Pilot stíhaček, fyzická zdatnost vojáka, dvě vysoké školy v tematicky souvisejících oborech včetně doktorátu a navíc třeba i potápění jako hobby - těžko hledat lepší předpoklady pro to, aby se někdo stal astronautem, jako je to právě u Aleše Svobody.

Kulaťáku mi bylo vždycky líto, že je to promrhaný pěkný městský prostor, ponížený na dopravní uzel. Tím, že budou tramvaje jezdit po obvodu, je možnost z něj konečně mít opravdové náměstí, jak zamýšlel architekt Engel. Navíc s dominanou uprostřed, která tam vyloženě chybí. A nová čtvrť včetně bankovního kampusu na Smíchově je skvělý počin - konečně nová plonohodnotná městská zástavba s klasickými uličními bloky, kde se bude pracovat i bydlet, navíc i s dostatkem zeleně.

Vyhřívané oblečení na lyže myslím můžou ocenit hlavně rodiče čekající na malé dítě, které je právě v kurzu s instruktorem, nebo když ho sami učí jezdit. Sám jsem takto párkrát slušně promrznul.

Když v babiččině sadu vyrostl nějaký nálet, u každého vždycky křičela: Nesekejte to, co když je to špendlík! Většinou to tedy byla další švestka, ale špendlíků si prostě cenila víc. A úplně to chápu. Ona taková špendliková marmeláda je jedna z nejlepších, co jsem jedl. A špendlíkovica je tady výtečná a voňavá věc - akorát není snadné dobře připravit kvas.

Můžu potvrdit se zkušeností ze Zlína, že taková nová filharmonie, když má navíc i zajímavou architekturu, může opravdu změnit město, jeho vnímání, kulturní a společenské vyžití v něm a zároveň posílit zájem o klasickou hudbu. Když je dobře udělaná, vylepší i městský prostor v místech, kde stojí. I když se málokterá stavba líbí všem, tak architektura, která vzbouzí emoce, se určitě ke stavbám typu filharmonie hodí.

Když člověk vidí fotky z Marsu, které připomínají pouště na Zemi, vypadá hrozně jednoduše, aby tam lidé mohli žít. Přitom je tam vysoká radiace, toxické prostředí a hrozný mráz. Nemluvě o smrtíci radiaci, které budou vystaveni lidé po cestě na Mars a zpět. Jak říká kosmický inženýr Jan Lukačevič, při současných technologiích by tam lidé doletěli buď mrtví nebo slepí. K tomu je znám i úbytek kostní hmoty při pobytu mimo gravitaci i u lidí na ISS. Vymyslet, jak se s tím vším poprat, se ukazuje jako mnohem těžší, než si člověk představuje ve fantaziích. Jsme přece jen druh vyvinutý po tisíciletích v podmínkách planety Země.

Vždycky mě baví pozorovat turisty, jak si usilovně fotí tu "gotiku" západního průčelí katedrály. A přitom je to jen asi 100 let stará architektura českých puristů.

Automatické mlýny v Pardubicích můžu určitě doporučit k návštěvě. Skvělý příklad osvíceného soukromého majitele, který měl i štěstí, že se sešel záměr kraje a města a dali dohromady dobře vymyšlený celek posvěcený dobrými architekty. A to je celek teprve asi v půlce cesty. Navíc skvělá kavárna v přízemí.

Podle zkušenosti, kterou jsem zatím s ChatGPT udělal, je hlavně potřeba dát pozor na halucinování - když AI něco neví, ve snaze uspokojit zadání má tendenci si něco vymyslet. A když máte pochybnost a zeptáte se, jestli je to opravdu tak, omluví se za chybu, ale vzápětí si vymyslí něco dalšího. Jak píše autorka článku, člověk se pořád musí dokola ptát, zda je to pravda a zda si chatbot výsledky ověřil. Pomáhá předem stanovit zdroje pro čerpání informací - pak je výrazně větší jistota, že výsledky budou správné. Už i proto, že chatboti mají zatím trochu problém sami rozlišovat kvalitu zdrojů.

Za tři hodiny z Evropy do USA, to je neuvěřitelné i dneska. Cesta vlakem z Ostravy do Prahy trvá déle...

Umělá inteligence sice umí sama generovat neuvěřitelné věci. Ale chce to zkušenosti, aby dostala sofistikované zadání a výsledek pak byl opravdu dobrý.

Mezi památkami se tedy raději projdu. Ale akce typu maratonu má zase zvláštní atmosféru, kterou stojí za to zažít třeba i jako divák.