Tak vážená paní blogerko, nejsem snad tak zlá, ale přeji si, aby jste dopadla tak, jako my důchodci. Nechápu, jak se můžete těma kecama živit. My jsme poctivě pracovali, tak snad máme nárok normálně žít. Nikdy by mě nenapadlo, že bych svým rodičům, nebo v okolí starým lidem hlásala takový bludy, co píšete Vy. Já třeba internet platím, oblékat se také chci, za léky platím nemalé peníze a nechci žít jak ve starobinci, kam by jste nás podle vašich řečí zařadila. Lituji Vaše rodiče, jestli tento článek, který jste vyplodila budou číst, to je čeká nelehké stáří. Jo a ještě bych chtěla doplnit, pracovala jsem 43 let poctivě, protože ani mateřská nebyla, chtěla bych Vás vidět jak budete v 75 letech běhat po supermarketu a ještě lépe za kasou. Že Vám není hanba.
Paní Černochová je mi Vás docela líto. Já za komunismu žila. Komunistka jsem nikdy nebyla, nikdo mě nešikanoval, nikdo mě nekontroloval, měla jsem jistotu v zaměstnání a frontu stojím i dnes. Je pravda, že jahody v zimě nebyly, ale jablíčko jsme si mohli koupit kdykoli, protože jsme na něj měli. Mě by zajímalo, jestli paní Černochová někdy nakupovala v supermarketu. Banány, které jsou po celý rok se prodávají brčálově zelené, že se člověk otřese jen je vidí. Například letos jsem neměla sladký pomeranč nebo sladkou mandarinku. No a ty navoskovaný jablíčka? Tak když srovnám co bylo lepší?
Na Vánoce jako malá, poté mladá slečna mám krásné vzpomínky. Nezapomenu na sníh, který byl skoro každé Vánoce, takže většina dětí dostávala sáňky a kopce byly plné dětí .Abych pravdu řekla, tak jak jsme prožívali Štědrý den, traduji do dnes. Nevím, proč bych se měla měnit a převlékat kabát, abych byla IN při Štědrovečerní večeři, pro tuto dobu. V obchodech jsou sice třeba 3 druhy mandarinek, různé druhy pomerančů, ale copak se to dá jíst? Vždyť je všechno nedozrálé, kyselé. A co nabízí v supermarketech banány? Ty jsou zelené jak brčál, že jim není hanba vůbec toto dát lidem do prodeje. A jablka? No normální člověk si je ani nemůže koupit, vždyť už nevědí co za ně. takže na Štědrý den rozkrajování není. Tak si tak říkám, proč tu tehdejší dobu pomlouvají a vysmívají se? Možná, že bylo lépe, vážili jsme si každého dárečku a lidé? Myslím, že byli lepší.
Nechápu, proč spartakiádu zesměšňujete. Vždyť jaký je rozdíl mezi spartakiádou a
sletem? Cvičila jsem na několika spartakiádách, mám krásné vzpomínky, totiž dnes, by nikdo nedal dohromady tolik lidí a pro každou věkovou skupinu dohromady. A ty řeči, že jsme cvičili s donucením, vůbec není pravda, naopak, jsme byli rádi, že budeme na Strahově. A bohužel doba je taková, že stadion jde do háje - ale co se divím, do háje jde všechno.
Prostě byla taková doba, dnes je doba jiná, tak se to musí brát a ne se pořád vracet, kdo byl nebo nebyl komunista. Dříve, kdo chtěl být ve funkci musel komunista být, i když s režimem nesouhlasil a dnes převlečení komunisté komunisty nesmějí být, i když s také s režimem nesouhlasí. Nevím, proč se pořád díváme dozadu, uplyne několik let a doba zase bude jiná. Lidi vzpamatujte se.
Nejsem jedna z těch, kdo si stěžuje, ale na Konstantinovy lázně nemám hezké vzpomínky. Vyjeli jsme do těchto lázní oslavit Silvestr. Měli jsme stravu formou polopenze a bydleli jsme v domě Jirásek. Již po příjezdu nás na recepci oslovila nepříjemná recepční, že jsme ani neměli chuť se na něco dalšího zeptat. Co se týče jídla, no večeře sice pro chlapa málo, ale poměrně chutná. Druhý den protože jsme měli polopenzi tak si manžel dal i oběd. Porce ne velká, ale prý chuťově výborná. Tak jsme rádi, protože zítra na Silvestra si můžeme dát oběd, abychom vydrželi do večera. Ale ouha na Silvestra pro nás obyčejné lidi restaurace zavřená. Připravuje se raut pro cizince. Vy si jděte kam chcete. V hlavní budově nám nic nedali, tak jsme našli krámek Vietnamce, který nás vysvobodil, protože mu zbyli polotvrdé rohlíky a nakrájel zbytek jakéhosi salámu - ještě, že vás tu máme. A závěr, Silvestr v hlavní budově, kde byly i procedůry. Připadali jsme si jak jak vesnické zábavě, muzikanti ve flanelkách , asi se zrovna sehrávali, protože jim to nějak nešlo a zlatý hřeb byl, že někdo ukradl našim známým fotoaparát. Když jsme to nahlašovali v recepci, tak recepční se ani nepozastavila, jen suše odpověděla nejste první. Odjíždíme se závěrem, do Konstantinových lázní už nejedem.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
I já se setkala s personálem, o kterém si myslím, že nemá u nemocných lidí co dělat. Při návštěvě manžela jsem se chtěla zeptat, zda druhý den mohu přijít později, tak kolem sedmé hodiny. Jdu na sesternu, tam sedí 3 sestry, doslova nohy na stole a ani jim nebylo hloupé, když jsem s nimi mluvila, aby alespoň slušně odpověděly a nohy daly dolů. Když jsem manžela odvážela domů, ptal se, jestli dostane nějaké prášky na bolest a lékař unuděným hlasem odpověděl: když budete mít bolesti, tak si doma něco najděte. To je zdravotnická ochota.