Potravinové lístky sloužily pro to, aby si člověk mohl koupit měsíčně jen určité množství jídla, mléka, oblečení, obutí. Více nedostal. U nás skončily potrravinové lístky při měnové reformě roku 1953. To, o čem se píše, nejsou potravinové lístky. Za první rep. se to jmenovalo žebračenky, my tomu dnes říkáme dávky v nouzi. Viděl jsem poukázky i v USA. Jak mi vysvětlili, v obchodě za ně dostanete jen jídlo. Nikdo si nedovoí dát za ně třeba jen žrádlo pro psy, postih by byl nepředstavitelně trvrdý. Takže to není jen v Rusku, zde to máme v jiné formě dávno.
Pořád se jen řeší, kolik lidí bude dělat na 1 důchodce. Na druhé straně se chválí robotizace, automatizace. Proto ubývá a bude ubývat lidí potřebných pro výrobu. Tím se zmenšuje počet přispívajících do soc. systému, a přitom ekonomika roste. Až to jednou dosáhne 1/2 pracujícího na 2 důchodce či pobírače soc. dávek, budou se i nadále stejně hloupě jako nyní řešit odchody do důchodu zvyšováním věku třeba na 105 let? Vím že 105 let je nesmysl, ale proč se toto neřeší, když k tomu postupně dochází? Toto vidím za hlavní příčinu, proč nebude na důchody, nějaké husákovy děti jsou jednoduchá výmluva.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Ještě štěsttí, že u nás je to zcela obráceně a nežijeme na Slovensku, kde Fico má důvěryhodnost pouhých 32,3%. (Odkaz 1 ). Protože naší vládě a premiérovi věří podle médií všichni občané. Podle statistiky je to 24% pro vládu, 21% pro předsedu vlády, který se sám nazývá Superman a za 4 roky nám zařídí německé platy.