Problém je v rodině i ve školství. A to spolu souvisí. Jde o úpadek vzdělanosti v celé společnosti. Výsledek aktivit lidí, líných se vzdělávat, a vydávající se za "novátory". Proč se učit něco, co si mohou vygooglit, ne? A tento mor nevzdělanosti se šíří celou společností, do popředí a na vedoucí pozice se dostávají ambiciózní diletanti. Je jich plná politika a dostávají se na nejrůznější pozice státních organizací, jako jsou nejrůznější úřady, ale i školství a další orgány státní moci. Bůh s námi (jak říkáme my ateisti).
Na Vysočině, kde jsem žila do r. 2017 byly šípkové keře i u plotů zahrad. Tady v J.Č. jsou šípkové keře málo a daleko. Tak už jsem je začala pěstovat poblíž osídlení. Na sídlištích by mohly růst "Růžové paloučky". Pokud člověk prochází kolem šípkového keře, může si utrhnout 1 - 2 šípky každý den.
To ale stejně jen několik dnů v roce, snad týdnů. Mně šlo o to, že z článku vyplynulo: není třeba jíst papriku, pomeranče, stačí si vzít šípkovou marmeládu. Nebo si uvařit šípkový čaj. A to jsou zcela nesprávné informace, které by někdo, fundovaný problematice, nikdy nedal.
Tohle jídlo je možná chutné, rychle se připraví, ale nevidím v něm téměř žádnou biologickou hodnotu jídla. Jasně, jde k tomu udělat zeleninový salát a tím ji zvýšit, ale to už nebude 30 minut. Jsou to prakticky špagety se sýrem, ale linguine od Pohlreicha zní mnohem lépe, že? Nevidím důvod zkoušet recept. Myslím, že prvotní měřítko hodnocení jídla by mělo být - co přináší mému tělu. Druhé - jak mi chutná. V tomto případě je to rychlost přípravy - to by nemělo být to nejzásadnější při výběru. Funkcí jídla nemůže být pouze rychle zahnat hlad. Jsme to, co jíme.
Autorčina absolutní neznalost problematiky. Kolik vitamínu C, flavonoidů, ......... a dalších na teplo choulostivých užitečných fytochemikálií tam zůstane po tepelném zpracování? Šípkový čaj se vaří několik minut, někdo i desítky minut. A marmeláda? Z kilem cukru? To pozitivní zcela vygumujeme. Kdo požvýká tolik sušených či čerstvých šípků, aby vyrovnal jedno kiwi? Jednu papriku? Budete to dělat denně?
Ne, já očekávám, že na mě učitel nebude přenášet svou neschopnost. A jestli to chcete hodit na mě, tak mi nejprve vysvětlete, proč není problém v hodinách jiných učitelů. Ale očekávám, že po tomto dotazu bude následovat hrobové mlčení. Tak si říkám, jestli vy jste se v tom sama náhodou nepoznala.
Problém možná jiní učitelé nemají, protože dělají ty animátory. Dnes je totiž základní školství v takovém stavu, že spousta učitelů říká, že děti vlastně jen hlídají. Koncepce mateřských škol, kde učitelka dětí hlídá, zabaví a jako bonus je něco naučí, například zavázat si tkaničku, zcela přešel na ZŠ. Učitelé nenaučí ani ty nejnadanější děti na státní standard (dán RVP), a rodiče, kteří nepochopili, že škola se zcela přizpůsobila těm nenadaným a "obětovala" ty nadané, aby si rodiče těch nenadaných nestěžovali, "a byl klid", před přijímačkami na SŠ prozřou, zaplatí nákladné kurzy, aby jejich děti nebyly už dopředu znevýhodněny, a pak kritizují systém a Cermat (stačí sledovat diskuse), a používají k tomu nepravdy. Například to, že v kurzech se žáci musí našprtat to jejich. Jsem učitelka matematiky a mohu kvalifikovaně prohlásit, že přijímačky jsou postaveny na tom, že žák umí přemýšlet. Takže ti tupí šprti, kteří se umí jen nazpaměť a často bez pochopení problematiky naučit postupy "typových" úloh, mají menší šanci než ti, kteří umí přemýšlet. A ti, co mají hodné a bezproblémové učitele, kteří je toho ale naučili málo, buď se to v kurzech rychle naučí, a nebo ne, a pak budou jejich rodiče akorát nadávat a psát stížnosti, přitom problém je na jejich ZŠ, která se "jen" přizpůsobila trendu. To je ta pravá příčina toho, proč se vzdělanost v našem státě stále hlouběji propadá. To ale neznamená, že nejsou neschopní učitelé. V každém povolání jsou povolaní a vyvolení. Tak proč by to u učitelů mělo být jiné?
Tohle je těžké téma, protože mnozí pedagogové jsou neschopní. Mě si jednou pozvala učitelka mého syna a stěžovala si na něj, že je nepozorný, ať s tím něco dělám. Překvapeně koukala, když jsem jí sdělil, že je to na ní, aby upoutala jeho pozornost, že já zodpovídám za jeho chování doma, ona ve škole. Navrhovala psychologickou poradnu. Na to jsem jí řekl, že jestli si to opravdu přeje, tak to udělám, ale v nejlepším případě mu budou diagnostikovat ADHD, a ona mu bude muset vypracovat individuální plán výuky, ale jednodušší pro ni bude, když začne učit zajímavěji a děti více přivýuce více zapojovat na na místo využívání dlouhodobého monotónního frontálního výkladu. Pak už si nikdy nestěžovala. I když vím, že kolegům vykládá, že má chudák smůlu, že vyfasovala tu nejhorší třídu, protože takových dětí tam má hodně.
Na druhou stranu, ať si o některých pedagozích myslím co chci, nikdy jsem neúspěch dětí nesváděl na učitele, v tom má článek pravdu, že to je velmi zhoubné.
Zřejmě od učitele očekáváte, že není jen vzdělavatel, vychovatel, ale i animátor. Ale to se studuje na jiné škole, třeba na rekreologii. Je otázka, zda si vás učitelka již nepozvala například proto, že pochopila, že to nemá smysl. Právě řešení takového problému je totiž postaveno na spolupráci školy s rodiči, ale zřejmě to funguje jen tehdy, když rodiče fakt chtějí.
Tak třeba náš přední neurochirurg Beneš v mládí vypadal, podle ne-výsledků ve škole, že je snad mentálně nedostatečný - měl štěstí, že ho jeho otec, taky přední neurochirurg, vzal tehdy k testům, kde se ukázalo, že mu prostě nevyhovuje systém vzdělávání, že je nadprůměrně inteligentní. A ve svém oboru pak udělal kariéru a pomohl a pomáhá spoustě lidem.
A teď babo raď, jak objevit a probudit v dětech a mladých lidech jejich potenciál, který nemůže podléhat jednotnému měřítku, protože každý z nich ( z nás) má jiné předpoklady, jiné možnosti, jiné hranice. Co a jak s tím?
Navíc - k čemu spěje současné školství? Ke sněhovým vločkám? Ke zploštění znalostí využitelných v praktickém hmotném ( fyzikálním, chemickém a matematickém) světě?
Sněhové vločky nevytváří škola, ale okolí dítěte. Zejména sociální sítě. Škola se jen snaží "nešlápnout jim na kuří oko", neboli systém je zařízen tak, že škola musí jít rodičům na ruku, a pokud by se nějaký učitel vzpouzel, systém s ním zatočí.
Závody formule jsou showbyznys? Já jsem si myslela doteď, že sport. Tak jak to je s vaším všeobecným přehledem?
Závodně jsem hrála volejbal, provozuji mnoho sportů rekreačně, "motosport", kdy si někdo vozí zadek, spaluje přitom neobnovitelná paliva, vyprodukuje spoustu smradu a skleníkových plynů aby si zvedl své ego, a přitom je jen nástrojem reklamy, ať už si to uvědomuje nebo ne, je pro mě showbyznys. A nebojte, můj všeobecný přehled je v pořádku. Aspoň pokud jde o ty opravdu hodnotné oblasti.
Narážím na fakt kolik bodů je potřeba mít z těch testů v různých regionech, aby byl uchazeč přijat (samozřejmě kdyby to nebyl Cermat, ale test od místního prof. matiky, tak by to bylo úplně stejné, dokonce hůře predikovatelné pro uchazeče) (nebo kdyby vylosovali každého 4. uchazeče s průměrem do 1.2, tak by to bylo ultra nespravedlivé). V Rumburku stačí z testu 40 bodů pro přijetí, v Praze se musí nadrilovat na 80 bodů. Někde jsem četla, že 60 bodů už by mělo stačit na gympl, kromě těch velkých měst. Nevím, na kolik bodů by napsal premiant ten test bez ročního drilu, ale tipuji, že se tím drilem dá nahonit třeba 20 - 40 bodů. Teď, kdo se dokáže nadrilovat na 80 bodů? To už si vymýšlím- odpadnou takové ty velmi pracovité holky, které jsou dobré na jazyky, ale nejde jim matika (ale díky těžké matice na gymplu, pak zvládnou matiku na vysoké škole nebo studují jazyky, na gymplu mají krom matiky jedničky, protože jsou nejpracovitější). Odpadnou chytří kluci flákači, co se nikdy neučili a do páté třídy měli samé jedničky, a začnou se učit až na vyšším gymplu, vysokou školu nedokončí, ale jsou dobří v zaměstnání a mají i díky gymplu pravopis bez chyb. Prostě, že se v Praze nedostávají žáci se 70 body není chyba Cermat, ani základek, ani se to nezlepšilo digitalizací, prostě je příliš moc chytrých dětí dychtících po těžším vzdělání na málo škol a to je mrhání. Samozřejmě ne všechny nadané děti chodí na osmiletý gympl (někteří rodiče třeba preferují odborné školy).
Celosvětově dochází k hromadění lidí ve velkých městech. Je zde práce a VŠ. Na VŠ přicházejí studovat lidé z celé republiky, pak tu seženou lépe i práci, tak zůstávají. Inteligence je dědičná, takže se tu koncentrují nadané děti a nabídka škol je tím teď nedostačující. Otázka je, jestli kdyby se otevřelo více škol, bude na nich mít kdo učit, protože jsem opakovaně četla, že na pražských školách chybí učitelé dokonce i na gymnáziu. Ale za to všechno Cermat nemůže!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Takže mohu říct, že žáci vědí o historii kulový.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nejen o historii. Vykládal mi kolega, že jeho známý, učitel, se mu svěřil s touto příhodou: zastavila ho na chodbě sedmačka a ptala se, kolik je hodin, že si zapomněla mobil. Řekl ji, že na té chodbě jsou přece hodiny. A ona na to, že to nepozná, že to umí jen na digitálních. Takže tak je to dnes s úrovní.