Přestože by mě zřejmě autor označil za konzervativního diváka, akční princezny a tichý vědátor princ mi vůbec nevadí. Ekologické a válečné problémy, plundrování přírodních zdrojů - to všechno tady, bohužel, je a může to mít své místo i v pohádce. Jen jsem té pohádce nějak nevěřila. Spousta věcí působila povrchně, prvoplánově, falešně. Jako by autor a režisér chtěli sdělit závažné poselství, ale nenašli slova, která by nezněla jako prázdné fráze. V mých očích tomu nepomohlo ani použití motivů z úspěšných českých pohádek a stejné lokace (např. Bouzov). Proč to udělali? Protože je nic lepšího nenapadlo? Nebyla jsem nadšená ani z kostýmů a dekorací. Nejpřesvědčivěji na mě působily scény se starým horníkem. Já vím, je těžké natočit pohádku, aby působila nově, svěže a zaujala, protože většina pohádkových příběhů už s větším, či menším úspěchem zfilmovaná byla. Přestože nakonec všechno dobře dopadlo a zlo bylo po zásluze potrestáno, přišlo mi to celé nějak chladné. Navzdory projeveným citům, objetím a vyznáním lásky. Možná se v množství motivů a slov nějak ztratila opravdovost.
Přečetla jsem spoustu komentářů k téhle nové pohádce. Některé byly i pozitivní a obsahovaly dobré rady pro nás škarohlídy, které pohádka nenadchla. Prý ji nemáme neustále srovnávat se starými zkostnatělými Třemi oříšky pro Popelku a podobnými klasickými pohádkami. Já bych nesrovnávala, ale nějak mi to nejde, když si tahle "nová" pohádka velmi okatě vypůjčila motivy ze spousty úspěšných českých pohádek. Zírala jsem na obrazovku a říkala si, jestli si dělá režisér legraci, protože využil i stejné lokace (např. Bouzov). Někdo kritizoval vzhled princezen a byl vzápětí nařčen z body shamingu. Mně vůbec nevadilo, jak princezny vypadají, já jsem jim jen chvílemi prostě nevěřila. Ten "strašlivý" loupežník byl spíš ňouma, když se dal tak snadno oblbnout, ale to byla aspoň legrace. Navíc jsem získala dojem, že režisér podceňuje jak inteligenci diváka, tak inteligenci prince a princezen. Kostým zlé královny byl jak z jiného světa. Proč? Aby bylo na první pohled jasné, kdo je ten největší zloduch? To se přece pozná podle toho, jak jedná. Nebo to bylo proto, že se královna potřebovala neustále ujišťovat, že nestárne? To by zase poněkud snižovalo její inteligenci, protože hlavní padouch by měl být co nejméně nápadný, aby mohl pořádně a dlouho škodit. Nápady možná dobré, ale nedomyšlené a nedotažené. Úplně mě odrovnal ten konec, který vyzněl jako reklama na jáchymovské lázně. Nějak se vytrácí to, kvůli čemu byly naše pohádky tak úspěšné i v zahraničí. Přirozenost, lidskost. Prostě to, co zahřeje u srdce. A ať mi nikdo neříká, že přirozené lidské hodnoty jsou dnes už přežitek.
Přečetla jsem spoustu komentářů k téhle nové pohádce. Některé byly i pozitivní a obsahovaly dobré rady pro nás škarohlídy, které pohádka nenadchla. Prý ji nemáme neustále srovnávat se starými zkostnatělými Třemi oříšky pro Popelku a podobnými klasickými pohádkami. Já bych nesrovnávala, ale nějak mi to nejde, když si tahle "nová" pohádka velmi okatě vypůjčila motivy ze spousty úspěšných českých pohádek. Zírala jsem na obrazovku a říkala si, jestli si dělá režisér legraci, protože využil i stejné lokace (např. Bouzov). Někdo kritizoval vzhled princezen a byl vzápětí nařčen z body shamingu. Mně vůbec nevadilo, jak princezny vypadají, já jsem jim jen chvílemi prostě nevěřila. Ten "strašlivý" loupežník byl spíš ňouma, když se dal tak snadno oblbnout, ale to byla aspoň legrace. Navíc jsem získala dojem, že režisér podceňuje jak inteligenci diváka, tak inteligenci prince a princezen. Kostým zlé královny byl jak z jiného světa. Proč? Aby bylo na první pohled jasné, kdo je ten největší zloduch? To se přece pozná podle toho, jak jedná. Nebo to bylo proto, že se královna potřebovala neustále ujišťovat, že nestárne? To by zase poněkud snižovalo její inteligenci, protože hlavní padouch by měl být co nejméně nápadný, aby mohl pořádně a dlouho škodit. Nápady možná dobré, ale nedomyšlené a nedotažené. Úplně mě odrovnal ten konec, který vyzněl jako reklama na jáchymovské lázně. Nějak se vytrácí to, kvůli čemu byly naše pohádky tak úspěšné i v zahraničí. Přirozenost, lidskost. Prostě to, co zahřeje u srdce. A ať mi nikdo neříká, že přirozené lidské hodnoty jsou dnes už přežitek.
Přečetla jsem spoustu komentářů k téhle nové pohádce. Některé byly i pozitivní a obsahovaly dobré rady pro nás škarohlídy, které pohádka nenadchla. Prý ji nemáme neustále srovnávat se starými zkostnatělými Třemi oříšky pro Popelku a podobnými klasickými pohádkami. Já bych nesrovnávala, ale nějak mi to nejde, když si tahle "nová" pohádka velmi okatě vypůjčila motivy ze spousty úspěšných českých pohádek. Zírala jsem na obrazovku a říkala si, jestli si dělá režisér legraci, protože využil i stejné lokace (např. Bouzov). Někdo kritizoval vzhled princezen a byl vzápětí nařčen z body shamingu. Mně vůbec nevadilo, jak princezny vypadají, já jsem jim jen chvílemi prostě nevěřila. Ten "strašlivý" loupežník byl spíš ňouma, když se dal tak snadno oblbnout, ale to byla aspoň legrace. Navíc jsem získala dojem, že režisér podceňuje jak inteligenci diváka, tak inteligenci prince a princezen. Kostým zlé královny byl jak z jiného světa. Proč? Aby bylo na první pohled jasné, kdo je ten největší zloduch? To se přece pozná podle toho, jak jedná. Nebo to bylo proto, že se královna potřebovala neustále ujišťovat, že nestárne? To by zase poněkud snižovalo její inteligenci, protože hlavní padouch by měl být co nejméně nápadný, aby mohl pořádně a dlouho škodit. Nápady možná dobré, ale nedomyšlené a nedotažené. Úplně mě odrovnal ten konec, který vyzněl jako reklama na jáchymovské lázně. Nějak se vytrácí to, kvůli čemu byly naše pohádky tak úspěšné i v zahraničí. Přirozenost, lidskost. Prostě to, co zahřeje u srdce. A ať mi nikdo neříká, že přirozené lidské hodnoty jsou dnes už přežitek.
Autor má naprostou pravdu. Učím na 2. stupni ZŠ. Za pár let jdu do penze. Nedávno jsme měli školení, kde se probíralo naplňování tzv. digitálních kompetencí ve všech vyučovacích předmětech. Já bych měla při ČJ učit děti psát ve Wordu a počítač pořádně zapojit i do VV. Nejsem odpůrce všeho nového, spoustu smysluplných věcí při výuce používám. Když jsem podotkla, že je nemohu kvalifikovaně učit něco, co sama správně neovládám, protože jsem se nikdy neučila psát na stroji (potažmo na počítači), neboť postrádám ekonomické vzdělání, dověděla jsem se, že si to musím ve svém volném čase doplnit, protože jsou na to metodické materiály. Já samozřejmě na počítači píšu (stylem rychlejší datel), dodržuji náležitosti týkající se např. členění textu, ale nemám chuť cpát do dětí, že něco musíme napsat formálně takhle a všechno ostatní je špatně. Na to, kdy mám pak s dětmi zvládnout plánované učivo, jsem se raději neptala. Umět využívat digitální technologie je důležité, ale proč s tím začínat už u malých dětí? Ať se napřed naučí psát rukou, rozvíjejí jemnou motoriku, poberou trochu rozumu a udělají si vlastní názor na to, do jaké míry a co budou pro svůj život potřebovat. Opravdu chceme další generace s digitálně vymytými mozky, které nebudou schopny cokoli dělat rukama? Opravdu chceme takovou totální závislost? Lidé se budou nevědomky dobrovolně izolovat od ostatních, protože budou mít dojem, že je to správné. Proč se sami jako nevědomé ovce hrneme vstříc vlastní zkáze? Čím méně budeme přemýšlet a jen plnit rozkazy, tím lépe budeme ovladatelní. Kam se poděl zdravý selský rozum?
To je zase perla! Jestli máme češtinu v malíčku? To si tedy autorka troufá!
Otázka č. 1 - chtějí VĚTU se správným tvarem slova výjimka, ale u správné varianty chybí na konci VĚTY tečka.
Otázka č. 9 - katastrofa v přímém přenosu. Dvě špatné možnosti. Ranní se odjakživa píše se dvěma n, zatímco polední s jedním n, ale jako chybná je označena správná varianta rod činný a trpný.
Zajímalo by mě, který nedouk to vytvořil.
Pro ty, kteří se bouří proti té nabyté/nabité baterii - měla být označena chybná odpověď - tedy nabytá.
O otázce se zvířaty se nebudu šířit. Odlišný vzor u slova kůň prostě každého nenapadne.
Slovo akademický má spojitost především s vysokými školami.
Češtinu učím přes třicet let, ale stále se nestačím divit, čeho jsou někteří "znalci" schopni.
Je hodne tlustej
Nejhorsi je, ze ma velkej zadek a tlusty stehna
Svatá prostoto, ...
Ale nezoufejte, brát si ho nemusíte. On by Vás určitě nechtěl. Má krásnou manželku, které to (na rozdíl od Vás) myslí a také výborně zpívá, a dvě kouzelné holčičky. A jen tak mimochodem - slyšela jste ho někdy zpívat? Myslím naživo. Já mnohokrát. Vždycky to byl zážitek.
Já myslím, že je to celkem jasné, ale dobře, pokusím se to vysvětlit. Stojím samozřejmě na straně tenistů. Nemohli ovlivnit ani počasí, kvůli kterému se vše posunulo, ani organizaci turnaje. Můj příspěvek směřuje k tomu, aby si každý rádobyznalec představil, jak by to vypadalo, kdyby on měl naši vlast reprezentovat ve své profesi na olympiádě, byl vystaven všemu tomu, čemu jsou vystaveni oni, a pak by ho v diskusi někdo takhle dehonestoval. Snad už je to pochopitelné.
Zase výlevy mudrce gaučáka. To je tedy počteníčko! Tak si představte, že by se konala olympiáda právě v té profesi, kterou vy vykonáváte. Zaměstnavatel by vám napřed dal možnost důkladně natrénovat, takže byste si mohli libovolně prodloužit směny a makat se stopkami v ruce, aby se ta nejvyšší kvalita dostavila v tom nejkratším možném čase. Že už jste připraven? Fajn, tak šup do kvalifikace! Nevyšlo to? To jste tomu asi nedal všechno, co jste mohl, trochu jste se flákal, co? Vyšlo to? Skvělé! Jeďte, my to klidně zaplatíme, ale bez medaile se nevracejte, přece vás neposíláme na dovolenou, ale na olympiádu. Zadarmo se rekreovat, to by chtěl každý! Vy jste se nedostal ani do finále? Žádné prémie nebudou, ale pěkně nám zaplatíte to, co jsme do vás vrazili, když nejste schopen být mezi prvními třemi na světě!
Jak se vám to líbí? Že by vám taková olympiáda mohla být ukradená, ať vám s tím šéf vleze na záda? Že k vyhovující kvalitě vaší práce bohatě stačí průměrný výkon, který obvykle podáváte? V pořádku, ale pak nekritizujte ty, kteří chtějí daleko víc, protože být mezi těmi sportovci, kteří se tam probojovali, zdaleka ten průměrný výkon převyšuje. Že za to dostávají taky daleko víc peněz? Souhlasím, ale oni jdou s kůží na trh, dívá se na ně celý svět, podřizují tomu vše. Že je k tomu nikdo nenutil? To máte pravdu. O to větší obdiv si zaslouží.
Diskuse je zase plná výlevů mudrců gaučáků od lahváče a zapšklých dam. To je tedy počteníčko! Tak si představte, že by se konala olympiáda právě v té profesi, kterou vy, největší remcalové, vykonáváte. Zaměstnavatel by vám napřed dal možnost důkladně natrénovat, takže byste si mohli libovolně prodloužit směny a makat se stopkami v ruce, aby se ta nejvyšší kvalita dostavila v tom nejkratším možném čase. Že už jste připraveni? Fajn, tak šup do kvalifikace! Nevyšlo to? To jste tomu asi nedali všechno, co jste mohli, trochu jste se flákali, co? Vyšlo to? Skvělé! Jeďte, my to klidně zaplatíme, ale bez medaile se nevracejte, přece vás neposíláme na dovolenou, ale na olympiádu. Zadarmo se rekreovat, to by chtěl každý! Ty ses nedostal ani do finále? Jak to, že jsi skončil až na sedmém místě? Žádné prémie nebudou, ale pěkně nám zaplatíte to, co jsme do vás vrazili, když nejste schopní být mezi prvními třemi na světě!
Jak se vám to, vy mudrcové od půllitru, líbí? Že by vám taková olympiáda mohla být ukradená, ať vám s tím šéf vleze na záda? Že k vyhovující kvalitě vaší práce bohatě stačí průměrný výkon, který obvykle podáváte? V pořádku, ale pak nekritizujte ty, kteří chtějí daleko víc, protože být mezi těmi několika desítkami tenistů, kteří se tam probojovali, zdaleka ten průměrný výkon převyšuje. Že za to dostávají taky daleko víc peněz? Souhlasím, ale oni jdou s kůží na trh, dívá se na ně celý svět, podřizují tomu vše. Že je k tomu nikdo nenutil? To máte pravdu. O to větší obdiv si zaslouží.
Milenka má na pana manžela na rozdíl od manželky čas? No aby ne! Je bezdětná a nemá tím pádem na krku jako bonus k zaměstnání ještě péči o pětičlennou domácnost. Takže je stále dobře naladěná, načančaná a vstřícná. A tady je zakopaný pes. Jak to, že má manžel čas na milenku, když manželka celé dny jede jak fretka? Strašně ho rozmazlila. Ve snaze, aby měl doma perfektní servis a zázemí, udělala tu největší chybu, jakou může vdaná žena udělat. Přestala myslet na sebe, takže se z ní časem stalo příslušenství k domácnosti, které je tak samozřejmé, že si ho nikdo ani nevšimne. Uhnaná uklízečka není atraktivní pro nikoho. Manžel má doma všechnu péči, proto se chudák nemůže rozhodnout. Udělá pro něj milenka totéž? Pokud o něj paní chce přes to všechno ještě bojovat, musí mít nabito ostrými. Ať si vše promyslí a sepíše a zkusí se s ním věcně dohodnout na změnách v chodu domácnosti a párové terapii. V klidu, protože hádky a vyčítání nikam nevedou, to už vyzkoušela. To bude strašně těžké, ale jinak se nepohnou dál. Pracují oba, takže i manžel by měl přiložit ruku k dílu. Alespoň vozit děti na kroužky a domů nebo nakoupit. Navíc, pokud k rozvodu opravdu dojde, bude se s nimi taťka (jestli je má opravdu rád) stýkat alespoň jednou za měsíc o víkendu a pak je bude mít na starost dva dny všechny tři. Ať se na to s milenkou připraví. V případě dohody získá paní čas jen pro sebe. Ať jde ke kadeřníkovi, na kosmetiku, koupí si něco na sebe, začne se trochu rozmazlovat. Potřebuje to a její děti taky, aby pochopily, jak je spokojená mamka důležitá, a nezačaly se k ní chovat jako tatínek.
Také se mi líbí. Včera jsem to řekla v diskuzi k jdnomu z prvních článků, kdy ještě nebyly ty vášně tak vyhrocené a to jsem se o sobě dozvěděla věcí 😄.
Mně se líbilo i to oblečení inspirované Kupkou a jeho "barevnými čarami" a také jsem to tehdy schytala. Nakonec, pokud se dobře pamatuji, bylo velmi kladně přijato.
Jo, to se člověk dozví, když si troufne myslet si něco jiného než diskutující většina. Naše olympijské kolekce ( jak ty nástupní, tak ty funkční) za posledních cca 20 let se mi vesměs líbily. Už toho dost pamatuju a jedním z nejvtipnějších kousků byly londýnské gumáky a deštníky. Občas mi připadá, že jsme se nějakým obloukem částečně přenesli zpátky před rok 1989. Myslet si můžete, co chcete, ale běda, když to někde řeknete nahlas. Sice vás pravděpodobně nezavřou, ale budete nějakým zapšklým jedincem oficiálně prohlášeni za vyvrhela, se kterým není radno souhlasit nebo se dokonce stýkat.
Já Vám rozumím a i v něčem souhlasím, ale asi se na to dívám z jiného úhlu pohledu než Vy. Nemusí být všechno uniformní, nebo se řídit pravidly, ale tohle se prostě nepovedlo. Mějte mě třeba za burana, ale přes to, že jsem návrháře poslochala v TV, kde si to pěkně obhájil, stejně to nepomohlo. Netvrdím ovšem, že mám správný názor. Mám prostě jiný vkus.
To je právě to. Proč bych Vás měla považovat za burana? Protože máte jiný vkus? Vůbec ne, každý máme nějaký vkus. Jen mě trochu popuzují vyjádření typu - tohle se nepovedlo, to je hnus, atd. Proč lidé ve svých soudech zobecňují, jako by mluvili za všechny? Stačí říct, že se mi to nelíbí, že mi to připadá hnusné, a případně napsat proč. O nic jiného nejde.
Tenhle návrh Al tu mnozí vychvalují. Líbí se jim zřejmě proto, že je kompilátem všeho, co by si lidé přáli, aby v olympijské kolekci bylo. Dopadlo to bohužel podle toho, protože víc většinou neznamená lépe. Připomíná mi to divadelní kostýmy nebo úbor krotitele a zřízenců v cirkuse. Nic proti divadlu ani cirkusu, tam to patří. Jsou tam doslovně a natvrdo zkombinované oděvní prvky za několik posledních století. Je tam spousta zbytečných popisných detailů, je to teatrální, přeplácané, schází tomu lehkost a vzlet. Prostě tomu chybí ten člověk s tvůrčí invencí, který by to, co ho nejvíce osloví, nenásilně spojil v jeden celek tak, aby oblečení mělo švih a bylo současné. Když to někdo udělá po svém, diskutující veřejnost je zhnusena a přemýšlí, který vlivný strýček mu zakázku dohodil, a kolik za tu hrůzu ten diletant asi dostal. Z takových reakcí je mi fakt smutno. Chodím po tomhle světě už dost dlouho, ale určité věci se prostě nemění.
Viděla jsem návrh Al, který mnozí vychvalují. Líbí se jim zřejmě proto, že je kompilátem všeho, co by si lidé přáli, aby v olympijské kolekci bylo. Dopadlo to bohužel podle toho, protože víc většinou neznamená lépe. Připomíná mi to divadelní kostýmy nebo úbor krotitele a zřízenců v cirkuse. Nic proti divadlu ani cirkusu, tam to patří. Jsou tam doslovně a natvrdo zkombinované oděvní prvky za několik posledních století. Je tam spousta zbytečných popisných detailů, je to teatrální, přeplácané, schází tomu lehkost a vzlet. Prostě tomu chybí ten člověk s tvůrčí invencí, který by to, co ho nejvíce osloví, nenásilně spojil v jeden celek tak, aby oblečení mělo švih a bylo současné. Když to někdo udělá po svém, diskutující veřejnost je zhnusena a přemýšlí, který vlivný strýček mu zakázku dohodil, a kolik za tu hrůzu ten diletant asi dostal. Z takových reakcí je mi fakt smutno. Chodím po tomhle světě už dost dlouho, ale určité věci se prostě nemění.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Proti provětrávání žánru, akčním princeznám ani tichému vědátorovi princi vůbec nic nemám. Ekologické a válečné problémy, plundrování přírodních zdrojů - to všechno tady, bohužel, je a může to mít své místo i v pohádce. Jen jsem té pohádce nějak nevěřila. Spousta věcí působila povrchně, prvoplánově, až falešně. Jako by autor a režisér chtěli sdělit závažné poselství, ale nenašli slova, která by nezněla jako prázdné fráze. V mých očích filmu hodně uškodilo použití motivů z úspěšných českých pohádek a stejné lokace (např. Bouzov). Proč to tvůrci udělali? Protože je nic lepšího nenapadlo? Kdo ví. Nebyla jsem nadšená ani z kostýmů a kulis. Nejpřesvědčivěji na mě působily scény se starým horníkem. Já vím, je těžké natočit pohádku, aby působila nově, svěže a zaujala, protože většina pohádkových příběhů už s větším, či menším úspěchem zfilmovaná byla. Přestože nakonec všechno dobře dopadlo a zlo bylo po zásluze potrestáno, přišlo mi to celé nějak chladné. Navzdory projeveným citům, objetím a vyznáním lásky. Možná se v množství motivů a slov nějak ztratila opravdovost.