Jak jste přišla na to, že vyžehlené nikdo už nenosí, kde?Praha, holky 17-19 let, vždy vyžehlené vlasy. Snad celá střední škola, minimálně všechny "in krasavice". Naše bez toho snad ani nevyjde z baráku (zatímco já si vlasy spíš občas natočím).

Proč? Pracujete jako dětský psychiatr/psychoterapeut a potřebujete víc klientů, tj. dětí bez jasného domova a se zničenou psychikou?

Budete se divit vážená, ale stalo se mi to taky. Bylo mi asi deset, možná dvanáct. Onanista v metru. Úplně jsem zrudla a nevěděla, co mám dělat, pak mi to pořád běželo hlavou. Za nějaký ten pátek znovu ten stejný. Sebrala jsem odvahu a zakřičela na celý vagón něco ve smyslu, proč ho má vytaženého venku. Pomohlo to, zrudl, lidi se do něj pustili, chtěli ho zadržet, na příští stanici utekl. Byla jsem na sebe celkem pyšná, jak jsem se k tomu postavila.

Ale o tom přece článek nebyl. Pochopitelně nepodporuji onanisty v MHD, ale omezovat někoho v zírání/koukání mi připadá jako blbost.

To jsou ale kraviny. Když si ženská neumí vymezit hranice ani v tramvaji, když na ni někdo kouká, jak si je může umět vymezit v životě? Tahle generace je totálně zdegenerovaná, padesát pohlaví, zákaz koukat atd.

Senioři by mohli mít nějakou úlevu, ne? Když jsem si dřív chtěla někoho prohlédnout, stačil mi letmý pohled, ale teď mi chvíli trvá, než se mi podaří na něj zaostřit 🙂

Mimochodem překvapivé téma, mladí většinou zírají do mobilu...

Zažila jsem totéž dvakrát v životě. Jednou při státnicích na VŠ a jednou před nějakým vystoupením na veřejnosti. Nemusí jít nutně o důležitou událost, může se jednat o pověstnou poslední kapku při dlouhodobé zátěži.

Vitamíny a minerály si klidně dejte, nebo ještě lépe, jezte více zeleniny a ovoce, uberte alkohol a prázdné kalorie. A trochu si odpočiňte. Doktor vám těžko doporučí něco jiného. Skutečná panická ataka vypadá trochu jinak.

Třeba matka nemanipuluje, ale snaží se chránit dceru. Dvanáctiletá dívka už umí vyjádřit svůj názor a většinou má vlastní mobil. Pokud ji proti její vůli seberou matce a dají otci, kam z nějakého důvodu nechce, může to skončit velice špatně. Jak, to si můžete přečíst tady: Odkaz  

Možná tu holčinu budou brát vážně, až z okna skočí opravdu. Pokud tedy ještě bude naživu. Sama vím moc dobře, jak soud (ne)bere v úvahu názor dětí, a že nestačí deklarování sebevraždy, je nutné se o ni nejprve pokusit, a to aspoň několikrát a pořádně, aby dítě začali brát vážně. Pokud to tedy dítě přežije.

Odkaz