K panu Suchánkovi se vyjadřovat nebudu, každý máme stupnici požadavků na zážitek patrně někde jinde... Pokud jde o příspěvek bývalé novinářky, plně souhlasím. Taky jsem si V.I.P. balíček zakoupil, abych zážitek umocnil následně setkáním s umělcem, kterého si vážím. Rozčarování i mě stálo 9500 Kč. Resp. 19 000, byl to dárek manželce k narozeninám.
Chtěl jsem udělat sobě i manželce radost a umocnit zážitek z koncertu Vojtěcha Dyka na následné party spojené s osobním setkáním s umělcem, které se nám osvědčilo na minulých koncertech (např. pana Margity). Zejména proto jsme si zakoupili v ceně 9.500 Kč/osoba VIP EXPIRIENCE vstupenky na nevšední zážitek. Je pravdou, že jsme se krátce s umělcem (cca 20 minut) setkali před koncertem. Pan Dyk byl velmi milý a příjemný, byť avizovaná doprovodná kapela se nedostavila, ač to v informace k VIP balíčku zaslaná nám dne 21.11. také avizovala. O to víc jsme se těšili na setkání po koncertu, kdy už budou mít protagonisté vystoupení za sebou a přijdou na setkání se svými příznivci, pan Dyk si dá vytoužené pivo, na které se podle svých vlastních slov těšil a my s ním strávíme příjemné chvíle. Nebyli jsme sami, několik desítek dalších obdivovatelů si VIP balíček též zaplatilo a sjelo se z celé republiky. Jaké však bylo naše překvapení, když VIP EXPIRIENCE avizované bohaté občerstvení po koncertu představovalo slané tyčky, oříšky a olivy (co byste chtěli za mrzkých deset tisíc...). Co však bylo mnohem větším zklamáním, než nějaké občerstvení - Mistr nedorazil. Ač koncert skončil po 22 hod., příznivci s výše uvedenými VIP vstupenkami čekali marně! Největším zklamáním to bylo pro holčičku, která umluvila rodiče, aby svůj idol mohla vyhlížet dlouho přes večerku. Krátce před jednou hodinou po půlnoci, jsme naštvaní a znechucení odešli.
SHRNUTO: Místo umocnění zážitku z koncertu, zklamání a hořkost a pocit, že jsme byli prachsprostě podvedení. Také žádáme o navrácení peněz, 19 000,- Kč.
Chtěl jsem udělat sobě i manželce radost a umocnit zážitek z koncertu Vojtěcha Dyka na následné party spojené s osobním setkáním s umělcem, které se nám osvědčilo na minulých koncertech (např. pana Margity). Zejména proto jsme si zakoupili v ceně 9.500 Kč/osoba VIP EXPIRIENCE vstupenky na nevšední zážitek. Je pravdou, že jsme se krátce s umělcem (cca 20 minut) setkali před koncertem. Pan Dyk byl velmi milý a příjemný, byť avizovaná doprovodná kapela se nedostavila, ač to v informace k VIP balíčku zaslaná nám dne 21.11. také avizovala. O to víc jsme se těšili na setkání po koncertu, kdy už budou mít protagonisté vystoupení za sebou a přijdou na setkání se svými příznivci, pan Dyk si dá vytoužené pivo, na které se podle svých vlastních slov těšil a my s ním strávíme příjemné chvíle. Nebyli jsme sami, několik desítek dalších obdivovatelů si VIP balíček též zaplatilo a sjelo se z celé republiky. Jaké však bylo naše překvapení, když VIP EXPIRIENCE avizované bohaté občerstvení po koncertu představovalo slané tyčky, oříšky a olivy (co byste chtěli za mrzkých deset tisíc...). Co však bylo mnohem větším zklamáním, než nějaké občerstvení - Mistr nedorazil. Ač koncert skončil po 22 hod., příznivci s výše uvedenými VIP vstupenkami čekali marně! Největším zklamáním to bylo pro holčičku, která umluvila rodiče, aby svůj idol mohla vyhlížet dlouho přes večerku. Krátce před jednou hodinou po půlnoci, jsme naštvaní a znechucení odešli.
SHRNUTO: Místo umocnění zážitku z koncertu, zklamání a hořkost a pocit, že jsme byli prachsprostě podvedení.
Žádáme tedy o navrácení 19 000 Kč!
Pan Boček to vystihl stroze, ale přesně: více show, než muzika... Asi nebudu sám, pro koho byl koncert zklamáním. Marně jsem čekal na mnohovrstevného umělce, interpreta, kterému dopřáno bylo talentu jako málo komu. Až na výjimky však při včerejším představení Vojtěch Dyk předvedl jen jednožánrovou polohu. Škoda. Také avizované extra speciální 3D ozvučení bylo zklamáním. Místy nebylo interpretovi rozumět ani když zpíval česky, natož pak v angličtině. Myslím, že najmě střední a starší generace čekala víc. A sjela se z celé republiky a zaplatila nemalé vstupné. TICKETPORTAL prodával vstupenky v ceně 10 000 Kč, zaručující setkání s Mistrem na after party s bohatým občerstvením... Bohaté občerstvení představovalo slané tyčky, oříšky a olivy. Co byste chtěli za mrzký peníz... Co však bylo větším zklamáním, Mistr ne a ne mezi své příznivce dorazit. Ač koncert skončil po 22 hod., příznivci s VIP vstupenkami čekali a čekali... Největším zklamáním to bylo pro holčičku, která umluvila rodiče, aby svůj idol mohla vyhlížet dlouho přes večerku. Zda se dočkala, nevíme, odešli jsme před jednou po půlnoci...
Zúčastnil jsem se besedy s radním panem Hřibem a osobně jsem mu sdělil, co si myslí občané Prahy i mimopražští o stavu pražské dopravní situace. Řekl jsem mu, že zasmradil exhalacemi celé město z nekonečných zácp v dopravních omezeních a že mu proto Pražané již přezývají "Muchomůrka jedovatá", namísto Hřib. Ubezpečil jsem pana arogantního, že jsem před padesáti lety zažil v Praze stavbu metra a že ani tehdy dopravní situace nevypadala v hlavním městě tak zoufale, jako nyní. Nejhorší je, že se v dnešní Praze mnohé rozkopalo, ale tím to i skončilo. Dělníka v uzávěrách abys v pracovní dny pohledal, o víkendech ani nemluvě. Pan radní se s arogancí sobě vlastní jen usmíval a pak přítomným sdělil, že on jezdí do práce metrem... Opravdu na pěst od všech lidí, kteří každé ráno musí do hlavního města za prací. Jestliže tedy pan radní zakormidluje i s ostatními piráty, kteří na co sáhli, to dopadlo špatně, do vod zapomnění, bude fakt důvod k oslavě. Piráti totiž na naší politické scéně nikomu chybět nebudou, na co sáhli, to nedopadlo dobře - čest skromným výjimkám. Nikomu ostatně nechybějí straničky minulosti, které už jsou dávno v zapomnění a které též, stejně jako piráti, jen posloužili arogantním politickým hochštaplerům a kariéristům coby schodiště k moci.
Taky jsem sledoval předávání metálů, tzv. metalizaci a honily se mi hlavou rozporuplné pocity. Hlavně mě napadlo, že skutečný voják vykoná přísahu jenom jednou. Když té přísaze nedostojí, má jako voják jedinou možnost: zastřelit se! Náš pan prezident Petr Pavel přísahal jako voják Československé lidové armády (znění té přísahy lze na internetu dohledat), navíc byl z rodiny důstojníka! Jak mám věřit člověku, který udělá ve svém životě takový kotrmelec, že se stane představitelem vojenského uskupení (NATO), proti kterému brojil coby důstojník armády Varšavské smlouvy? Podporován manželkou, absolventkou Vysoké školy politické, samostatné fakulty Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda, narychlo přejmenované na Vysokou pedagogickou školu. Když takový člověk rozdává metály chartistům a bojovníkům proti komunistické totalitě, připadá mi to natolik absurdní, že by to uspělo jako námět absurdního dramatu byvšího prezidenta. Něco takového by pravděpodobně Václava Havla nenapadlo ani po bujarém večírku na Hrádečku.
Tož to se mi honilo hlavou...
Skutečný voják vykoná přísahu jenom jednou. Když té přísaze nedostojí, má jako voják jedinou možnost: zastřelit se! Náš pan prezident přísahal jako voják Československé lidové armády (znění té přísahy lze na internetu dohledat), navíc byl z rodiny důstojníka! Jak mám věřit člověku, který udělá ve svém životě takový kotrmelec, že se stane představitelem vojenského uskupení (NATO), proti kterému brojil coby důstojník armády Varšavské smlouvy? Podporován manželkou, absolventkou Vysoké školy politické, samostatné fakulty Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda, narychlo přejmenované na Vysokou pedagogickou školu. Když takový člověk rozdává metály chartistům a bojovníkům proti komunistické totalitě, připadá mi to natolik absurdní, že by to uspělo jako námět absurdního dramatu byvšího prezidenta. Něco takového by pravděpodobně Václava Havla nenapadlo ani po bujarém večírku na Hrádečku.
Měl jsem možnost poznat Karla Gotta osobně a tvrdím, že šlo nejen o výjimečného umělce, ale i o mimořádně vzácného člověka, a to i přesto, že mne jeho hudba nikterak neoslovovala, nebyla mým šálkem kávy. Kohokoli je ale vždy potřeba hodnotit hlavně podle skutků. Jistěže, nejčastěji se na Karla Gotta vytáhne tzv. ANTICHARTA. Přitom v Národním divadle a posléze v Divadle hudby byli, až na vzácné výjimky, VŠICHNI !!! Dnes mnozí tvrdí, že si mysleli, že podepisují prezenční listinu - odkdy se prezenční listina podepisuje na závěr shromáždění...? Směšné! Málo se též o Karlu Gottovi ví, kolika lidem (a to nejen umělcům v nemilosti mocných) v těžkých dobách pomohl. On sám nikdy na odiv svou pomoc nedával a ti, jichž se to týká, mlčí. Že by se styděli, že taky kdy byli ve srabu? Anebo se jenom bojí zastat člověka, do kterého je i pět let po jeho smrti tak módní si kopnout? Většina kritiků pana Karla Gotta však Mistrovi nikdy nesahala a nesahá ani po kotníky?
Na fotbale ČR-UK bylo asi 15000 údatných ukrajinských mužů , kteří kdyby se sebrali, hnali by Rusa až do Moskvy. Namísto toho je vidím popíjet u nás před domem vodku. Denně po nich uklidim několik lahví. Chcete-li mohu dokumentovat fotografiemi. V žádném státě se k nim nechovají tak servilne jako my. Ale vězte že mlčici většina jich už má plné zuby.
Na rozdíl od pana Kocába si nemyslím, že by vykázání KSČ mimo zákon posunulo po roce 1989 tuto společnost dál. Naopak, mohlo to mít velmi neblahé následky. V té době bylo v Československu 1,5 milionu komunistů. Připočteme-li jen jejich případné 3 rodinné příslušníky, rázem jsme takřka na pěti milionech obyvatel, tj. na třetině tehdejšího obyvatelstva Československa. Vezmeme-li navíc v úvahu silové složky (Lidové milice, STB, Veřejnou Bezpečnost a část armády), mohla nastat mela zvaná občanská válka. Jak mnoho rozhodnutí prezidenta Havla (bezbřehá amnestie atd.) osobně kritizuji, rozhodnutí nepostavit komunistickou stranu mimo zákon bylo moudrým rozhodnutím státníka. Mnozí komunisté by přeci ze dne na den nezmizeli, naopak, někteří by patrně dokonce přešli do ilegality. Ještě mnoho let po listopadu 1989 přeci komunisté získávali při volbách nemalá procenta. Sporná jsou však následná rozhodnutí (a nejen prezidenta Havla), které z nejvyspělejší předlistopadové země východního bloku učinily montovnu s rozkradeným hospodářstvím, zemi, kterou vysává cizí kapitál, zemi, jejímuž lidu tady už nepatří skoro nic. Nemluvě o vazalské politice, kdy jsme loutkovodiče z východu jen zaměnili za jiné. Proč jednou v dějinách konečně nemůžeme být sami za sebe? A ještě dovětek k panu Kocábovi. Když jste vyprovodil posledního sovětského vojáka, naivně jsem se domníval, že teď už ale opravdu na věčné časy. Svatá prostoto! Taky máte někdy pocit (stačí se svézt prostředky hromadné dopravy), že se opět stáváme cizinci ve vlastní zemi? To nám ty věčné časy panečku rychle utekly. Viďte, pane Kocáb.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Přál bych si to, chodím do Ďoličku 50 let. Jestli se to povede a dožijji se toho, přispeji i z důchodu na to, abychom majitelům postavili na Náměstíčku sochu. Ať žije Bohemka!