Vždyť jsem jí to taky neřekla, jen jsem si to myslela, taky proto, že jsem se sama necítila moc dobře.

Nicméně, je spousta mladých, kteří se chovají úplně normálně, ani s despektem, nenávistí nebo útrpností. Zaplať pámbu.

Na takovou reakci pokladní by můj muž dokázal odpovědět pravděpodobně velmi nezdvořile. Jako například: "Vy, kdybyste se dobře učila, tak byste nemusela sedět tady za kasou. Ale učení vás asi bolelo, že?" ...Když jsem byla před dvěma lety v nemocnici, tak sestra jásala, že si dokážu obléknout sama ponožky. Měla jsem, chuť se jí zeptat, v kolika letech jí pacient připadá jako kandidát na nemohoucnost, včetně té duševní.

Tedy takovouhle drzost, co předvedla tvoje kamarádka z dětství, to si člověk nevymyslí, to se mi zdá až neuvěřitelné, musela mít zvlášť otrlou povahu. Kdysi jsem půjčila peníze spolužačce, která byla v nouzi. Musela jsem z ní pak peníze páčit. Vracela nerada po splátkách. Poslední dva tisíce už jsem oželela, když začala zase kvílet, jak je na tom špatně a tak jsem jí řekla, ať si je nechá. Pak jsem ovšem zažila na třídním srazu, jak hostí kamarády. Frajerka. To mne opravdu velmi rozzlobilo.

Maruško, jsem na řadě. Co mé umělewcké úspěchy? 🙂)))))

To mne opravdu rozesmálo. Krásný článek. Se svými největšími oblíbenci, všichni jsou z řady muzikantů, se taky ráda fotím, není jich mnoho, ještě mi jeden chybí.

To je kouzelný článek. 🙂

Pod to se můžu podepsat.