Je i divné, proč bylo najednou převáženo takové množství nebezpečných látek a nebyl převoz rozdělen do několika vlaků.

Jistě zajímové téma pro širokou veřejnost, domácí a hlavně zahraniční, by byly počty vojáků a zbraní, jejich rozmístění a další. Pak by v případě napadení země bylo možné zasahovat přímo tyto objekty a byly by ušetřeny civilní objekty.

To by se jistě probíralo při veřejné rozpravě. Nebo by se jen obecně žvanilo o tom, kdo a co dělá špatně a jak by to zase oni dělali dobře? Pak by veřejná rozprava byla v pořádku.

Ono vlastenctví se projevilo již v roce 1968. Prvé dny okupace byli lidé vcelku jednotní. Ale již za necelý rok mladí lidé s ochotou vstupovali do tzv. "Leninského svazu mladých", po prověrkách mnozí komunisté přísahali na oprávněnost okupace, další do KSČ vstupovali dobrovolně. Nyní za "koblihu" a jiné prebendy jistě opět přivítají rudou armádu. Tovše si pamatuji.

Co bylo během německé okupace si nepamatuji, ale mnohé dokumenty ukazují, jak lidé ochotně, a hlavně za nejůrznější prebendy - dobré pracovní ohodnocení, dovolené a pod., pracovali pro válečnou výrobu

Nevím, zda je uvedená fotografie původcem, ale prý pod ní byl text: "procházka na mostě". Odtud lidové označení císaře "starý Procházka".

Od svého otce (ročník 1907) jsem slýchával o ódách na císaře ze školních učebnic. Např. v mládí prý byl opravdový lidumil. V v zimních nocích, potajmu nosil vojáčkům na stráži chléb, aby je posilnil v náročné službě.

V padesátých letech jsme s zase učili, jak mladý Láďa Lenintajně snědl šlupky od jablka a nejprve se nepřiznal, ale v noci plakal a odprosil maminku za svou lež. Před časem jsem někde četl, jak mladý, téměř čtyř letý Vašík Klausů nosil dlažební kostky a stavěl barikády v květnu 1945.

Dějiny a potentáti se opakují a jsou stále poučné.

Tento národ je nepoučitelný. Budou se opakovat poválečné volby (tehdy KSČ) a padesát let budování nové diktatury.

A ti od Vltavy byli násilně vystěhováni v počátku padesátých let kvůli Slabské přehradě.

Z dětství si vzpomínám na vyprávění očitých svědků, že jistý stachanovec v Rudém Letově plnil normu na soustruhu též na 130 (možná, že i více) procent. Bohužel všechny jeho výrobky byly okamžitě vyváženy na skládku jako zmetky.

Dle obsahu příspěvků je možné usuzovat, že mnozí vůbec netuší, oč tehdy šlo. Možná, že jiní se stydí, že byli nuceni této komedie se zúčastnit.

Po ukončení kandidátského studia (odpovídá to dnešnímu doktorandskému studiu), kdy jsme byli nuceni dělat např. zkoušku z předmětu " Poučení z krizového vývoje...". jsem pro další rozvoj byl nucen navštěvovat např. kurz " Názorné agitace". Účastníci kurzu k účasti přistupovali různě. Nevíce se styděli páni profesoři z ČVUT, mnozí opravdoví odborníci, kteří mrhali svým časem, aby se zde např. učili, jak dělat nástěnky. Jistě jim to bylo k jejich pedagogicko-vědecké práci užitečné. Bohužel to byla nutná, nikoliv postačující podmínka(kádrová) k jejich odborné práci. Snad jediný plus byla účast mladých učitelek ZŠ a mateřských škol, občas i docela hezkých. Nutno podotknout, že krzy probíhaly částečně v pracovní době.

Potrefená husa začala kejhat.

Vážení diskutující, nepleťte dva problémy: politický/ postoje k veřejnosti a vědecký. Problém prvý ať posoudí každý dle svého přesvědčení (osobně se domnívám, že se jedná o socialistického kádra). Podle hodnotících kritérií, které užívají univerzity a daší vědecká pracoviště, je docent Ševčík naprostý nýmand, jeho odborné výsledky jsou na úrovni doktoranda v prvém ročníku studia. Na solidních univerzitách by proto s ním byla ukončena pracovní smouva pro nekompetentnot. Dále, vzhledem ktomu, že byl děkanem, resp. proděkanem, je hlavně on zodpovědný za špatnou odbornou úroveň fakulty, v tom naprosto zklamal. A podle akreditační komise by měla být fakulta zrušena jako taková - díky jeho řízení.

V letech 1959 až 1962 jsem absolvoval tehdy Jedenáctiletou střední školu, která se změnila na SVVŠ s původním názvem STALINOVA škola. Tento hrdý název měla na svém průčelí. Po jejím odstranění tam stejně zůstly otisky tété vyzitky. Pro zdůraznění názvu byla v prvém poschodí umístěna relativně velká a zřejmě masivní socha tohoto diktátora. Po zjištění UV KSČ, že to byl opravdu diktátor, bylo nutné sochu odtranit. Odstranění proběhlo během prázdnin a díky váze bylo nutné probourat vnější zeď, aby dírou bylo dílo možné jeřábem vynést. Uvádím to proto, že proti odstranění nikdo nedemnstroval a ani neprotetoval. Jinak škola byla správně socialistická, včetně výrobní praxe - jeden den v týdnu. Pravděpodobně proto, abychom poznali, jak se plní pětileté plány na 110 %.

K Bill Gatesovi bych ještě přidal Georga Sorose. Ten je též zodpovědný za všechny neduhy světa. V minulosti to byl ještě trochu Kalousek.

To je reálný příklad Sofiininy volby.

Vážení diskutující, můžete se nsváždt do autora jak je libo, ale to je jediné, čímž si své mindráky můžete hojit. Možná, že jste žili někde v zorné socialistické obci, pak máte prsvdu. Je mi 80 a tu dobu jsem zažil. Hospody hučely již od dopoledne, Rum za 32 Kč byl běžný úplatek za menší služby. Járyna za 8 Kč atd.

Kdybych byl politolog, či mněl křišťálovou kouli, hádal bych, že je to prvý krok. Druhým krokem je malá oposmlouva ve středních Čechách( Skopeček se úplně tetelí). Ve finále dojde k podpisu celonárodní oposmlouvě.

Na vrcholu Drbákova byly zbytky dřevéné rozhledny. Byly vybudovány za války jako hlídka pro sledování spojeneckých leteckých svazků. Z ní byl nádherný rozhled do krajiny.

V dětství jsem trávil léto u prababičky v osadě Oboz (tehdy vždy Voboz), která byla pod Drbákovem. Tehdy to byla opravdu nádherná příroda, než ji zprznila slapská přehrada a vyhnala tehdejší obyvate

ze svých domovů.

Latinské přísloví říká: nomen omen, která jsou platná již po tisíciletí. Hrabák, Hrabiš.

Z obsahu přídpěvků je zřejmé, že

pisatelé vesměs netuší co je posláním organizce a jak funguje. Jediné co ví, že je nutné nadávat na všechno a tím si uvolnit adranin. Jen podotýkám, že její šlendriánství nehájím.

Soudruzi,

vaše informace jste zajisté získali/y od sovětských soudruhů. Raději zajeďte do Varšavy. V muzeích naleznete seriozní dokumenty o hrůzách a bezcitnosti Rudé armády z té doby.