Reagoval jsem na "vyrobí čistou nulu" ... nato aby panel vyrobil nulu potřebuje tmu a tu na povrchu panelu jeden centimetr ani pod mrakem neudělá nezávisle na tom jestli je to prašan nebo mokrý sníh. To, že Vám fotovoltaický měnič při 100W z panelů nenastartuje značí maximálně to, že máte blbý měnič ne, že panely vyrobí čistou nulu. Příště až budete mít kvůli sněhu "vypnuto" vezměte nějaký měřící nástroj změřte kolik cm na těch panelech máte u spodní hrany panelu.

Nerozporuji, že při husté oblačnosti Vám 12 kW elektrárna nemusí vyrobit ani 900W. Dokonce mám zaznamenány i tak husté oblačnosti, že i ta moje 9kWp dávala kolem poledne z panelů pouze pár desítek Wattů - z toho by samozřejmě žádný bezbateriový měnič nenajel a pro něj by to znamenalo "vypnuto", ale to pořád neznamená, že "panely vyrobí čistou nulu".

Myslím to vážně na základě reálných měření, 15 let praxe s akumulací v akumulátorech na bázi Lithia a svého odborného vzdělání. Než začnete příště pět chválu na Dlouhé stráně tak si tam zajděte na exkurzi, zeptejte se obsluhy na účinnost a na reálné roční náklady na personál a na běžnou údržbu. Pak přičtěte plánované náklady na obnovu opotřebení (které jdou do stovek milionů ročně). Pak si odečtěte z doby provozu, nutné odstávky kvůli větším opravám, kdy je disponibilní výkon nulový a si síť musí poradit bez PVE. Z toho spočítejte reálné náklady za 50 let a přepočtěte na průměrné náklady na každou jednu uloženou MWh energie.

No a pro porovnání si zjistěte jak by místo toho vypadalo bateriové úložiště ekvivalentní kapacity (rozprostřené na stovky nabíjecích center lokálně zajišťující energii pro vysokovýkonné nabíjecí stanice). Jaký by mělo špičkový výkon a jaká by byla jeho spolehlivost, o kolik by klesl disponibilní výkon takového řešení v případě potřeby největšího myslitelného servisního úkonu. Kolikrát menší plochu by bateriové řešení zabralo a jak by probíhala obnova kapacity takového řešení.

Tak a jestli jste to udělal jako já (a pokaždé když má někdo konstruktivní připomínku tak udělám zas), tak se začínáme mít o čem bavit a můžeme diskutovat kde jste udělal ve výpočtech nebo úvahách chybu.

Příště než začnete kritizovat někoho vzdělání tak si doplňte to svoje!

Ten první odkaz jsem si stáhl a s ohledem na odbornost autorů mu moc nedůvěřuji, ale i tak to přečtu. Ten druhý odkaz si podřezává důvěryhodnost tvrzením "solar (10 watts per square meter)" co je víc než 20x méně než aktuální účinnost a i kdybych to přepočítal na průměrný osvit za 8766 hodin (1 rok včetně nocí) tak to v našich zeměpisných šířkách bude 4x více než je energetická výtěžnost na metr čtvereční kterou uvádí. Nicméně zatím co nukleární zdroj lze postavit pouze na několika málo dobře vybraných místech, tak FVE lze stavět na zastavěných ale jinak nevyužitelných plochách (střechy), jako vylepšení již využívaných ploch (parkoviště), nezastavitelných plochách (poušte a některé vodní plochy), nebo kdyby ty předešlé nestačili tak jako optimalizátory výnosu zemědělských ploch (agrivoltaika). Ostatně k vyvrácení jejich tvrzení si stačí spočítat kolik plochy pokryje energetické potřeby lidstva a jak se vyvíjí tržní nedotovaná cena FV panelů která trvale klesá (1:20 za 15 let) a jak se vyvíjí cena fosilních a jaderných zdrojů které trvale rostou rychleji než inflace.

By mne zajímalo, jak by se vedla válka kvůli slunci 🙂

Jinak s názorem na imperialisty a jejich pohnutky s Vámi souhlasím. Žel o fosilní zdroje válčí (možná ne vždy otevřeně) i demokratické země.

Se spolehlivosti mikrozdroje mám po víc než 15 letech provozu opačnou zkušenost, nicméně můj případ není zrovna směrodatný protože to mám jako odbornost i hobby, takže si na výsledek Vaší predikce a následnou statistiku budeme muset dalších 30 let počkat.

V roce 2008 kdy jsem stavěl svou FVE Odkaz   stál 1 monokrystalický panel 210W při nákupu 44 kusů 22000Kč. A to jsem té době docela bojoval o nižší cenu.

Tak tohle musíte vztáhnout k nákladům na uložení jaderného odpadu, pak vám vyjde jaderná nejhůře. Gratulujeme.

Nezatracuji PVE, ale bateriové úložiště se navzdory vyšším pořizovacím nákladům stává už teď v rámci celého životního cyklu levnějším a s rozvojem elektromobility bude čím dál výhodnější. Navíc PVE se hodí k vykrývání špiček trvajících hodiny a při krátkých startech její účinnost výrazně padá.

Ve vašich výpočtech jste udělal největší chybu při účinnosti energetického cyklu PVE která je standardně 70%, max 75%. Malé bateriové úložiště má sice účinnost kolem 80% tak jak uvádíte, ale ty velké jsou běžně přes 90%. A těch 20% rozdílu pouze na energetíckých ztrátách stojí za životnost víc než je cena úložiště. Když přičtete k nákladům na PVE servisní náklady 400 milionů ročně tak za to postavíte náhradu za klesající kapacity bateriového úložiště.

Zajímavé, že u množivých reaktorů kde cena za 30 let neklesla použijete argument "jestli teď jsou příliš drahé, tak brzo nebudou" a u fotovoltaiky kde cena panelů za posledních 15 let klesla víc než 1:20 a dál klesá tvrdíte, že jsou a budou neekonomické.

Chápu, že CO2 vidíte jako spásu našeho zemědělství 🙂 ale zeptejte se i těch které už teď ohrožuje stoupání hladin oceánů nebo stoupající teplota.

Nicméně myslel jsem spíš katastrofy při těžbě a přepravě, ale hlavně ty války které se kvůli fosilním zdrojům už teď vedou.

O jakých 50 procentech OZE u nás píšete? Nepleťte si špičkovou hodnotu FVE s její kapacitou výroby.

Když chcete někoho stěhovat co nejblíže větrníkům, možná by Vám prospělo kdybyste se přestěhoval do blízkosti nějakého zdroje energie, který preferujete Vy. Já doslova bydlím přímo pod zdrojem energie který preferuji.

Co se týká slunečního svitu v našich podmínkách: to co dopadne na střechu domku ve kterém bydlím bohatě stačí na jeho provoz i v zimním období. A při současných cenách FV panelů (méně než 2000Kč za 450Wp) je cena elektřiny i bez dotace a bez prodejů přebytků levnější než z ČEZu.

Není třeba pohádek, stačí započítat do jejich ceny škody, které ty fosilní zdroje způsobují.

Kde funguje to dlouhodobé úložiště jinak než jsem popsal ?

V těch chladících bazénech zůstává jen než jeho aktivita klesne na úroveň aby se dalo dál zpracovat. Zeptejte se v JE kolik stojí provoz těch bazénů.

Ano tu pohádku o množivých reaktorech jsem slyšel poprvé před více než 30 lety ... "až se zvládne technologie množivých reaktorů tak aby byl jejich provoz komerčně únosný tak budeme mít energie dostatek" ... uteklo 30 let a nevím o jediném množivém reaktoru kterého vybudování a provoz by byl levnější než obnovitelné zdroje.

Dotace považuji za špatné, navíc to málokdy zlevní nějak výrazně, protože většinou pouze zvedají zisk těm co se na nich přiživují.

Jestli vidíte fosilní zdroje jako levnější tak do jejich ceny nezapočítáváte škody které způsobují na životním prostředí ani lidské životy těch lidí co kvůli fosilním zdrojům umírají.

A kvůli tomu, že je to cenná surovina se to vyhořelé palivo roztaví se sklem, umístí do nerezového kontejneru, pak i s tím kontejnerem uloží do štoly z žulového masivu, ta štola se nuceně odvětrává několik let (potenciálně 30) za účelem chlazení a jakmile vyzařovaný výkon klesne pod únosnou mez tak se ta štola zalije plastbetonem ?

Ono by to úložiště možná i fungovalo a počkalo "až budou roboti" kdyby se mezičasem nezjistilo, že ta radioaktivita nějak reaguje s tím sklem a při určité vlhkosti to rozežere ten nerezový kontejner.

Zřejmě si to neuvědomuješ:

• U štěpných je čím dál větší problém s jaderným odpadem a zdroje jaderného paliva jsou stejně vyčerpatelné jako fosilní.
• U fúzních se lidstvo za 70 let vývoje nepřiblížilo k řešení ... tedy pokud nebereš za přiblížení to, že se povedlo z miniaturní kuličky vodíku v diamantovém obalu "získat" víc energie než kolik stálo zapálení té fúze.

Soláry na rozdíl od fosilních paliv jdou velice dobře recyklovat. Každopádně je jejich recyklace už teď energeticky méně náročná než nová těžba všech potřebných surovin a přitom za svou životnost vyrobí několikanásobek energie potřebné ke kompletní recyklaci.

Když má něco záruční lhůtu 25 let, tak to neznamená, že to musíte každých 25 let měnit, alespoň ne kvůli tomu, že to přestane fungovat. Nicméně s ohledem na rostoucí účinnost a rapidně klesající cenu panelů je pravděpodobné, že po určitou dobu bude docházet k obměně již vybudovaných kapacit i dříve než za těch 25 let. Prostě to co mám na střeše přes 15 let, typicky v prosinci a lednu vyrobí cca 300kWh (za těch 15 let se to prakticky nezměnilo). Kdybych na stejnou plochu namontoval v současnosti vyráběné panely tak bych v prosinci a lednu vyrobily minimálně dvojnásobek. Přitom ty současné panely jsou 20x levnější než ty co mám na střeše.

Nejspíš si neuvědomujete, že když Vaši elektrárnu zastíní postupující mrak tak druhá elektrárna kterou ten mrak zastíní až za 5 minut ještě vyrábí naplno a za 5 minut až tím mrakem bude zastíněna ta druhá elektrárna tak bude vyrábět ta Vaše. Takže při dostatečném rozšíření těch mnoha malých "nestabilních" zdrojů rozložených na dostatečně velké ploše není ten zdroj až tak moc nestabilní jak se zdá na první pohled.

ANO

... kdyby napětí v síti stouplo na parametry které byly na základě povolení k připojení nastaveny v měniči tak by došlo automaticky k omezení výroby a energie z panelů by se neodebrala. (v mém případě je to napětí 253V)

--- to samé platí o kmitočtu sítě. Kdyby kmitočet stoupl na nastavený kmitočet tak by u staré FVE došlo k automatickému odpojení, nebo u nové FVE by nastoupila oblast lineárního omezení výkonu na základě kmitočtu. (v mém případě je to 50.5 Hz)

Nebo přejít na obnovitelné zdroje a jezdit na vlastní elektřinu jako já.