To teda čumím... Jsem si myslel, že Fuchs je považován za architektonickou megastar, ale ve světě nejspíš ne. A většinou to bývá naopak, jak nám říká přísloví o domácích prorocích
Bohužel, potenciál by měl, ale bohužel Česko není Německo, Francie ani USA, a marketing, který by člověk čekal třeba od Brna, případně od CzechTourismu, taky žádný. Fuchs neměl ani zmínku v anglickém hesle International style ve Wikipedii, musel jsem ho tam připsat.
vzhledem k tomu, že podloží je amorfní nelze rovinu ani určit... jaká vodováha, když na pár stech metrech dělá zakřivení země několik centimetrů. rovně ve vesmíru neexistuje, tak se těšme ze šikmin...drobná nerovnost oku lahodí....
Stačí vzít olovnici. Kolmice k zemi vyvolaná gravitací nezpochybnitelně existuje.
Kecy prdy mašličky. Žijeme v Česku, což je oficiální zkrácený název České republiky. A to ví každej vzdělanej, ať už Brňák, Pražák, nebo z jiný ďupy.
Přesně tak. Česko nerovná se Čechy. I velká většina Moravanů se cítí býti Čechy. Nebo snad Moravané nefandí hokejistům nebo fotbalistům "Češi, do toho!"?
Mě osobně tedy novogotika, pokud je dobře udělaná nevadí a specielně sv. Vít je navázaný celkem citlivě. Lidé, kteří se nezajímají o historii kolikrát ani nepoznají že ta západní část je novostavba. Jediné co mi vadí je jak Josef Mocker obouchával gotické stavby. To je vyloženě tragédie a nechápu proč třeba takový týnský chrám někdo znovu nenahodí, protože to zdivo tam vyloženě trpí
Jinak architektonicky je daleko horší novorenesance, zvlášť ty novorenezanční činžáky , které se kvantitou i rozměry dají označit za paneláky konce 19 století. Akorát že zatímco u paneláků 20 století se nechávaly pořádné rozestupy, tak u těhle činžáků se nezřídka zachovávaly původní parcely a postavilo se na nich obludné monstrum . Když se to udělalo po obou stranách ulice, tak dole na ulici ale i v přízemních bytech byla rázem i přes poledne tma jak v pytli, což je typický problém celé asanované Prahy
Ona to tehdy byla taková masovka - činžovní domy se údajně často stavěly podle katalogů, ve kterých byly jednotlivé typy dekorací na fasády. A souhlasím, že to platí hlavně pro neorenesanci. Ale ani neorenesanci bych jedním šmahem neodsuzoval. Jako v každé době, také v tomhle slohu se stavěly i docela zajímavé věci, třeba pěkné vily.
Podívejte se na nové nádraží ve Vídni. Nevím proč ale o tom, že má Vídeň nové, moderní nádraží se v Česku moc nemluví. V Brně se má také stavět nové nádraží a na novém místě. Toto projektovala stejná skupina co to Vídeňské. Skvělá architektura!
O vídeňském nádraží jsem nedávno psal Odkaz 1
Jasně že jde o unikát.
Třeba takové nádraží v Eindhovenu vystavěné v roce 1956 je jen lacinou kopií havířovského nádraží vystavěného o dekádu později (tedy u nás ta výstavba netrvala jeden rok, ale roky čtyři.)
Jen by mě zajímalo, kde skončil ten stroj času.
Děkuji za tip, to jsem bohužel neznal. Víte o více podobných stavbách? Prošel jsem si všechny stavby od architekta Koena van der Gaasta, který je autorem Eindhovenského nádraží, ale nic podobného už nenavrhl. Byl to specialista na nádraží a každé dělal jiné. V 50. letech asi nebyla právě velká výměna informací mezi Východem a Západem, ale podle vzhledu to vliv možná i na celý bruselský styl mohlo určitě mít - zvláště na ta nádraží, která se vesměs stavěla později. Ale spíš jen z venčí, interiér je v Eindhovenu pojatý jinak. I když československý bruselský pavilon se projektoval v roce 1956 a pochybuji, že by v té době ono nádraží už někdo v československu znal. Podobně i řada jiných staveb v bruselském stylu byla na papíře už v době stavby Eindhovenského nádraží. Spíš si říkám, že by to mohla být i náhoda - stejné inspirace v Holandsku i Československu ve stejnou dobu. Bruselský styl nevznikl sám od sebe, ale inspiracemi třeba u Oscara Niemeyera nebo Miese van der Rohe.
Samozřejmě, že takový článek nemůže obsáhnout všechno, nicméně několik zajímavých mostů mi v něm přesto chybí. Např. i v článku (pouze) zmíněné mosty u Obříství a Stádlecký, ale i třeba most Vysočina ve Velkém Meziříčí, most Šmejkalka, most Zemská brána v Orlických horách nebo most přes Malši U Houdků (Pořešín). A samozřejmě Žďákovský...
Máme v plánu dělat časem ještě vice podobných témat, na některé zmíněné také přijde řada
Plečnik byl očividně uchvácen antikou, kterou přenášel skoro do všech svých projektů. Domnívám se, že prvky antiky na Pražský hrad nepatří!!
Proč myslíte? Současná podoba Hradu je z největší části barokní a baroko vycházelo právě z antiky. Je to hodně vidět na manýristické Matyášově bráně, na římsách zdobených balustrádami, na průčelí baziliky svatého Jiří - tam je plno antiky. Velké klasicistní antické sloupy jsou u vchodu do Ústavu šlechtičen (dnes archiv) naproti baziliky sv. Jiří. I románský styl viditelný třeba v oknech věží baziliky sv. Jiří vyšel z antiky. Pražský hrad je mix všech možných stylů, od románského přes gotiku, renesanci, baroko k romantickému historismu. Tak proč by se měl přestat vyvíjet na začátku 20. století?
Jako,jindřichohradecký patriot jsem žil celý život v přesvědčení a byl jsem tak i informován přítelem, bývalým kastelánem jindřichohradeckého zámku Dr.Paulíkem, že právě jindřichohradecký zámek je svou zastavěnou plochou 2. největší v ČR a samozřejmě včetně Moravy a Slezska, abych se někoho nedotknul. Celkovou výměrou (zahrady, otáčivé divadlo) jej, až na Pražský hrad, předčí již jen zámek v Českém Krumlově. I po sečtení ploch,které nedílně patří k zámku v Jindřichově Hradci jsem napočítal cca 2,4 ha, což mi nesedí s údajem v tomto článku. Chápu,že to není až tak podstatné, ale i z příspěvků je patrno, že patrioti jsou všude a všichni počítají.
Děkuji za reakci. Ano, patriotismus je v tomto směru silný všude. 🙂 Právě nejednotnost informací u různých hradů bylo prvopočátkem nápadu k článku. U všech hradů jsme měřili jen plochu hlavního areálu a ty části, které jsou viditelné na terénu, respektive na mapě a ortofotomapě. Kdbychom přidali i další oddělené objekty a hradní zahrady, dostali bychom se k jiným číslům - často víc než dvojnásobným. Třeba u Českého Krumlova by to bylo možná až 6 ha, u Pražského určitě přes 10. Totéž platí pro různé zbytky zdiva pod terénem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Zemětřesení v Indonesii bylo o deset dní později než píše autor. Neděle 26.12.2004.
1 odpověď
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Díky za upozornění na překlep, opraveno