohou devastovat přírodu, syntetické jsou zbytečná chemie a obojí mohou mít alergizující potenciál. Nejlepší je nepoužívat nic. No čím se ale bude živit slečna vědkyně jmenovkyně? Ještě, že je dost potenciálních zákazníků, kterým je to jedno.