Dobrá otázka. Máme 100 let starý dům, cca 1000 m3 obestavěného prostoru. 9 kW Daikin hybridní čerpadlo napojené na radiátory, spotřeba za rok cca 7 MWh elektřiny (cca 40 tis.) a 8 MWh plynu (cca 20 tis.). Faktor tepelka cca 3, tzn. ekvivalent 20 MWh plynu. Naše náklady 60 tisic Kč, při čistém plynu by to bylo 28 MWh plynu za 70 tisíc. Ovšem plyn nejede na fotovoltaiku a naftové pole za domem nemáme. Takže hybridní tepelko Daikin vychází levněji než plyn na provoz. Počáteční investice je ovšem výrazně v neprospěch tepelka, hybrid má už v sobě 36 kWh kondenzační kotel a celé to stálo cca 330 tis. V kombinaci s FV to dává smysl. Navratnost je věštění z křišťálové koule, v prvním roce nekřesťansky drahého plynu se nám vrátilo cca 50 procent nákladů, před rekonstrukcí jsme spotřebovali cca 45 MWh plynu, což by bylo cca 160 tis. (v cenách r. 2022). Tak výhodný, jak se to píše v článku, tedy ten plyn není.
Všichni řádně kvalifikovaní učitelé základních a středních škol jsou vysokoškoláci. Průměrná mzda vysokoškoláka s praxí činila v r. 2024 něco málo přes 76 tis. Kč Odkaz 1 Jaké učitele si národ platí, takové má školství.
Zevrubný popis odpovídá situaci před sametovou revolucí. Ještě bylo opomenuto ověření politické způsobilosti uchazeče učitelství, které se lépe dělá při ústním pohovoru, z písemného testu by mohl mít adept prokazatelný výborný výsledek a to se pak nepřijetí hůř zdůvodňuje. Dále, autorka nedostatečně vysvětlila, proč si myslí, že dřívější systém byl lepší než stávající. I dnes mohou speciální pedagogiku dostudovat učitelé s praxí a, pokud vím, nejsou žádné solidní data prokazující, že by z nich byli výrazně lepší speciální pedagogové než z čerstvých maturantů. Dobří absolventi jsou v obou skupinách, stejně jako mizerní.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Slohovka průměrná, závěry zcestné. 1) Angličtinu se žáci naučit musí, holt je to světový jazyk. 2)Druhý cizí jazyk si mají vybrat dle potřeby. V příhraničí je normální, že každý umí alespoň základy jazyka, kterým se mluví za čarou.