Když už teda chcete srovnávat zákaz mobilů ve škole s vraždami, tak tedy: ne, můj argument je stejný, jako bych napsal, že lidé se mají učit, že vraždit a krást se nemá, protože to ublíží ostatním a není to správné. Pokud budete někomu tvrdit, že vraždit a krást se nesmí, jinak půjde do vězení, tak si z toho vydedukuje, že pokud je při té vraždě nebo krádeži nikdo nechytne, tak se to vlastně může.
Jde o to ovládat své pudy - nevytahovat mobil v nevhodných situacích například. I když po něm chci sáhnout. Koneckonců například na pohřbu nebo naopak nudné oslavě si asi taky nezapnete mobil a nezačnete hrát hry. I když vám nikdo to nikdo nezakázal a ani vám mobil při vstupu nezabavili. Pokud sedíte v bance a něco řešíte s bankéřem, dostanete hlad, taky nevytáhnete z batohu svačinu a neobčerstvíte se - i když patrně tušíte, že bankéř chce, abyste si opatřil produkt, takže by neřekl ani půl slova.
Opravdu si myslíte, že je malé dítě schopné poznat, kdy je toho koukání na stupidní videa dost? Je to pro ně často jako droga. Jsou závislé. A závislost je potřeba léčit.
Rozhodně se rozhodne zcela svobodně, když jí matka vylíčí pouze negativa. Vlastně jí vůbec nenutí svou vůli. Nestraší úkoly, špatným jídlem, sezením v lavici a zlými spolužáky. Byla ta osoba vůbec v poslední době ve škole? Ví, že učitelé používají interaktivní tabule, koberce na sezení, střídají způsoby práce několikrát v hodině? Že děti dostávají úkoly na procvičování, každý den čtení, po - čt něco málo z počtů nebo psaní či doplnění. V pátek pak pouze čtení. Vyhotoveno za 15 minut i s obrázkem pro paní učitelku. Že se ve škole prakticky stále tvoří, také tento rodič nezmínil. Že dnes školy nabízí desítky kroužků, které přímo navazují na vyučování. Nezřídka například keramiku, kde může dítě opravdu popustit uzdu své fantazii a tvořit, co hrdlo ráčí. Tento článek je opět jen plivání na školství bez objektivního posouzení nabízených možností.
Bez táborů si své dětství neumím ani představit. V první třídě jsem ovšem zažila menší šikanu od spolubydlící. Následkem toho, jsem ve druhé třídě nikam nejela. Od třetí třídy jsem jezdila na 2 tábory v létě a 1 v zimě. Od 16 let jsem jezdila jako praktikant později jako vedoucí. Od 21 let tábory organizuji.
Byla jsem táborové dítě. Jezdila na jeden menší mezinárodní do NDR a druhý velký na Sázavu. Tábory nabízela ŽOSka, kde mamka pracovala. V zimě pak ještě do Harrachova. V podnikové chalupě nebyla voda ani ústřední topení. Topili jsme v kamnech na pokoji. Třísky si vyrobili, dřevo a uhlí nanosili ze sklepa. Když jsme byli na sjezdovce, přiložil nám kuchař. V noci kamna někdy vyhasla. Zima nám nebyla, tedy alespoň mně ne. Vodu na mytí jsme nosili ze studánky a ohřívali na kamnech. Záchody byly suché. Vzpomínám na to ráda.
S rodiči jsme jezdili do podnikové rekreačky na Berounku. Případně na různé výlety po Československu. Využívali jsme takzvanou režijku. V zahraničí jsme byli jen v NDR a Polsku. Jinam by nás soudruzi nepustili.
Své děti jsme brávali na pronajaté chaty, do kempů, na vodu, na hory v zimě. Nějakou dobu jsme vlastnili malou chatku v rekreační oblasti, tam jsme pak trávili zbytek prázdnin a každý možný víkend. Z počátku tam nebyla elektřina, tak jsme hráli karty s petrolejovou lampou na stole nebo seděli u ohně a povídali si. Cestování do zahraničí si užíváme až v posledních letech. Naše první cesta k moři byla do Chorvatska krátce po skončení války. Od té doby jezdíme autem po evropských zemích, protože je pro nás často cesta cíl.
Můj poslední zážitek z mobilem na táboře. Dívka nebyla spokojená s ubytováním se sobě rovnými stejně starými děvčaty, chtěla ke starším. Nejspíš to volala matce, ta upozornila jednu z vedoucích, která vše probrala se mnou. Dívku jsme přestěhovali, nechceme, aby měla negativní vzpomínky. Navíc ve vedlejším pokoji bylo místo, tak o nic nešlo. Jen já bych uvítala, kdyby děvče svůj problém řešilo rovnou s námi. Nechci dětem mobilní telefony zakázat úplně, ale takhle mě k tomu rodiče donutí. Zatím ho smí používat v čase osobního volna, samozřejmě do večerky.
Naprosto nesouhlasím již s prvním odstavcem, protože pozdravit, poprosit a poděkovat je absolutní základ slušnosti. Poděkovat i za málo, co pro mě někdo udělal je prostě slušnost. Darů netřeba, ale díky jsou vždy na místě. Poděkuji, i když mi někdo podrží dveře, tak proč bych nepoděkovala ve škole. Vzpomínám si na svého učitele přírodopisu, byl drsný, když jsme zlobili a vyrušovali létaly křídy, ale uměl krásně vyprávět. Chemikářka zase skřípala nehty o tabuli, přesto na ni vzpomínám v dobrém. Vlastně na všechny učitele vzpomínám v dobrém a děkuji, dodatečně všem děkuji, za to, že přežili tu naši pubertu, vzdor, odmlouvání a drzé chování. Děkuji, že jste to nevzdali a znovu a znovu jste se pokoušeli nás něco naučit.
Opět ty družinářky 🤣 Soudružky družinářky se objevují hojně v mluvené podobě i v textu různých komentářů i článků. Přitom je název jejich pracovní pozice vychovatelka. Chcete, aby učitelé přestali opravovat červeně chyby, aby si děti svou chybu našly a opravily. Tak si prosím opravte svůj slovník z dob socialismu, neboť toto oslovení může být velice demotivující.
Milý pane, strčte si své rozmazlené dítě do vitríny a choďte se na něj dívat. Oprašujte ho a konzervujte, ať vám dlouho vydrží. Pokud se vám nelíbí, že se po něm něco ve škole chce, můžete ho vždy učit doma. Přestaňte s pliváním a hazením špíny na učitelky. Berete si do úst dokonce studenty pedagogických fakult. Co máte vystudováno vy? Jste jistě jednička ve svém oboru, empatický a vstřícný ke svým kolegům, zaměstnancům či zákazníkům.
Jedno naše dítě má maturitu ze čtyřletého oboru, druhé na gymnáziu. První je úspěšný podnikatel, druhé úředník s titulem Mgr. Plat je opravdu neporovnatelný. Je opravdu pro život tak důležité studovat na gymnáziu? Neuplatní se náhodou dítě, které se nedostalo na gymnázium v životě jiným způsobem? Kde je záruka, že super inteligentní dítě dostuduje a uplatní se v oboru?
Vážená slečno nebo paní Divá Báro, Ukrajinci především bojují sami za sebe. Nato a především my tam nemáme co dělat. Že už jsou tam (na Ukrajině) dokonce tajně naši vojáci mne ohromě překvapilo. Neskutečně.O tom, že současná vláda poplivala své předvolební sliby víme všichni v této republice. My nejsme ve válce, ale Černochová s Fialou nás do ní chtějí mermomocí dostat. Pomáhejme, ale ne na to, aby nebylo na důchody včetně valorizací a další položky kvůli nákupu zbraní, střeliva nebo stíhaček, které nepotřebujeme. Potom bude i na valorizace důchodů, na zdravotně postižené, na školky, aby kvůli Ukrajině měli rodiče měli obavy z toho, nevyjdou z výplaty! Až Putin zjistí, že jsou tam naši vojáci, bude to zřejmě považovat za přímou podporu Zelenskeho a pošle nám pár raket na Ostravu, Brno a Prahu a nebude co řešit. Dostřel má.
Zelenský dojí celou Evropu. Dejte, dejte. Když chce mermo mocí bojovat, tak za své peníze.
Naši idioti budou první, kteří skutečně zatáhnou svět do třetí světové!
Myslím, že na důchody nemáme především díky marnotratnému hospodaření pana Babiše. Ten dovedl naši zemi na buben. Rozhazoval peníze, nakupoval nesmysly, přihrával drahé zakázky svým přátelům. To létaly miliardy z i tak dost prázdné státní kasy.
Pracuji jako vychovatelka nikoli družinářka, dlouhou řadu let pořádám Podzimky (obvykle 5 dní včetně prázdnin), Velikonoční putování (dříve 2 dny, dnes 1 den) a minimálně týdenní Letní tábor. Vše stojí rodiče nějaké peníze, mě pouze čas. Tento rok jsem nabídla rodičům i Týden v družině za 200 Kč. Zájem je 11 dětí. Obávám se, že tato nízká cena bude příčinou, že se většina nakonec nedostaví. Tak nevím, co vlastně rodiče a autoři takových článků chtějí. Prázdninový provoz ŠD jsem také zažila. Bohužel jsme většinou hlídali 3 - 4 děti. Někdy jsme jejich rodiče potkali v průběhu dne, v práci přitom nebyli. Jen nejspíš nečekali, že budeme čas využívat i k pěším výletům do města i okolí 🤣 Dlouhá léta pořádám tyto aktivity dobrovolně a zcela zdarma (vlastně plat mám, za osm hodin všedního dne). Ráda tuto činnost zruším a začnu si konečně užívat ty dlouhé dny prázdnin a samostudia. Vlastně ne, budu hlídat vnoučata, když mé vlastní děti se mnou musely i o prázdninách do družiny nebo na tábor 🤣
Není to tak jednoduché, jak si autor myslí. S ČD už prakticky nejezdíme, alespoň v našem kraji. Každou cestu absolvujeme s jiným dopravcem. Jeden upřednostňuje nákup jízdenek až ve vlaku, nahlásit se můžeme, ale většinou se nic nezmění. Vagónů je stejný počet a průvodčí o nás neví. Druhý zakoupil od ČD pokladny na některých nádražích, takže vám ve vlaku vyjmenuje, kde všude se dají jízdenky koupit. V neposlední řadě musím zmínit fakt, že se na výlet přihlásí 30 dětí, na nádraží však přijde jen 20. To by měl pedagog být vždy i specialista na dopravu v daném kraji? Nejjednodušší je objednat autobus, to výlet prodraží o tisíce korun. Navíc přijdou děti o zážitek z cesty vlakem. Tak se vážení cestující obrňte trpělivostí, neboť dva měsíce školních výletů se blíží.
Autorka ve své pedagogické praxi působila 4 roky na základní škole, 3 roky na střední škole a od roku 2013 působí jako akademická pracovnice na Katedře anglistiky a amerikanistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, kde se zabývá přípravou budoucích učitelů anglického jazyka.[4] Je autorkou tří odborných monografií a mnoha odborných publikací v periodicích na národní i mezinárodní úrovní, pravidelně se účastní vědeckých konferencí[5][6], je programovou ředitelkou české konference Vzdělání pro budoucnost.[7] Vede vzdělávací semináře pro pedagogy a workshopy osobnostně-sociálního rozvoje pro žáky a studenty.[8][3][9]
Pokud se Vám její práce líbí, můžete ji finančně podpořit. Číslo účtu najdete Odkaz Působí i jako lektorka.
Opět někdo, kdo se ve škole ani neohřál, chce pranýřovat a poučovat lidi s dlouholetou praxí. Pročpak autorka nepracuje na ZŠ v sociálně slabé oblasti a nepředvede své dovednosti v praxi? V některých školách si děti ve čtvrtých třídách chodí na toalety zakouřit. Tak proč jim neumožnit trochu soukromí o hodině. 🤣
Opravdu? Jak ze základní školy aplikovali tuto "metodu" na střední škole? nemuseli se, jen tak čistě náhodou, učit kompletní základy matematiky znovu? Osobně si myslím.. že ano 🙂
Škoda, že neumíte číst text s porozuměním. Reagovala jsem pouze na tvrzení, že dopad této metody se ukáže v budoucnosti. Osobně HM považuji za přínos na prvním stupni ZŠ, jen by neměla být jedinou používanou metodou výuky.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Právě sedím s manželkou v Řecku u moře a musim konstatovat, že článek věrohodně popisuje dnešní civilizaci. Silně obéznich lidí je zde většina. Je to sice jejich život, ale moje odvody ze mzdy na zdravotnictvi jdou na jejich nemoci a neduhy a další omplikace souvisejíci s obezitou. O těchto skrytých ekonomických nákladech se ale raději mlčí. A to nemluvím o potícim se "praseti", které vás vytlačí ze sekačky ve veřejné dopravě či letadle.
Je to ale problém zejména západní konzumní civilizace, lenost, pohodlnost a hlavně se mít dobře. Stačilo, jdu si zaplavat
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jsem jedno z těch potících se prasat a věřte nebo nevěřte vaše odvody na zdravotnictví nevyužívám. Můj manžel má mnohem lepší spalování, je štíhlý, a přesto daleko víc nemocný než já.