Česinaukrajině: všechny palce nahoru

Hezká trojdemolice.

V Rakousku by mu na místě zadrželi řidičák, auto odstavili na úřední parkoviště a musel by pro něj dojet jiný řidič, který by pro vyzvednutí musel zaplatit poplatek za odstavení a parkovné za příslušný počet dní.

Samotná délka dálnic údaj zcela k ničemu, vypovídací hodnotu by měla v přepočtu na rozlohu, ideálně ještě třeba i na počet obyvatel.

Za parkování zaplatit? Klidně, i když je to plácek. Je to slušnost. Není důvod směšovat to s obsluhou v hospodě.

Velká v lese? Větší strom, odhrnout hrabanku mezi dvěma vystupujícími kořeny, tam je jí habaděj, velká vrstva, stromu to jen pomůže. Nemusí se kopat žádná díra.

Moc hezke.

Myslím, že za během posledních dekád se postupně prosazuje pořád víc a víc trend fyzického odstupu.

Ještě před nějakými dvaceti roky jsem běžně zažíval, že řidič linkového autobusu prošel předtím, než vyjel z nádraží, uličkou a upozorňoval cestující, že batůžky a kabelky si nemají pokládat vedle sebe na sedadlo, ale nahoru nebo na klín. Dneska je běžné, že je autobus poloprázdný, ale většina sedadel je obsazených, je jen málo těch, co si prostor vedle sebe neoznačkují zavazadélkem.

A v MHD mi přijde, že se většina lidií na sedadlech snad bojí navzájem i zlehka dotknout, sedí tak, aby se rameny ani neotřeli o souseda. Což znamená, že ten blíž k uličce sedí trochu nakřivo a v uličce. Vidět je to zvlášť v chladných dnech, kdy jsou lidi navlečení do péřových bund a tak, hodně lidí jakoby se fakt ani tou bundou nechtělo vedle sedícího dotknout.

Komplexní zpracování slovanského folklóru Radoslavem Katičićem ukazuje vcelku srozumitelně, že slovanský duchovní svět se někdy poté, co římská armáda vyklidila Balkán, pravděpodobně šířil v zásadě dvěma směry, podél Dunaje a jeho hlavních přítoků (Sávy, obou Morav a d.), a podél severních svahů Karpatského oblouku. Pro nás může být zajímavé, že oba proudy se tak možná setkaly na Moravě.

Je pravděpodobné, že původní šíření bylo neseno migrací. Do mnoha oblastí, zejména dále na sever k Baltu, na východ do dnešního Ruska, na západ do dnešního Německa i k Jadranu, na jih směrem k dnešnímu Řecku atd. se šířil spíš už jen jazyk spolu s duchovní kulturou, která se různým způsobem mísila s těmi již přítomnými.

Obsadili? Vietnamci, kterých je tu, včetně těch s českým pasem, pár desítek tisíc? Trochu silná slova.

Nejzakazovanější režisér dneška opět jen taktak proplul novototalitní cenzurou?

Chasing Horse se nedá skloňovat.

Jo, Pelz nikdy nezklame.

Teda tady je ovcí... Bééé bééé vláááda bééé 😄

Horníci byli dobře placení, ale ochrana zdraví při práci bývala dost tristní. Zemědělcům se z politických důvodů přidalo až za normalizace, v 60. letech tam byly platy spíš podprůměrné, v 50. letech vůbec bída.

Umístěnky nebyly výmyslem socialismu, předcházely ho. Třeba zakladatel českého woodcraftu Seifert, povoláním učitel, dostal umístěnku na Zakarpatsko…

Málo se ví, že skutečnou elitou mezi pracujícími byli dřevorubci. Pár jsem jich znal, dost mě naučili… Mít příbuzného v západním Německu nebo ve Švédsku, co poslali darem motorovku, bylo terno. Od jara do zimy mohli vydělávat i 2x-3x víc jsk horníci, a byli přitom tak nezávislí, jak jen to za rudochů šlo. Jenomže - za co to utratit? Jeden si třeba koupil chatu, sobě škodovku, manželce škodovku, a tchánovi chtěl dát taky auto, tak mu koupil šestsettřináctku.

Buď Lenin, nebo TGM, obojí nejde.

Rozšiřování Eurasijské unie je nespravedlivé 😀

Moc milé.

A dobře napsané.

Jen k tomu "turkovi" – káva v hrnku zalitá vodou je opravdu česká specialita. Je to taková chudá, odbytá příprava opravdové kávy. Pravá turecká káva se připravuje v džezvě, ve které se nechá dojít skoro k varu (vařit nesmí), aby se udělala pěna (na to musí být káva jemně umletá, ne od Jihlavanky 🙂, ani od Tchiba, pro pořádek), a pak se teprve slije do šálku.

Jenže tureckou kávu už si dneska nedáte 😉. V Bosně vám nabídnou bosenskou, v Srbsku srbskou, v Černé Hoře černohorskou, v Makedonii makedonskou... A Turecku? Tam řeknou: "Ahá! Arabskou kávu, že?"

(Trochu kecám, Turci ve Skopje, Prizrenu nebo Tetovu pořád v kavárničkách připravují "tureckou".)

Krátká paměť. S tajnou remilitarizací meziválečného Německa začali Sověti.

Ne že bych tím chtěl říci, že srovnání meziválečné situace s velitelstvím Rostocku je jakkoli opodstatněné 😉

Lenin zavedl:

• koncentrační tábory pro osoby s jiným než dělnickým třídním původem,
• trest smrti pro všechny politické odpůrce,
• revoluční tribunály, kde se obžalovaní nemohli hájit, proti jejichž rozsudku nebylo odvolání a trest smrti musel být vykonán do 24 hodin,
• na venkově praxi braní rukojmích, kteří ručili životy za dodávky potravin jeho armádě, a jejich zastřelení při nesplnění dodávek,
• později to na venkově přešlo rovnou v preventivní exemplární popravy,
• masové deportace obyvatel oblastí, které kladly bolševikům odpor, na Sibiř.

Snažil se vybudovat diktaturu, podle svých slov: ...nic jiného než moc naprosto neomezenou jakýmikoliv zákony, absolutně nestísněnou směrnicemi a založenou na přímém uplatnění síly." Sílu uplatňovala jím zavedená Čeka, jejíž odnoží bylo naše StB. "Dobrý komunista je také dobrý čekista," prohlásil Lenin. A také: "Musíme podněcovat rozsáhlý teror proti kontrarevolucionářům." Nebo: "Soud nemá teroru zabránit, [...] ale ospravedlnit ho a uzákonit." Jeden spolustraník v debatě s Leninem zvolal: "Proč se vůbec obtěžujeme s komisariátem spravedlnosti? Můžeme ho jednoduše nazvat komisariátem pro vyhlazování a bude!" Lenin se podle dotyčného rozzářil a řekl: "Tos řekl hezky," a dodal, že přesně tím by měl být, ale že "tak ho nazvat nemůžeme."