Panickou poruchu mám několik let. Je to opravdu problém, který okolí nechápe a udiveně kroutí hlavou. Každý večer chodím spát s hrůzou co si mozek zase vymyslí.Rady typu běž se proběhnout a usneš jsou vážně na facku. Panika je u mě denní chleba, akorát se mění intenzita. Skoro nechodím ven a jít mezi lidi je velké sebezapření. Horší je, že přestanete navštěvovat přátele i rodinu, nebo se na poslední chvíli omluvíte. Párkrát to jakžtakž pochopí, ale pak už s vámi moc nekomunikují, protože jste" divný". Žádný den není v pohodě a lékaři to bagatelizují.Zažila jsem doktora, který zareagoval slovy" panická porucha? Hmm máte tam ještě něco jiného?."Beru antidepresiva, trochu pomáhají, ale stane se z vás člověk bez emocí ,fungujete , ale je to jako, když plavete v bazénu naplněným medem.
Jako by jste psala o mě 😢
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Taky mám mámu o kterou bych se nedokázala starat,přebalovat,krmit,koupat, nemám na to abych to zvládla.A už přišel ten čas kdy to potřebuje ale já nechci.Možná mě za to někdo odsoudí ale bohužel nemůžu.
1 odpověď