Ti, kteří náš předešli, žijí v naší paměti. Víra k tomu dodává naději, že každý z nás je stále a navěky ukládán do oné všeobsáhlé paměti bytí, které říkáme Bůh. Důvěra v tuto nezrušitelnou paměť nám říká, že smrt není bůh, není všemocná, a proto nemůže mít poslední slovo, řekl Tomáš Halík v kázání při vzpomínce na oběti masakru na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v pražské Akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora.