Člověk čpící potem je pro mě velmi nechutný a zvedá se mi z něj žaludek. Ale jsou typy, kterým to zřejmě nevadí.

No fuj. A jdu blejt.🤮

Pěkně napsaný příběh. Tak teď Vám přeji už jen ty lepší zkušenosti a spokojené bydleníčko. 😉

Jen buďte všichni šťastní, přeji vám to. A Eliášek ať vám dělá jen radost a zdárně roste.

Odpočivej v pokoji Helenko🖤

Prostě zázrak, no učiněný zázrak...😇😂🤣

Není to bratranec od manžela Charlotky Štikové-Štefanové? 😂

Krásně a poutavě napsaný článek. Děkuji. Mám ráda tajemná a zvláštní místa a hřbitovy k nim patří. Určitě se na hřbitov vypravím. Zajímá mě ta negativní energie. Na každém hřbitově, který jsem doposud navštívila jsem měla až neuvěřitelně příjemný pocit, jakéhosi klidu.

Všechny tyto zmiňované tuky jsou v obchodech několik let, a najednou někomu začaly vadit? Vždyť každý svéprávný člověk se může sám rozhodnout, co si v obchodě koupí. A gramotní lidé umí i číst. Nebo už nám chcete diktovat co se může a co ne?

Nepřijde mi, že bychom nějak zvlášť strádali. Vyrostla jsem v uváděné době socialismu. A vzpomínám ráda na vše, co jsme zažili, co jsme jedli a nosili. Nechápu pisatele, že z nás dělá nějaké ubožáky. My jsme žádní chudinkové nebyli. Možná, že nebylo dostupné zboží ze západu, ale babička mi dokázala ušít modely dle Burdy a jiných módnich časopisů a byla jsem vždy za hvězdu. Později jsem si šila a pletla sama. A co se týče jídla, nikdy jsme neměli hlad a nouzi, a že nebyl výběr jako v Německu? Mě to jako dítěti nevadilo, měli jsme dostatek pochutin i tak. Ale co je hlavní, my jsme si všeho, co jsme dostali ať to bylo oblečení, hračky nebo jídlo vážili. Každá doba si sebou nese něco jiného. Dnes máme v obchodech plné regály zboží, výběr všeho možného i nemožného. Ale spoustě lidí a dětí chybí určitá pokora a vděčnost za tento dostatek. Když vidím, jak se některé děti chovají, když dostanou v jídelně po obědě ovoce, jogurt nebo zákusek a toto pak leží v okolí škol a jídelen poházené a rozšlapané?...S velkým dostatkem přišlo i velké plýtvání. Tak nevím, jestli právě toto bylo snem každého občana?

Zajímavé, bývalé první dámy žádné dotace na hadry nepotřebovaly. Tak když na to nemá, ať sedí doma ve své flanelce. Nemusí se nikde producírovat a vystavovat a stát to vyjde levněji.

Moc pěkně napsaný článek. Stejný přístup platí u všech plemen, nejen u bulíků, kteří jsou mimochodem úžasní, pár jich znám.😉

Neuvěřitelná tragédie a je jedno jaké národnosti mladík byl. Soustrast pozůstalým. Z onoho videa mrazí, proboha děcka vezměte rozum do hrsti, žádné video nestojí za vaše zdraví, natož život.

Tak k tomu už ani není co dodat. Měli by se stydět. 😡Natahovat ruce po penězích, to by jim šlo. A co ti kterým nedávná povodeň sebrala domovy? Co nepedagogičtí pracovníci, kterým se přidá ubohých 5%? Samoživitelky a důchodci? Nikdo z nich nemá měsíční paušál 95000 na hadry a udržování ksi..tu. A když chcete srovnávat se zahraničím, srovnávejte také platy pracujícich. Je to nenežraná sebra.ka.🤮

Chudák holka, neměla před svatbou čas si ani umýt vlasy? Mohla použít alespoň suchý šampón. S takhle zmaštěnou hlavou se vdávat..? No tak teda hodně štěstí novomanželům..?

Tak to je výsměch. Zavřou nám huby 5%? Že se nestydíte. To bude usmolených cca1100. Kruci, tak proč nepřidali teď od září 5% a od nového roku také 5%. Ale to ne, odbory nechtěli😡...tak ať si jdou páni odboráři a poslanci stoupnout ke sporákům a uvařit dětem ve školách. A další parta darmožroutů může školy uklidit a opravit co bude třeba. Za tu mizernou mzdu. My si rádi odpočineme za ně v lavicích poslanecké sněmovny a za jejich platy.🤫

Mami, chčije a chčije. Říkal děda Komárek.😂Pan Komárek ať si říká co chce. Ale ty budeš mluvit slušně. 🤣🤣🤣

Když vám tak hrozně vadily vosy, tak se teď koupejte ve Vltavě...😃

Ona to princezna, se svými andělskými kontakty, nebude mít v hlavě asi úplně v pořádku...🤣

Můj syn utrpěl po srážení autem, mimo jiné, silný otok mozku, poškozenou ledvinu, zlomená žebra a krční obratle. Měl 2. a 4. obratel zlomený a 5. rozdrcený. Po náročné operaci a zpevnění obratlů titanovými destičkami a měsíčním čekání, jak velké bude či nebude postižení, se nakonec vše v dobré obrátilo. Sice se musel učit znovu polykat, chodit, poznávat barvy... bylo mu 27 let a začínal znovu jako batole. Trvalo to vše dohromady 2 roky. Ale nevzdali jsme to a nyní už pracuje, i když nemůže vykonávat svou oblíbenou práci řidiče, kvůli trvale poškozenému zraku. Zvládla jsem to sama, musela jsem... Nenapadlo mě nikde škemrat...